Benda k anonymním akciím: ODS bude hlasovat volně

Praha - Vládní návrh na regulaci anonymních akcií má podporu vedení ODS. Pozměňovací návrh poslance ODS Pavla Suchánka má prý mezi občanskými demokraty jen menšinovou podporu – zhruba 15 poslanců. Hlasování o předloze budou mít ale dnes občanští demokraté volné, na závěr však podle předsedy poslaneckého klubu Marka Bendy podpoří vládní návrh. Suchánek žádá, aby už vydané anonymní akcie mohly dál existovat.

„Část poslanců klubu ODS podpoří návrh pana poslance Suchánka, protože je přesvědčena, že ti, kteří neobchodují a nemají nic společného se státem, tak není nutné měnit formu jejich, řekněme, akciové struktury. Ale všichni poslanci ODS podpoří na závěr závěrečného hlasování vládní návrh. Projde tedy návrh pana ministra Pavla Blažka,“ konstatoval Marek Benda, předseda poslaneckého klubu ODS.

Blažek upozornil na skutečnost, že sněmovna už před lety schválila zákon o korporacích. „Vládní návrh tak, jak je předložen, je rozumný. Myslím si, že je správný a vzhledem k tomu, že od 1. ledna příštího roku nabyde účinnosti nový zákon o korporacích, který zakazuje anonymní akcie, tak ta debata je trošku v tuto chvilku, řekl bych, bezpředmětná,“ podotkl Blažek s tím, že současný navrhovaný zákon má tedy řešit pouze období mezi současnou chvílí a 31. prosincem tohoto roku. „Nedělejme z toho konfrontační válku, která existuje uvnitř ODS, a to mezi těmi, kdo anonymní akcie chtějí a kdo ne. Klub jednotně chce úpravu anonymních akcií. Otázka je pouze jak,“ dodal Blažek.

Suchánek a Šťastný k anonymním akciím

Suchánek: „Prioritní je však to, že dáváme všechny firmy do jednoho pytle a o všech tvrdíme, že jsou darebáci, kteří korumpují úředníky ve státu. Tak to není. Firmy tady podnikají řadu let, čistě, platí zde daně, a já bych je nechtěl házet do jednoho pytle. Můj návrh je to, že za státní peníze může podnikat pouze firma, která odhalí svoji vlastnickou strukturu, a ty ostatní bych ponechal ve stávající situaci.“

Suchánek přitom závěr jednání klubu nebere jako svou prohru, kolegů jej prý podpořilo „dost“. Byl mezi nimi i Boris Šťastný, podle kterého je dnešní rozhodnutí „dalším střípkem do mozaiky konce ODS“„Ano, krátkodobě se nám to může mediálně vyplatit, ale vzhledem k našim voličům se nám to vyplatit nemůže,“ míní kritik nynějšího stranického kursu. Suchánkův pozměňovací návrh je podle něj principiálním krokem a měl by jej podpořit každý občanský demokrat, který ctí to, na čem ODS trvala od svého založení před dvěma desetiletími - tedy nedotknutelnost soukromého majetku.


Suchánek přišel s pozměňovacím návrhem na jemnější regulaci anonymních akcií. Plošné omezení by podle něj mělo pro firmy drastické finanční náklady. Rovněž tím prý vláda neplní svůj slib, že chce podnikatelům ulevit od přílišné administrativy - společnosti budou muset dělat další valné hromady a tisknout nové akcie. Suchánek prohlásil, že se v bodu řešení veřejných peněz versus soukromé firmy shoduje s premiérem Petrem Nečasem i koaličními partnery.

Náklady plošného omezení anonymních akcií

  • Podle vlády by to firmy stálo 390 milionů korun.
  • Započítány musí podle Suchánka být i každoroční poplatky za uložení v depozitu, které činí 6 000 korun měsíčně.
  • Další náklady by firmám plynuly z dalšího papírování.

„Nejsem rebel, já jen hájím myšlenky ODS, kterou jsem zakládal. Je třeba říkat lidem, že jsou v ní i tací, kteří ji zakládali a pravicové myšlenky ctí,“ sdělil včera iDNES.cz Suchánek. „Pokud by můj návrh měl šanci projít se změnou, že by se to týkalo i firem, které čerpají peníze nebo jsou v regulovaných odvětvích, tak by neměl být problém vrátit celý ten zákon do druhého čtení a přidat to k tomu pozměňovacímu návrhu,“ dodal poslanec. Celý článek na serveru iDNES.cz naleznete ZDE.

