Sturnaras: Rok 2013 je posledním rokem recese v Řecku

Atény - Řecký ministr financí Jannis Sturnaras se domnívá, že Řecko už má to nejhorší za sebou. Pravděpodobnost, že země opustí eurozónu, je podle něj nyní velmi malá. Díky tomu, že dal řecký parlament koncem loňského roku zelenou masivnímu úspornému balíčku, země si zajistila další výpomoc ze strany mezinárodních věřitelů.

Vklady domácností a firem v řeckých bankách se v prosinci zvýšily o 3,5 procenta, nejrychleji za čtyři roky. Díky ústupu obav z odchodu země z eurozóny rostly vklady již čtvrtý měsíc po sobě. „Určitě je tu jiskřička naděje, světlo na konci tunelu,“ prohlásil Sturnaras v rozhovoru pro BBC.

„Podařilo se nám zařídit, že se ekonomika vyvíjí správným směrem. Na trzích je znát víc optimismu. Vláda postupně splácí nedoplatky, které měla vůči soukromému sektoru, a je tu změna v tom, jak nás Evropa vnímá. Jsme asi ve dvou třetinách cesty k našemu cíli,“ konstatoval ministr financí s tím, že Řekové si mohou dovolit mít naději.

Zemi sužuje rostoucí nezaměstnanost

Řecko se ale dál potýká s nezaměstnaností, která je nejvyšší v Evropě a dosáhla 26,8 procenta. Přibývá tak bezdomovců a chudoba prudce roste. Recese, která je v zemi nejhorší v moderních dějinách, už trvá šestým rokem.

Ministr financí si přesto myslí, že se špatné časy blíží ke konci. „S blížícím se posledním čtvrtletím roku 2013 přijde oživení ekonomiky,“ myslí si Sturnaras, který je na sto procent přesvědčen, že toto je poslední rok recese.

Nad Řeckem se stahují mračna
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Petros Giannakouris

Ministr přitom ještě před dvěma týdny hovořil víc pesimisticky. Tvrdil, že Řecko stále není z nejhoršího venku a musí odolat vnitřním politickým tlakům na zpomalení ekonomických reforem. „Co mě děsí, je velký tlak ze společnosti, médií a od parlamentních poslanců ze všech stran na zmírnění programu. Musíme odolat, je ještě brzy na vyhlášení vítězství,“ uvedl Sturnaras.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc své partnery v Evropské unii a Mezinárodní měnový fond. Úvěr 110 miliard eur (2,7 bilionu korun) však problémy země nevyřešil a země musela dostat druhý záchranný balík 130 miliard eur.

Výměnou za úvěrovou pomoc se Atény zavázaly k výrazným rozpočtovým škrtům a k ekonomickým reformám. Ty však mají negativní dopad na ekonomiku, která zažívá od konce roku 2008 hlubokou recesi a analytici odhadují, že k růstu by se mohla vrátit v příštím roce.