Regulace anonymních akcií jde do 3. čtení, VV navrhly jejich zrušení

Praha - Poslanci postoupili do závěrečného schvalování vládní předlohu o regulaci anonymních akcií, která má pomoci identifikovat vlastníka. Věci veřejné ale navrhly úplné zrušení těchto cenných papírů. Opozice totiž pokládá návrh za nedostatečný. Poslanci přijali také návrh takzvané finanční ústavy, která zavádí maximální limit pro státní dluh. V prvním čtení prošel i návrh nového zákona, který má usnadnit výměnu daňových informací mezi finančními správami různých zemí. Poslanci rovněž v prvním čtení podpořili vládní novelu zákona o stavebním spoření, která umožní, aby jej nabízely i univerzální banky. Výše státní podpory se nemění, zavádí se její účelovost.

Z dění ve sněmovně:

  • Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní novelu zákona o stavebním spoření, která kromě jiného umožní, aby stavební spoření nabízely i univerzální banky, a ne jenom stavební spořitelny. Opozice návrh kritizovala a chtěla ho zamítnout. Ani stavebním spořitelnám se změna nezamlouvá.
  • Poslanci již přijali návrh takzvané finanční ústavy, která zavádí maximální limit pro státní dluh.
  • Poslanci postoupili do závěrečného schvalování i vládní předlohu o regulaci anonymních akcií. VV navrhly zrušení těchto cenných papírů.
  • Sněmovna propustila do závěrečného schvalování i senátní novelu, která zvyšuje věk první povinné zdravotní prohlídky řidičů neprofesionálů. Senátoři navrhli posunout věk ze současných 60 let na 68 let.
  • V prvním čtení podpořili poslanci návrh nového zákona, který má zamezit prodeji nelegálně vytěženého dřeva a z něj vyrobenému zboží. Za tento prohřešek proti zákonu bude hrozit až pětimilionová pokuta.
  • Sněmovna rovněž podpořila návrh na zjednodušení dokazování toho, zda byl řidič za volantem pod vlivem drog.
  • Poslanci podpořili v prvním čtení také návrh zákona o směnárenské činnosti, který má více ochránit klienty směnáren.
  • Před závěrečným schvalováním je ve sněmovně návrh zákona o mezinárodní justiční spolupráci v trestních případech. Poslanci ve druhém čtení nenavrhli žádné změny.
  • Sněmovna hladce schválila i přijetí úmluvy EU o boji proti korupci úředníků a podpořila vznik banky k ochraně genofondu lesních dřevin.
  • Poslanci v prvním čtení podpořili rovněž novelu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, která pro tyto prodejce pojistek zavádí povinnost skládat odborné zkoušky.
  • Sněmovna podpořila také zákon o investičních společnostech a fondech. Má pomoci z ČR vytvořit po vzoru Lucemburska fondové centrum Evropy.
  • Poslanci podpořili širší pravomoci České národní banky při dohledu nad finančními skupinami.
  • Sněmovna podpořila novelu zákona o restitucích, která umožní převést z účtu určeného na nápravu některých majetkových křivd do státního rozpočtu zhruba 180 milionů korun.
  • Sněmovna podpořila další projednávání komunistické novely, podle níž by oficiálně uznaní účastníci protifašistického povstání z května 1945 měli být válečnými veterány.

Regulace anonymních akcií? Pomoci má třeba policii

Pokud zákon o regulaci anonymních akcií začne platit v navržené podobě, bude mít vlastník anonymních akcií tři možnosti, jak je zapsat. Buď zaknihuje akcie u centrálního depozitáře, nebo je uloží pod jménem u registrované banky, nebo se rok od účinnosti zákona anonymní akcie transformují na akcie na jméno. Firmy každopádně budou muset své akcionáře odkrýt.

V současné době si mohou společnosti vybrat, zda chtějí vydat své akcie na jméno, či anonymně na majitele. Podle ministerstva spravedlnosti toho však lze využít například k praní špinavých peněz. Případná regulace podle ministerstva spravedlnosti zajistí možnost identifikovat vlastníka, kterou budou moci využít policisté, žalobci, soudci či zadavatelé veřejných zakázek a poskytovatelé dotací.

„Jedná se o nový samostatný zákon. Vláda k tomuto problému přistoupila zodpovědně na rozdíl od některých populistických snah pouze navrhnout zákaz těchto akcií,“ uvedl po jednání vlády v květnu 2012 tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Inspiraci pro vytvoření předlohy podle něj jeho resort hledal v zahraničí - konkrétně v Rakousku, Německu a Švýcarsku. „Chceme, aby orgány činné v trestním řízení a obecně obecně orgány státu měly možnost získat informaci, kdo je vlastníkem akcií, a tím bojovat proti tomu, aby někdo skrze anonymní akcie pral svoje špinavé peníze,“ uvedl Pospíšil.

