Kuba: Nejnižší cena vždy nezajistí to, co potřebujeme

Praha - Při zadávání veřejných zakázek nemá být podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby (ODS) hlavním kritériem nabídnutá cena. Problém nastává i tehdy, pokud se do tendru přihlásí jen jedna firma. Podle součané podoby zákona totiž musí přijít alespoň dvě nabídky a to i přesto, že poptávanou službu nabízí v celé republice pouze jedna společnost. Předseda Asociace krajů Michal Hašek (ČSSD) tvrdí, že novela o veřejných zakázkách přišla v nejméně vhodnou dobu. Ve spojení s dopady hospodářské krize podle něj zastavila nebo alespoň výrazně zpomalila veřejné investování na úrovni měst, obcí a regionů.

Změna zákona o veřejných zakázkách se chystá po necelém roce fungování novely, kterou parlament schválil loni v dubnu. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba již dříve kritizoval, že nejnižší cena nemá být hlavním kritériem výběru při vypisování tendru veřejných zakázek. „Jsme přesvědčeni, že peníze by vždy měly být vynakládány účelně, hospodárně a efektivně. To znamená, aby stát za vynaložené peníze získal to, co opravdu potřebuje. A to ne vždycky zajišťuje nejnižší cena,“ dodal Kuba.

Martin Kuba, ministr průmyslu a obchoduMartin Kuba (ODS), ministr průmyslu a obchodu:

„Jsem přesvědčen, že když se dnes díváme na ekonomiku České republiky, je důležitým vládním úkolem maximálněji ji rozhýbat. Do zákona o veřejných zakázkách patří maximální transparentnost, ale v žádném případě tam nepatří opatření, která by snižovala výkonnost stavebnictví nebo komplikovala zadávání veřejných zakázek.“


Podle ministra se do výběrových řízení často hlásí projektové firmy, které nejsou schopny svou kvalitou zajistit celý projekt tak, jak má být. „Zadavateli se pak stane, že si za nejnižší cenu koupí něco, co v konečném důsledku vede k předražování a ke zvyšování ceny, byť se ta první nabídka jevila jako ekonomicky nejlacinější,“ uvedl Kuba. Ten chce do nové normy zakomponovat také zákaz nepřiměřeně nízké nabídkové ceny.

Ministr Kuba plánuje, že nová pravidla jeho resort představí sněmovně na jaře. Pokud projdou, zákon se za posledních několik let změní už po dvacáté.

Kvůli novele z minulého roku narostla administrativa, tvrdí Hašek

Novela o veřejných zakázkách, která začala platit v loňském roce, přinesla podle předsedy Asociace krajů Michala Haška vysoký nárůst administrativy i nákladů pro veřejné zadavatele. „Procesy se totiž staly složitějšími a bylo třeba kromě vlastních pracovníků veřejné správy si na ně najímat specializované poradce. To všechno z hlediska veřejných rozpočtů prodražuje záležitost administrace veřejných zakázek,“ dodal.

Přestože stávající právní úprava umožňuje nastavit kritéria tak, aby rozhodovala kvalita, a ne cena, je zákon v těchto případech podle Kuby definován příliš složitě. „Zákon neumožňuje vybrat, pokud došla třeba jen jedna nabídka. Od řady lékařů a vědeckých institucí mám informace, že jim to dělá problém, protože oni poptávají službu, kterou skutečně dělá jenom jedna společnost, nebo řešení, které je jim nabídnuto jako jediné, je pro ně opravdu optimální. Ale podle tohoto zákona nemohou vybrat,“ zdůraznil ministr.

I tak se ale podle Kuby transparentnost zakázek zvýšila. S tím souhlasí i Martin Kameník z občanského sdružení Oživení. „Zvyšuje se transparentnost a soutěživost o zakázky,“ dodal. Mohou za to nejen média, která podle něj z veřejných zakázek udělala systémový problém, ale i úředníci a běžní občané, kteří si na současnou právní úpravu stěžují.

Studie společností Grant Thornton a CEEC Research:

Ze studie společností Grant Thornton a CEEC Research vyplývá, že novela zákona o veřejných zakázkách, která platí od dubna 2012, přispěla krátkodobě k propadu hrubého domácího produktu o 41 miliard korun a ke snížení zaměstnanosti o téměř 20 tisíc míst. Studie zkoumala vliv nového zákona na zakázky ve stavebnictví, projekční činnost a informačních technologiích pomocí tzv. modelu input-output analýzy. Počet zakázek prý klesl od dubna do prosince 2012 meziročně o 28 procent.

Novela zákona o veřejných zakázkách tak podle závěrů studie přinesla zatím více negativních než pozitivních momentů. Kromě dopadu na HDP a zaměstnanost přináší také vyšší administrativní zátěž a vyšší náklady na přípravu výběrových řízení, uvádí autoři studie. Proklamovaným cílem novely bylo transparentní zadávání veřejných zakázek.

Novela snížila zákonné limity pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu z dosavadních dvou milionů korun bez DPH na polovinu. Pro stavební práce novela limit snížila z šesti milionů bez DPH na tři miliony. Od 1. ledna 2014 pak má pro obě oblasti veřejných zakázek platit stejná výše limitu - jeden milion korun bez DPH.  Kromě toho musí být všechny dokumenty a informace související s veřejnou zakázkou veřejné. Novela také zrušila u veřejných zakázek losování. Zadavatel musí nově zveřejňovat také konečnou cenu za zakázku a seznam subdodavatelů.


Video Reportáž Vandy Kašové
video

Reportáž Vandy Kašové