Praha – Dočkají se Češi úlevy v podobě levnějšího proudu? Vedení energetického regulátora v zemi by to rádo umožnilo a úspory chce hledat v poplatcích za distribuci, které tvoří téměř třetinu výsledné ceny elektřiny. Jenže ministerstvu průmyslu a obchodu se takové úvahy nelíbí. Tvrdí, že distributoři musí mít dostatek peněz na investice do sítě. Značné náklady na posílení distribuční sítě si přitom podle expertů vyžádá dostavba Temelína. Právě kvůli ní by mohl být levnější proud v nedohlednu.
Zlevnění elektřiny může zastavit dostavba Temelína
Čeští spotřebitelé si stěžují na vysoké ceny elektřiny. Hluboko do kapsy musí sáhnout domácnosti i podniky. Kilowatthodina spotřebované elektřiny vyjde v průměru na 4,83 koruny. Oproti loňsku se tak domácnostem, které na elektřině vaří i s ní topí, faktury zvednou až o dva tisíce korun ročně.
A ještě hůře dopadá zdražování elektřiny na podniky. Těm největším vzrostou roční náklady ve srovnání s loňskem o stovky milionů korun. Stále více se proto ozývají hlasy, že české podniky kvůli vysokým cenám elektřiny ztrácí konkurenceschopnost, což ohrožuje výkonnost celé české eknomiky.
Drahé poplatky, milé daně
Viníků, kteří stojí za drahou elektřinou, je hned několik – z velké části přitom jde o daně a poplatky, nikoli o vlastní cenu elektřiny. Ta tvoří necelých 40 procent výsledné ceny, kterou platí spotřebitelé. Zbylých 60 procent účtu za elektřinu připadá na poplatky a daně.
Největší položka ze státem účtovaných přirážek a přes 30 procent výsledné ceny proudu přitom připadá na poplatky za distribuci a přenos. Tyto poplatky zahrnují mimo jiné náklady na údržbu rozvodné sítě, významná část z nich ale rovněž slouží ke krytí přirozených ztrát, k nimž dochází na cestě elektřiny od výrobce ke spořebiteli. Některé náklady, jež do těchto poplatků distributoři započítávají, se nicméně nelíbí Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ).
Složení ceny elektřiny včetně daní
„Provozovatelé distribučních soustav nehorázným způsobem navyšují poplatky,“ říká k tomu nezávislý energetický konzultant Jiří Černý. „Může za to hlavně lobby velkých energetických společností – jejich reprezentanti totiž zasedají v “odborných komisích„, které ERÚ radí při stanovování výše poplatků,“ dodává. Výsledkem jsou jedny z nejvyšších distribučních poplatků ve střední Evropě. Například v Rakousku tvoří tyto poplatky jen zhruba 20 procent koncové ceny elektřiny.
ERÚ si proto chce posvítit hlavně na marže distributorů – do velkých elektroenergetických firem zamíří kontroloři. Pokud se podezření ERÚ o neodůvodněné výši poplatků potvrdí, mohla by se pro další regulační období od roku 2015 změnit pravidla jejich výpočtu. To by pak mohlo na straně domácností a podniků ušetřit stamiliony korun ročně na účtech za elektřinu.
Do sítí musíme investovat
Jenže ministerstvu průmyslu se do snižování distribučních poplatků nechce. „Jestliže chceme umožnit připojování menších zdrojů – nejenom obnovitelné zdroje, ale i malé plynové kogenerace – tak je potřeba přebudovat energetické sítě, zavést tam prvky inteligentních mechanismů. To všechno bude něco stát,“ řekl portálu ČT24 náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc.
Počítat je třeba nejen s průběžnými náklady na obnovu sítě, rozvodnou soustavu je podle ministerstva potřeba zabezpečit také proti přetokům elektřiny z Německa. Sousedům totiž chybí propojení mezi severem a jihem země, a tak část elektřiny ze severoněmeckých větrných elektráren teče přes Česko. V důsledku toho se musí ve větrných dnech vypořádat česká distribuční síť až s 3,5krát vyšší zátěží, než která je obvyklá. Větrníků na severu Německa přitom dál přibývá – v budoucnu by proto česká síť již nemusela zvýšenou zátěž vydržet, což by mohlo podle odborníků vyústit v masivní výpadky dodávek elektřiny na českém území.
Mark van Stiphout, poradce eurokomisaře pro energetiku
„ČR má pokročilejší distribuční sítě než řada dalších zemí EU. I přesto jste ale stále na půl cesty, je pro ni velmi obtížné vyrovnávat se s přetoky elektřiny z Německa.“ Česko tak nesmí ani podle Evropské komise usnout na vavřínech a musí do rozvoje své distribuční soustavy dál investovat.
Řešení je nasnadě – stačilo by, aby Německo dobudovalo chybějící elektrické vedení. To je ale zatím v nedohlednu. „3 až 4 tisíce přenosové soustavy, které Německu chybí, jsou enormní náklad – nejen ekonomický, ale i časový. Povolovací procesy, které dnes Evropa má, jsou zdlouhavé,“ upozornil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS). Posuzovat je třeba mimo jiné dopady výstavby na životní prostředí, což může výstavbu sítě podle ministra protáhnout na více než desetiletí.
Česko se tak do budoucna zřejmě neobejde bez výstavby nových transformátorů, které přetoky omezí. To však vyjde zhruba na dvě miliardy korun a zaplatit je bude muset český spotřebitel elektřiny. Žádné poplatky za tranzit elektřiny Německu účtovat nelze, zakazují to pravidla EU.
Vinu nelze házet jen na Německo
Podle předsedy energetické sekce Hospodářské komory ČR Václava Hrabáka ale nejsou přetoky z Německa to jediné, co si vyžádá mimořádné náklady. „Dostavba Temelína přinese nutnost posílení distribuční sítě. Podle mých informací tam nyní rezervy nejsou,“ zdůraznil. Na to upozorňuje také zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Aby proud z Temelína mohl zamířit ke spotřebitelům, bude podle něj třeba postavit zhruba 120 kilometrů elektrického vedení, které protne katastry více než 90 obcí. Náklady se odhadují na 12 miliard korun.
ISIFA!!!
Avšak podle energetického konzultanta Jiřího Marka lze i přesto hledat úspory na straně distributorů. Boj mezi úředníky a ostřílenými manažery však podle něj bude tvrdý a je otázkou, zda v něm státní úřad dokáže vyhrát. „Je to o přetahování mezi distribučními společnostmi a ERÚ, kde je hranice, kdy je to rentabilní a kdy to není zátěž,“ uvedl s tím, že si to na straně ERÚ vyžádá pečlivou přípravu – lobby energetických společností je totiž silné. To potvrzuje i Hrabák: „Je to otázka podrobného auditu distributora. Já si myslím, že ERÚ má k dispozici dostatek možností, aby spravedlivě posoudil, jestli je možné distribuční poplatky snížit, či nikoli.“
Otázkou je, zda se to úředníkům nakonec podaří. Pochyby o fundovanosti či objektivnosti některých pracovníků ERÚ vzbuzují výsledky vnitřního auditu, které ukázaly, že úředníci chybovali při stanovování výkupních cen solární energie, což mohlo spotřebitelům způsobit škodu ve výši desítek miliard korun. Celou záležitost nyní prošetřuje policie.