Podle právníka Pavla Dudáka ale není zrušení anonymních akcií samospasitelné. „Jde spíše jen o další z řady dílčích a v konečném důsledku ne příliš účinných komplikací pro korupční jednání než skutečné řešení a zvýšení transparentnosti. Nadále existuje celá řada způsobů, jak skutečnou vlastnickou strukturu zakrýt. Typicky například založením české společnosti, jejímž jediným akcionářem bude zahraniční společnost se sídlem v zemi, kde akcie na majitele povoleny jsou a budou,“ prohlásil právník.


Opozici ani vládní návrh nestačí - žádá úplné zrušení

Sněmovna už dříve zamítla návrh ČSSD na úplné zrušení anonymních akcií. Opozice i nynější vládní návrh kritizuje. Je totiž podle ní nedostatečný a nadále žádá úplné zrušení cenných papírů na doručitele. Veřejnosti totiž zůstanou vlastníci akcií na majitele dál skrytí, což vadí neziskovým organizacím. „Může se s tím začít obchodovat nebo se objeví alternativní rejstříky a výpisy akcionářů,“ myslí si ředitel Transparency International David Ondráčka.

Také podle opozičních VV by akcie na doručitele měly být úplně zrušeny. Naopak Pavel Suchánek (ODS) chce prosadit zcela jinou úpravu; už vydané anonymní akcie by podle ní mohly dál existovat. Pokud by se ale taková společnost chtěla ucházet o veřejnou zakázku, musela by své vlastníky odkrýt.

Suchánek svůj návrh zdůvodňuje nižšími administrativními náklady a tím, že nesnižuje konkurenceschopnost českých akciových společností s akciemi na majitele. Firmy by podle Suchánkovy změny nemohly od příštího roku vydávat akcie na majitele, pokud nebudou zaknihovány nebo imobilizovány. Společnosti s anonymními cennými papíry, které by se chtěly ucházet o veřejnou zakázku, by je musely podle návrhu buď zaknihovat, nebo se změnit na firmu s vlastníky, které je možné dohledat. Anonymní akcie vydané před účinností zákona o obchodních korporacích by mohly zůstat v platnosti.

Naopak VV navrhly, že valné hromady firem s akciemi na doručitele by musely do poloviny roku změnit podobu těchto cenných papírů. Pokud by to neudělaly, přeměnily by se na akcie na jméno automaticky. Michal Babák (VV) podotkl, že vládní návrh vychází z principu, aby „se vlk nažral a koza zůstala celá“.

Zákonodárci přitom bojují proti anonymním akciím delší dobu. V roce 2010 omezili přístup firem s akciemi na majitele k veřejným zakázkám. Tato úprava však narazila u právníků i u Evropské komise. Aby se Česko vyhnulo sankcím z Bruselu, omezení rychle zrušilo. Česká republika je dnes jednou z posledních zemí, která stále zcela anonymní akcie povoluje. Kromě Česka už je můžou mít firmy jen v Nauru a na Marshallových ostrovech.


Poslanci schválili změny ve stavebním spoření

Zpřístupnění stavebního spoření i univerzálním bankám odůvodňuje ministerstvo financí posílením konkurenčního prostředí a stability systému. Stavební spoření je navíc podle dřívějšího vyjádření ministra financí Miroslava Kalouska finanční produkt, a není tak podle něj jediný racionální důvod, proč by ho měly poskytovat jen stavební spořitelny. Banky budou moci podle Kalouska žádat o povolení na stavební spoření nejdříve k 1. lednu 2015 a stavební spořitelny budou moci naopak žádat o bankovní licenci.

Novela dále počítá se zavedením účelového využití státního příspěvku ke stavebnímu spoření, lidé by ho mohli použít na bytové účely nebo na důchod. Tyto změny by měly platit od roku 2014 pro všechny smlouvy včetně dříve uzavřených. Vláda v důvodové zprávě píše, že účelovost se bude týkat státní podpory, na kterou vznikne nárok až po nabytí účinnosti zákona.

Česko jako fondové centrum Evropy?

Nový zákon o investičních společnostech a fondech, který dnes v prvním čtení podpořila sněmovna, má z Česka vytvořit fondové centrum Evropy. Cílem je podle ministra financí Miroslava Kalouska vytvořit systém podmínek, které by po vzoru Lucemburska nebo Švýcarska zatraktivnily české právní prostředí pro podnikání jak tuzemských, tak zahraničních fondů.

Hlavní přínosy zákona spočívají v rozlišování mezi aktivitami investičních společností a v nastavení odpovědnosti za tyto aktivity, ve snížení administrativy spojené se správou fondů, v odstupňování dohledu České národní banky, v regulaci podle typu obhospodařovatelů fondů a v rozšíření okruhu právních forem investičních fondů.