Sofie/Praha – České energetické společnosti ČEZ hrozí, že přijde o licenci na distribuci elektřiny v Bulharsku. Co stojí za tím, že se proti ČEZu zvedá ostrá vlna odporu již v druhé balkánské zemi? Může za to vratký právní systém v Bulharsku, údajné úplatkářství, bezohledné chování managementu ČEZu nebo jen rozhořčení lidí nad fakturami za elektřinu od největšího dodavatele energie ve státě?
Pověst agresivního hráče srazila ČEZ v Bulharsku na kolena
O distribuci elektřiny v Bulharsku se dělí trojice společností. Kromě ČEZu je to česká energetická společnost Energo-Pro, která loni koupila podíl na distribuci od německého E.ONu, a rakouská EVN. Vlna odporu veřejnosti se zvedla proti celé trojici. Ale jen jedinému ČEZu hrozí, že by mohl v rekordně krátké době přijít o hlavní obchodní licenci v zemi.
„Všechny energetické distribuční společnosti mají v Bulharsku špatnou reputaci. Jsou vnímány jako monopoly,“ vysvětlil v rozhovoru pro portál ČT24 renomovaný bulharský novinář specializující se na ekonomiku. „ČEZ má však nejhorší. Má pověst agresivní, bezohledné společnosti,“ dodal žurnalista. Důvodů pro to je víc.
Bulhaři experimenty nechtějí
ČEZ je největším distributorem elektřiny v Bulharsku. Ovládá zhruba 40 procent trhu. Od roku 2005 dodává elektřinu jak do hlavního města Sofie a jejího zalidněného okolí, tak do zapadlých horských oblastí. Obyvatelstvu už stačil několikrát hnout žlučí.
V roce 2008 Bulhary rozčílil plán české společnosti změnit systém plateb za elektřinu. „ČEZ chtěl přejít na režim plateb, který známe z Česka - nejprve zálohová platba, pak vyúčtování. V Bulharsku se to tradičně dělá tak, že se platí na konci měsíce podle aktuálního stavu elektroměru,“ popsal ředitel regionů vydavatelství MAFRA a bulharský rodák Veselin Vačkov.
Změna, kterou ČEZ prosazoval, měla firmě zajistit příjem a obrnit ji proti neplatičům, Bulhary ale zvedla ze židle. „Lidem vadilo, že by museli platit za elektřinu, kterou ještě neodebrali, což poškodilo image ČEZu,“ míní Vačkov. ČEZ navíc od svého plánu navzdory odporu Bulharů nechtěl ustoupit. Celá záležitost nakonec skončila u soudu, který dal v roce 2010 za pravdu bulharské veřejnosti, respektive tamnímu regulátorovi, který Čechy žaloval.
Další úzké hrdlo: zastaralé distribuční sítě
Image ČEZu nevylepšila ani výměna názorů mezi ČEZem a bulharskými úřady o investicích do elektrické distribuční sítě. Bulhaři viní ČEZ z toho, že v době realitního boomu v letech 2006 až 2009, kdy prudce rostla poptávka po elektřině nejen v Sofii, ale i v nedalekých vytížených lyžařských střediscích, do rozvoje a obnovy zastaralé rozvodné soustavy dostatečně neinvestoval.
ČEZ v Bulharsku investuje zhruba 70 milionů leva ročně, což je v přepočtu zhruba 880 milionů korun. Pro srovnání, v Česku dává firma na opravy a rozvoj distribuční sítě více než 10 miliard korun ročně. Podíl na distribuci má ČEZ na domácí půdě přitom skoro stejný jako v Bulharsku. Ztráty, které ve staré síti ve velké míře vznikají, pak platí spotřebitelé vyššími fakturami. Tato praxe je běžná v západní Evropě a i v Česku formou takzvaného distribučního poplatku, pro Bulhary ale bylo další prodražení proudu důvodem navíc pro odpor vůči firmě.
Ilustrační foto
Volejte Pašovi
Už tak špatnou image ČEZu pak podtrhly jeho údajné vazby na bulharské podsvětí. Podle bulharského investigativního portálu Bivol.bg sedí v dozorčí radě CEZ Bulgaria Dimitar Stefanov, který působil ve firmě kontroverzního podnikatele Rumena Nikolova. Nikolov, řečený Paša, byl v 90. letech zapleten do činnosti jedné ze dvou hlavních kriminálních skupin v zemi. Stefanov od roku 2005 do července 2011 působil v Nikolovově firmě Omega 96, což znamená, že od října 2009, kdy se stal členem dozorčí rady ČEZu, zastával souběžně obě funkce.
Paša je navíc někdejším obchodním partnerem současného bulharského premiéra Bojka Borisova, což v minulosti zavdalo spekulace, že přes toto spojení tečou od ČEZu k vládnoucí straně nemalé sumy peněz. A uplácí se zřejmě i na půdě bulharského ČEZu. „Lidé z CEZ Bulgaria, většinou Bulhaři, byli velmi dobře známí tím, že přijímají úplatky. Někteří z nich už byli také propuštěni. Zvláštní ale je, že poté získali dobré posty v bulharské vládě,“ popsal již citovaný bulharský novinář.
ČEZ v Bulharsku
Roli může hrát i politika
V Bulharsku se blíží parlamentní volby a současné drama okolo ČEZu by tak mohlo mít i politický kontext. Na to, že nekompromisní postoj vůči energetickému gigantu může ve volebním klání pomoci, zavdávají ostrá slova, která zazněla ze strany bulharských politiků na adresu ČEZu. Sám premiér Borisov v úterý prohlásil, že ČEZ by měl přijít v Bulharsku o licenci během „několika hodin“. Standardní odebrání licence přitom trvá měsíc až dva.
Navíc pozice ČEZu na Balkáně není v poslední době nejsilnější. „ČEZ vypadá slabší - přece jen Česká republika není Rakousko nebo Německo,“ připomněl bulharský novinář. Rozbuškou dalších těžkostí pak byl nedávný nucený odchod ČEZu z Albánie. Tamní úřady českou energetickou společnost obvinily z toho, že nedostála svým závazkům a odebrala mu licenci pro distribuci elektřiny. „Pro Bulhary to byla inspirace, řekli si: v Albánii to vyšlo, nemáme co ztratit,“ soudí analytik společnosti Grant Capital Karel Kabelka.
Pokud by Bulharsko odejmutí licence energetickému gigantu nedostatečně zdůvodnilo, bylo by pro ČEZ snazší vymáhat náhradu škody v případné arbitráži. Na rozdíl od Albánie je Bulharsko členem EU a musí se řídit unijními pravidly, která chrání investice - ostatně licence zatím ČEZu odebrána nebyla. Právě kvůli situaci v Bulharsku také dnes v Bruselu jednají s eurokomisařem pro energetiku zástupci vedení ČEZu.