Ve sněmovně končí také Pavel Suchánek, který tam zasedal od roku 1998. V roce 2006 se stal místopředsedou a o čtyři roky později předsedou vlivného rozpočtového výboru, který v minulých letech v rámci tzv. "porcování medvěda" rozděloval miliardy. Rozhodnutí nekandidovat je prý už dva roky staré.
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24

Na Suchánka se snesla dávka kritiky

„V případě přijetí zákona v podobě pozměňovacího návrhu pana poslance Suchánka by došlo ke konzervaci dosavadního stavu, který neumožňuje odhalit konečné vlastníky některých akciových společností, a tyto společnosti tak mohou být i nadále nástrojem korupčního jednání,“ komentoval to v tiskové zprávě právník Ekologického právního servisu Martin Fadrný.

Koalice podle kuloárních informací neměla minulý týden na prosazení zákona dost hlasů. Projednávání návrhu zákona nakonec odložila. Jako důvod přitom uvedla nepřítomnost ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který se chtěl hlasování účastnit.

Vládní návrh předpokládá, že firmy budou muset zapsat anonymní akcie do centrálního depozitáře, nebo je uložit v listinné podobě u bank. Pokud by to neudělaly, cenné papíry na doručitele by se rok od účinnosti zákona transformovaly na akcie na jméno. Firmy každopádně budou muset své akcionáře odkrýt.


Nečas označil v Otázkách Václava Moravce (OVM) vládní předlohu za kvalitní. Aby vláda „nevynalézala kolo“, inspirovala se podle něj v Rakousku. Změnu navrženou Suchánkem prý premiér dopodrobna nezná - není ale podle něj prozíravá. Premiér zároveň v OVM zdůraznil, že se v první řadě musí rozkrýt majetková struktura firem, které dostávají veřejné zakázky, dotace a které působí v regulovaných odvětvích. Návrh šéfa rozpočtového výboru prý splňuje tento Nečasův požadavek jen částečně.

Pro ČSSD není vládní návrh zcela dostatečný, je ale „lepší než nic“

Sociální demokracie již v roce 2009 ve sněmovně podala návrh, který měl zabránit tomu, aby společnosti s anonymními akciemi dostávaly veřejné zakázky. Vládní koalice podle Jeronýma Tejce (ČSSD) dlouho návrhu odolávala, než přišla s podobným záměrem. Nicméně vládní návrh není pro sociální demokracii úplně dostatečný. „… Není správné, aby existovala kromě zaregistrování konkrétního vlastníka v registru cenných papírů ještě možnost tzv. imobilizovat ony akcie u banky, protože prolomení bankovního tajemství je velmi složité… není záruka toho, že tento institut imobilizace nebude zneužíván,“ řekl Tejc na tiskové konferenci ČSSD s tím, že „je lepší přijmout něco, než nic“. Sociální demokraté se ale podle Tejce nechtějí vzdát možnosti zpřísnit tento zákon: „Ti, kteří se ucházejí o dotace či o veřejné zakázky, mají podléhat přísnějším pravidlům, například registraci,“ vysvětlil Tejc.

V Senátu „zpřesněný a zpřísněný“ návrh by podle Tejce mohl být ve sněmovně schválen „napříč politickým spektrem“. Také předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik před jednáním sněmovny zdůraznil, že komunisté už dlouhou dobu přichází s návrhy na zrušení anonymních akcií a toho se i nyní hodlají držet. Zdůraznil přitom, že strana nepodpoří Suchánkův pozměňovací návrh.

Bohuslav Sobotka a Petr Nečas v OVM
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Kamaryt

Anonymní akcie, tedy akcie na majitele nebo doručitele, využívá v Česku skoro 14 tisíc akciových společností, tedy víc než polovina všech.

První vážný pokus o jejich zrušení si přičítají sociální demokraté spolu se Stranou zelených. Ve stejné době, tedy v roce 2009, je chtěli rušit i lidovci. „Chceme zakázat akcie na majitele v obchodním zákoníku,“ oznámil v červenci 2009 předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda.

Na anonymní akcie se v rámci své protikorupční předvolební kampaně zaměřili taky někdejší političtí nováčci – strana Věci veřejné. „Akcie na majitele jsou nastaveny korupčně proto, aby v soutěži pana ministra mohla soutěžit firma pana ministra. Ta firma pana ministra pak samozřejmě vyhraje, protože pan ministr ji má nejraději,“ kritizoval v dubnu 2010 tehdejší šéf VV Radek John.

Na jaře 2010 se sice vládě podařilo zakázat podnikům s anonymními akciemi účast ve veřejných tendrech. Ukázalo se ale, že se tím naprosto odstřihly velké firmy. Proto se úprava ještě na konci roku 2010 změnila. Ostrá kritika anonymních akcií ani tlak na jejich zrušení ale neutichly.


Video Komentář Pavla Suchánka
video

Komentář Pavla Suchánka