Brusel - Brusel se přiklonil k návrhu zdanění finančních transakcí, které má sloužit jako zdroj peněz na sanaci problémových bank. Evropská komise souhlasila s tím, že se v 11 členských zemích bude platit daň u obchodů s dluhopisy, akciemi a deriváty. Unie přitom v návrhu připouští pokles obchodů s akciemi o 15 procent, s deriváty o 75 procent. Česko by však díky svému negativnímu postoji k dani mohlo z jejího zavedení těžit, a to díky možnému přesunu finančních institucí ze „zdaněných“ zemí do ostatních států EU.
Unie přistřihne křídla obchodu s akciemi i dluhopisy
Nápad zdanit finanční transakce v EU přinesl na stůl loni šéf Evropské komise José Manuel Barroso. Nastal prý čas, aby finanční sektor přinesl společnosti svůj příspěvek. Banky se mají prostřednictvím této daně podílet na nákladech souvisejících s finanční krizí a celkem by měla vynést až 35 miliard eur (téměř 890 miliard korun) ročně.
Co zdanění přinese? Mluví se také o větším riskování bank
„Jaké nedomýšlené důsledky to přinese, se dá velmi těžko odhadnout… Může to přinést paradoxně v jiných oblastech sklony k ještě většímu hazardování a větší volatilitě,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Marek Sklenář. Sazba pro akcie a dluhopisy zůstává na úrovni 0,1 procenta a v případě derivátových nástrojů bude 0,01 procenta, uvádí server Patria Online.
DOPADY ZDANĚNÍ FINANČNÍCH TRANSAKCÍ
Karol Piovarscy, Saxo Bank
- Předpokládám, že to bude mít masivní dopad a bude to znamenat systematické znevýhodnění finančních trhů nejen v Evropě. Na jedné straně se očekává masivní úbytek obchodní aktivity evropských klientů a tím pádem i úbytek finančních operací. A na druhé straně to bude znamenat odliv těchto prostředků mimo EU.
- Napřed dojde k odlivu právnických osob do mimoevropských nebo offshorových končin světa. A potom tyto společnosti budou zakládat účty v zemích, jako je Singapur nebo USA. Náklad plynoucí z této daně je signifikantní a evropští rezidenti budou znevýhodněni.
- Dojde k přelivu k jiným typům investičních produktů a zároveň začnou vznikat produkty nové. Např. v 90. letech podobně vznikly CSD kontrakty v Londýně, které měly za úkol obejít daň spojenou s držením portfolia ve Velké Británii.
- Budou z toho těžit fondy privátního kapitálu (hedge fondy), které tuto možnost běžně využívají.
- V ČR bude dopad na pražskou burzu méně významný, silnější dozvuky lze čekat v Londýně, Miláně nebo třeba Amsterodamu, tedy finančních centrech Evropy.
GALERIE
Německá burza autor: Ralph Orlowski, zdroj: ISIFA/Getty Images
Česku by se mohl odpor vyplatit
Firmy začnou podle právničky Patria Finance Lenky Vavřichové zvažovat, v jaké zemi v EU budou sídlit. „Jestli nezmění sídlo pryč z některé z těchto 11 zemí, dejme tomu do Anglie nebo České republiky,“ dodala. Česko by tak mohlo mít nakonec oproti zemím s touto daní výhodu.
Ještě v lednu plán zavést daň v celé unii pro odpor Británie, Švédska, Česka i dalších zemí ztroskotal. Státy se obávaly možného odlivu finančních operací z EU či přenesení nákladů na daň na spotřebitele. Slovensko už dalo najevo, že se mu zavedení této daně zamlouvá.
Daň by měla začít platit od ledna příštího roku. Zapojit se hodlá prozatím jedenáct zemí. Jde o Německo, Francii, Estonsko, Belgii, Řecko, Portugalsko, Slovensko, Španělsko, Slovinsko, Rakousko a Itálii. Další země se mohou připojit k iniciativě později.
„Jsou země, které ji nezavedou nikdy. Česká republika jasně řekla, že FTT (daň z finančních transakcí) chápe jako protirůstový impulz, jako nástroj, který by brzdil ekonomiku, který by přenesl tuto daň na cenu produktů, na konečné spotřebitele, na ty, kteří chtějí investovat,“ prohlásil v lednu český ministr financí Miroslav Kalousek, který se tehdy zdržel hlasování. „Nejsme v tom zcela osamoceni,“ zdůraznil.
Opatření se provede formou daně z přidané hodnoty na mezibankovní obchody s cennými papíry. Nemělo by se týkat produktů pro drobné klienty, jako jsou například hypotéky a úvěry.
Komentář Karola Piovarscyho (zdroj: ČT24)
Proti dani je Česko s ČNB i Británie
Proti dani se postavila i ČNB. Důvodem jsou podle viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla i negativní dopady na finanční sektor zemí EU: „“Zavedení daně má negativní efekt na finanční sektor, ta daň je ekonomicky protirůstová."
Hampl upozornil, že podle samotných studií EU může negativně ovlivnit hrubý domácí produkt unie nebo snížit objem některých finančních transakcí o 70 až 90 procent. Například Švédsko daň zavedlo v 80. letech minulého století a většinu transakcí následně investoři převedli do okolních států.