Ceny zelené elektřiny nastaveny nezákonně, škody mohou jít do miliard

Praha – Kvůli špatně nastaveným výkupním cenám elektřiny z fotovoltaických zdrojů mohly vzniknout škody ve výši několika desítek miliard korun. Takový závěr vyplynul z vnitřního auditu Energetického regulačního úřadu (ERÚ), podle něhož bývalí pracovníci zřejmě postupovali při stanovování výkupních cen nezákonně. Úřad už dal podnět státnímu zastupitelství, aby záležitost prošetřilo.

Výsledky auditu zveřejnila předsedkyně úřadu Alena Vitásková. „Z tohoto auditu vyplynulo, že byly ceny stanoveny nad rámec zákona,“ řekla Vitásková a dodala, že netransparentní stanovování výkupních cen pracovníci úřadu prováděli v letech 2005 až 2011. Nechtěla ale spekulovat, zda jde o jednotlivce, nebo o skupinu lidí. Podnět k vyšetřování se týká neznámého pachatele.

Pavel Baroch, redaktor ČT:

"Paní Vitásková, když nastoupila (do čela ERÚ – pozn. red.), tak se velmi razantně obula právě do fotovoltaických elektráren. Dokonce navrhla i změnu zákona, aby fotovoltaika nebyla napříště vůbec podporovaná. Takže jedno z vysvětlení je, že toto je další krok proti fotovoltaice nebo proti určitému státem nezvládnutému rozvoji fotovoltaiky."


Vitásková rovněž uvedla, že ji výsledky auditu překvapily. „Nicméně, když jsme ten audit zadávali a pracovníci, kteří byli zodpovědní za tuto oblast, začali tuto práci velmi sabotovat a neposkytovali součinnost auditorské společnosti, tak jsem začala mít podezření, že nemusí být vše v naprostém pořádku,“ řekla.

Zaměstnanci ERÚ, kteří odmítali při auditu spolupracovat, museli úřad opustit. Podle Vitáskové navíc po zjištění výsledků přijal její úřad opatření, která zabrání tomu, aby se podobná situace v budoucnu opakovala.

Zuzana Musilová, výkonná ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace:

„My nevíme, na čem přesně se zakládá podezření paní předsedkyně Vitáskové. Nicméně skutečnost je taková, že v letech 2009 a 2010 byla doba návratnosti fotovoltaických elektráren kratší než zákonem garantovaných 15 let. My jako hlavní problém vnímáme meziroční limit, který byl stanovený v legislativě a který ERÚ znemožňoval, aby meziročně snižoval podporu o více než 5 procent. (…) Energetický regulační úřad podle našich informací na to tehdy upozorňoval, že nemůže jednat, ale politici nekonali.“


Na špatně nastavené ceny solární elektřiny dlouhodobě upozorňovala i Česká fotovoltaická průmyslová asociace. „Upozorňovali jsme například na to, že byly podle našich propočtů a analýz chybně zpracovány podklady, které se vztahovaly k patnáctileté době návratnosti a byly předloženy Ústavnímu soudu,“ uvedla v rozhovoru pro ČT24 výkonná ředitelka asociace Zuzana Musilová.

Vina podle auditu padá na bývalé vedení úřadu, které ceny stanovilo – v tom nejštědřejším roce to bylo 12 korun 89 haléřů za kilowatthodinu. Teď jsou ceny o polovinu nižší. „Já i moje vedení ERÚ jsme vydávali cenové rozhodnutí na základě perfektních rozborů a na základě platné legislativy,“ hájí se bývalý předseda ERÚ Josef Fiřt.

Politici jsou zdrženliví

Reakce politických představitelů na zveřejněná zjištění jsou spíše zdrženlivé. „Já myslím, že bude dobré, když se podaří ten audit získat oficiálním způsobem a projednat na hospodářském výboru,“ sdělil předseda sněmovního hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD). Informace z auditu pro něj prý není úplným překvapením, protože se domnívá, že pochybení mohlo vzniknout v minulých letech, kdy se měnila metodika výpočtu cen.

