Nedostatečnou ochranu klientů před krachem CK má řešit Brusel

Praha - Občanské sdružení HTC Fryčovice podalo na Českou republiku stížnost k Evropské komisi (EK) kvůli nedostatečné ochraně klientů zkrachovalých cestovních kanceláří. Nedostatky tuzemské legislativy plynou podle člena výboru sdružení Zdeňka Honka z chybného překladu evropské směrnice, již používá ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Ministerstvo to ale odmítá. EK prý proti implementaci směrnice žádné připomínky neměla. Podle sdružení by se měly povinně zavést depozity. Ty by se použily v případě krachu CK pro odškodnění klientů.

Problematika odškodňování klientů cestovních kanceláří je jádrem sporu mezi CK a pojišťovnami. Ty se přou o to, kdo je odpovědný za sjednání pojištění v dostatečné výši, aby pokrylo oprávněné nároky klientů CK. Zásadní chybou je podle Honka, který je zakladatelem CK Vítkovice Tours, v českém překladu užití termínu úpadek místo výstižnějšího termínu platební neschopnost.

„Pokud 'cestovka' zkrachuje, klienty nezajímá vyhlášení úpadku na tuto CK. Zajímá je, kde leží peníze na jejich návrat domů, a ty, kteří dosud neodjeli, zajímá, kde leží hotovost cestovní kanceláře, ze které by pak dostali předem zaplacenou cenu zájezdu zpět,“ uvedl Honek.

Prodleva mezi tím, kdy se CK ocitne v potížích a kdy je na ni vyhlášen úpadek, mnohdy trvá i několik měsíců a lidé na peníze čekají zbytečně dlouho.


Podle MMR oficiální znění zákona používá oba termíny

Evropská komise proti implementaci směrnice ošetřující problematiku krachu cestovních kanceláří žádné připomínky neměla, argumentuje ministerstvo pro místní rozvoj. Českou právní normu komise prověřovala celkem dvakrát, v roce 2004 a 2009, uvedla mluvčí MMR Jana Jabůrková. Oficiální znění zákona navíc podle MMR používá oba termíny. Záruky pro zajištění vrácení vložených prostředků a pro návrat spotřebitele zajišťuje organizátor nebo prodejce zájezdu v případě platební neschopnosti nebo úpadku, doplnila mluvčí.

Cestou k větší transparentnosti trhu se zájezdy je dále podle sdružení povinné zavedení depozitů, které by se v případě krachu cestovní kanceláře použily pro odškodnění klientů. Výše tohoto depozitu by se měla odvíjet podle výše příjmů za zájezdy a měla by být v rozmezí od jednoho milionu korun do šesti milionů korun.

Papež upozorňuje na nevýhodnost depozitů pro malé CK

Navrhovaná podoba ukládání hotovosti v bankovních institucích podle Jana Papeže z Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK ČR) ale není vhodným řešením, jak zajistit, aby bylo v případě krachu CK pro její klienty zajištěno dost peněz na kompenzace. Takto nastavené depozity by byly nevýhodné pro malé cestovní kanceláře a naopak velmi výhodné pro ty velké. Malá cestovní kancelář by musela skládat až polovinu ročního obratu, dodal Papež.

Skládání depozitu by mělo být doplňkem k dnešnímu povinnému pojištění cestovních kanceláří. To ale nechrání zákazníky dostatečně, což v minulosti vedlo k tomu, že pojišťovny kvůli údajně nedostatečně vysoké pojistce odmítaly vyplácet klientům zkrachovalých cestovních kanceláří kompenzace za neuskutečněné zájezdy v plné výši.

Případ Generali

GeneraliPodle ministerstva pro místní rozvoj musí pojišťovna vyplatit klientům CK náhradu za zájezdy v plné výši. S tím ale nesouhlasí pojišťovna Generali, která koncem ledna stát zažalovala kvůli údajnému poškozování dobrého jména a žádá omluvu a odškodnění 18,5 milionu korun za výroky představitelů MMR. Pojišťovna s názorem ministerstva nesouhlasí, kompenzace podle ní omezuje limit, na jaký je pojistné plnění sjednáno s cestovní kanceláří.