Hlava katolické církve spravuje majetek za miliardy. Ani Svatému stolci se přitom nevyhnula ekonomická krize a také hledá, kde by mohl ušetřit. V roce 2011 skončil jeho rozpočet se schodkem 19 milionů dolarů, nejvíce za posledních několik let. Tato ztráta představuje zhruba částku, kterou ročně dá Vatikán na provoz vlastního rádia, deníku a televize. Jedním z úkolů nového papeže tak bude i hledat lék na lepší bilanci.
Jak se hospodaří v čele církve
Kněží zneužívající mladistvé, antikoncepce nebo svatby homosexuálů - to jsou jen některá z témat, kvůli kterým byla římskokatolická církev během pontifikátu papeže Benedikta XVI. pod tlakem. Neméně významné ale byly i kauzy, které souvisí s jejím hospodařením. Na nového papeže tak čeká i vysvětlování netransparentního hospodaření. Přiznejme ale, že hodně záleží na tom, zda se vysvětlováním vůbec bude chtít zabývat.
- Papež Benedikt XVI. zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3313/331235.jpg
- Audience nových kardinálů u papeže Benedikta XVI. autor: Andrew Medichini, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3313/331298.jpg
- Katolická církev zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3281/328071.jpg
- Hitler a Mussolini zdroj: Wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1607/160671.jpg
V lednu letošního roku přinesl britský deník Guardian zprávu o tom, že Vatikán vytvořil realitní impérium z peněz, které dostal v roce 1929 za uznání fašistického státu od Benita Mussoliniho. Současná hodnota jmění, jehož základy položil italský diktátor, podle deníku přesahuje 500 milionů liber. Vatikán majetek vložil především do lukrativních realit. Jako vlastník ale veřejně nevystupuje a snaží se zůstat v utajení.
Vatikán také zásadně nezveřejňuje všechna čísla ze svého hospodaření. Dostat se tak ke všem konkrétním údajům je nemožné. Oficiálním vodítkem je jen zpráva o rozpočtu, kterou jednou ročně zveřejňuje Prefektura ekonomických záležitostí aspoštolského stolce, jíž šéfuje kardinál z Kolína nad Rýnem Joachim Meisner.
Z posledních údajů za rok 2011 mimojiné vyplývá, že do rozpočtu Svatého stolce příspěl částkou 49 milionů eur i Institut pro náboženské dílo, tedy takzvaná Vatikánská banka. Ta je přitom dlouhodobě označována za nejtajemnější banku světa. S jejím působením je spojeno hned několik skandálů a někteří ji označují za ráj pro financování mafie.
Právně navíc jako by ani neexistovala. Její šéf se přitom zodpovídá představenstvu kardinálů a někdy i přímo papeži. Loni měla banka problém projít testem transparentnosti Rady Evropy. Ve 23 různých oblastech z celkových 45 dosáhla hodnocení „nevyhovující“ nebo jen „částečně vyhovující“.
- Papež Benedikt XVI. autor: GALAZKA/SIPA, zdroj: Isifa http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/44/4375/437476.jpg
- Návštěva papeže v Libanonu autor: CIRO FUSCO, zdroj: isifa/EPA http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/40/3958/395725.jpg
- Věřící jsou k církvi štědří zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3761/376035.jpg
- Věřící zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3736/373550.jpg
Na konci loňského roku pak byl italskou policií zadržen její odvolaný šéf Ettore Gotti Tedeschi kvůli podezření z nezákonných finančních machinací. Papež Benedikt XVI. poté slíbil v souladu s mezinárodními standardy prověřit fungování banky, aby očistil její image.
To půjde ale jen těžko. Podobných eskapád má Vatikánská banka za sebou už několik. Ještě horším způsobem se totiž proslavila už v roce 1982, kdy byla zapletena do aféry kolem Banky Ambrosio, přes kterou prala italská mafie peníze. Ředitel Vatikánské banky z let 1971 až 1989, arcibiskup Paul Marcinkus, byl v té době obviněn jako spolupachatel bankrotu, ale před soud nebyl nikdy předveden. Kněží ve vysoké funkci a preláti Vatikánu mají totiž diplomatickou imunitu proti soudnímu stíhání.
Dary věřících rostou
Finanční ani jiné skandály ale důvěrou věřících zatím neotřásly. Naopak. Zatímco zisky z finančních trhů a investic kvůli krizi klesly, darů věřících i diecézí přibylo. V roce 2011 o 7,5 procent. Rozpočet státu Vatikán vylepšují i třeba příjmy z muzeí a prodeje památečních známek, mincí a medailí. Tyto příjmy se díky prodloužení otevíracích hodin a sílícímu zájmu turistů také zvyšují.
Další zdrojem příjmu je pravidelná sbírka zvaná Svatopetrský haléř, prostřednictvím kterého papež podporuje jednotlivé charitativní projekty v rozvojových zemích. Podle informací Františka Jemelky z České biskupské konference do něj poslali čeští věřící v roce 2011 zhruba 11,5 milionů korun. Celosvětově se pak vybralo v přepočtu 1,4 miliardy korun.