Ke zveřejnění podkladů z auditu vyzvala ERÚ také ekologická organizace Aliance pro energetickou soběstačnost. „Pokud má paní Vitásková pocit, že její předchůdci stanovili špatně výkupní ceny pro fotovoltaické elektrárny, pak by pro to měl ERÚ dodat potřebné výpočty, jak již marně tento úřad rok a půl žádáme,“ upozornil zástupce aliance Martin Sedlák.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se k závěrům kontroly vyjádřil zdrženlivě. „Nepřísluší politikům zasahovat do práce nezávislého úřadu. ERÚ je nezávislý úřad, který nesmí být závislý na politických vlivech,“ prohlásil šéf státní pokladny.

Video Reportáž Vandy Kašové a Zuzany Luňákové
video

Reportáž Vandy Kašové a Zuzany Luňákové

Urban nicméně poznamenal, že výbor bude chtít, aby stát zveřejnil vlastníky všech fotovoltaických elektráren, a to i zpětně. Zdůvodňuje to tím, že poplatek je určitá forma dotace a musí být jasné, do jakých rukou je určena. Zveřejnění podrobností z auditu a z podnětu pro státní zastupitelství by uvítala i Česká fotovoltaická průmyslová asociace.

Změny v zákonech navíc chystá i ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Podle svého mluvčího Tomáše Patáka připravuje v rámci novelizace zákona o podporovaných zdrojích energie mechanismus, který umožní prověřit skutečné náklady jednotlivých zdrojů a přiměřenost vyplácených podpor. „To by do budoucna umožnilo i případná pochybení ERÚ z minulosti napravit,“ uvedl Paták.

Od minulých pochybení ale dává resort ruce pryč. „Cenová rozhodnutí byla plně v kompetenci ERÚ a nepodléhala připomínkování ze strany ministerstva,“ vysvětlil Paták. Ceny stanovené ERÚ podle něj platí a jsou garantovány zákonem, zrušit je může jen Ústavní soud.

ERÚ nechal prověřit i další smlouvy

Předsedkyně ERÚ také uvedla, že si úřad nechal zpracovat audit smluv uzavřených s jinými subjekty. Audit neobjevil závažné chyby, po jeho skončení ale byly na ERÚ nalezeny neevidované smlouvy, které nebyly bývalými pracovníky úřadu řádně předány novému vedení.

Analýza těchto dohod podle Vitáskové ukázala, že přinejmenším v jednom případě ERÚ povolil jedné společnosti provádět pochybné transakce v řádu stovek milionů korun. Úřad kvůli tomu podal podnět státnímu zastupitelství, aby záležitost prošetřilo kvůli podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.

HISTORIE FOTOVOLTAIKY V ČESKU:

Stát výrobcům elektřiny ze sluneční energie (ale i dalších obnovitelných zdrojů) zajišťuje subvencované výkupní ceny a garantuje vykoupení elektřiny vyrobené v solárních elektrárnách. V důsledku těchto mimořádně příznivých podmínek nastal v roce 2010 v ČR „solární boom“. Za tento jediný rok vzrostl celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v Česku čtyřnásobně. Od ledna 2011, kdy stát výrazně snížil garantované výkupní ceny pro nově připojené velké zdroje nad 100 kilowattů, zájem velkých investorů o výstavbu nových zdrojů opadl.

Vzhledem k tomu, že elektřinu ze solárních elektráren musí distributoři vykupovat výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají, rozdíl cen se projevuje v konečných cenách pro spotřebitele. Lidé nyní v ceně elektřiny platí za obnovitelné zdroje 583 korun za megawatthodinu (bez DPH), loni to bylo 419 korun za megawatthodinu. Tuzemské solární elektrárny tak stojí průměrnou rodinu ročně zhruba 712 korun.

Na fotovoltaické elektrárny jde 68 procent státní podpory pro obnovitelné zdroje. Stát letos na podporu obnovitelných zdrojů energie zaplatí stejně jako loni 11,7 miliardy korun. V roce 2011 činil podíl solárních elektráren na celkové tuzemské výrobě elektřiny 2,4 procenta.

Počátkem listopadu 2010 schválila sněmovna novelu zákona, která omezuje podporu fotovoltaiky. Ta mimo jiné stanovila, že elektřina ze slunečních elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 bude po dobu tří let podléhat dani 26 procent. V současné podobě platí „solární daň“ do konce roku 2013. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba ale počátkem loňského prosince nevyloučil, že bude platnost daně ještě prodloužena.