Nikósie/Praha – Před Kyprem se rýsuje stejná cesta, kterou se v roce 2009 za pozornosti celého světa vydal Island: bankrot tamních bank. Kypr proto žádá po eurozóně miliardy, aby mohl svoje finanční domy zachránit. Jenže kvůli podezření, že peníze z pomoci odtečou do kapes ruských oligarchů, kteří mají na středomořském ostrově prát špinavé peníze, je půjčka stále v nedohlednu.
Prázdniny na zkrachovalém ostrově - Kypru hrozí islandský scénář
Na ostrovní ekonomiku tvrdě dolehla řecká krize: kyperský bankovní sektor nakoupil řecké státní dluhopisy za miliardy eur, ale ty jsou poté, co Řecko v březnu restrukturalizovalo svůj dluh, a tedy de facto zbankrotovalo, prakticky bezcenné. Zhruba tři čtvrtiny veškerých investic kyperských bank tím přišly nazmar.
Bankovní sektor je přitom pro ostrovní stát velmi důležitý – depozita v tamních bankách odpovídají osminásobku ročního HDP země. Právě robustnost kyperského bankovního sektoru je zároveň hlavním důvodem, proč země sama nemá šanci své banky zachránit a potřebuje pomoc ze zahraničí.
Německo nechce sponzorovat ruské oligarchy
Jenže získat podporu pro záchranu Kypru mezi státy eurozóny bude obtížné. Do pomoci se nehrne hlavně dosavadní tahoun záchranných plánů, Německo. Především proto, že významným vkladatelem kyperských bank jsou Rusové a poskytnutí půjčky by tak znamenalo, že státy eurozóny budou de facto financovat ruské obchodníky a společnosti.
Existuje navíc vysoce pravděpodobné podezření, že Rusové perou na Kypru špinavé peníze. Potvrdila to mimo jiné zpráva německé rozvědky, která zároveň varuje, že na miliardách eur z pomoci, jíž by platili evropští daňoví poplatníci, by těžili ruští oligarchové, kteří na Kypru investují peníze pocházející z nelegálního obchodu. Německá rozvědka odhaduje, že Rusové do kyperských bank uložili zhruba 26 miliard eur, což odpovídá přibližně dvěma třetinám českého státního rozpočtu.
Šance, že by pomoc Kypru získala v německém parlamentu podporu, je za těchto okolností mizivá. „Pokud bude existovat podezření, že by němečtí daňoví poplatníci ručili za špinavé peníze, přiznání pomoci nebude akceptovatelné,“ prohlásil Rainer Brüderle, předseda FDP, která je součástí německé vládní koalice.
Malý obnos pro eurozónu, astronomická suma pro ostrov
Další problém představuje samotná výše půjčky, kterou Nikósie žádá. Potřebuje 17,5 miliardy eur. To je jen zlomek toho, co čerpaly v rámci pomoci další zadlužené země eurozóny - například Řecku unie přiznala 240 miliard eur, Irsku 85 miliard. Jenže poptávaná částka 17,5 miliardy zhruba odpovídá jednomu celému ročnímu HDP Kypru. Jde tedy, v relativním vyjádření, o největší částku, jakou kdy některá ze zadlužených zemí eurozóny žádala.
„Je to částka, která je pro Kypr astronomická. Oni prakticky nemohou tu půjčku nikdy splatit. Kypr pouze odsouvá problém do budoucna,“ řekl v rozhovoru pro portál ČT24 analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta. „Pouze vytlučou klín klínem. Místo toho, aby dlužili soukromým investorům, budou dlužit institucím,“ doplnil ekonom evropské kanceláře České spořitelny Jan Jedlička. Vzhledem k velikosti půjčky se podle něj může v budoucnu stát, že nakonec bude muset Mezinárodní měnový fond a Evropská unie část kyperského dluhu odepsat.
GALERIE
Ilustrační foto autor: PETROS KARADJIAS, zdroj: ČTK/AP
Než se hrnout do neumořitelných dluhů, tak ekonomové i politici Kypru doporučují islandský scénář. Jinak řečeno, nechat tamní banky zbankrotovat. Mezi jinými to hlásí i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Volbě islandské cesty i na Kypru nahrává podobnost obou ekonomik co se týče výše HDP i robustnosti a zadluženosti bankovního sektoru. Islandu se přitom riskantní plán vyplatil.
Tomu dala, tomu ne
Islandské banky důsledku finanční krize z let 2008/2009 nasbíraly dluhy rovnající se desetinásobku ročního HDP ostrova (který činí zhruba 12 miliard eur). Islanďané se ale rozhodli své banky nezachraňovat, v důsledku čehož hned tři velké zbankrotovaly. Tamní vláda se zaručila jen za vklady domácích občanů a ztráty bankovního sektoru přenesla na zahraniční střadatele a akcionáře bank.
Postup Reykjavíku vyvolal mezinárodní kontroverzi. Island totiž svým rozhodnutím připravil o peníze na 340 tisíc Britů a Holanďanů – starost o jejich odškodnění přehrál na vlády jejich domovských zemí. Londýn a Amsterdam reagovaly žalobou na Reykjavík. Avšak soud Evropského sdružení volného obchodu, na který se obrátily, dal za pravdu Islandu.
Joseph Stiglitz, nositel Nobelovy ceny za ekonomii
„Island udělal správnou věc, zajistil fungování svého finančního systému, zatímco ztráty bank ponechal na krku věřitelům, ne daňovým poplatníkům.“
Island
Pozice Islandu a Kypru se ale liší v tom, že zatímco severský ostrov hraje jen sám za sebe, jižní země je členem eurozóny. Otázkou tedy je, zda by případný bankrot Kypru znovu neotřásl důvěrou v celý zadlužený jih eurozóny. „Kypr je malinký, odepsat držbu kyperských bankovních a státních dluhopisů by pro evropské banky nebyl žádný problém. Oproti tomu kdyby řekli Španělé, že jim nezaplatí polovinu dluhů, tak zkrachuje celý evropský bankovní sektor,“ míní Jedlička.
Jeho slova potvrzuje i dění na finančních trzích. Paniku zatím nevyvolává ani několikáté odložení rozhodnutí o tom, zda eurozóna Kypru podá pomocnou ruku, či nikoli. Kypr o půjčku požádal už loni 25. června – ve stejný den, kdy si Španělsko v Bruselu řeklo o úvěr 100 miliard eur na záchranu svých bank. Zatímco půjčku Španělsku ministři financí eurozóny schválili 20. července, 17,5 miliardy pro Kypr je stále v nedohlednu.
Evropská centrální banka přesto nabádá k opatrnosti. „Trpasličí“ ekonomika Kypru by podle ní nebyla systémově důležitá v normálních časech, avšak v době krize může být všechno jinak. „Nežijeme v normálních časech. Neřízený vývoj na Kypru by mohl zbrzdit oživení, kterého Evropa v roce 2012 dosáhla,“ uvedl člen nejužšího vedení ECB Jörg Asmussen.
Bankrot bank by mohl ohrozit kyperský cestovní ruch
Kypr patří k nejpopulárnějším turistickým destinacím. Ročně na něj zamíří přes 2 miliony turistů, z toho asi 17 tisíc Čechů. Jenže případný bankrot bank by přitom mohl toto odvětví poškodit. „Tím, že je cestovní ruch cyklický, firmy, které v něm podnikají, často využívají různé krátkodobé úvěry. Bankrot kyperských bank by mohl dostupnost těchto úvěrů zhoršit, a odrazit se tak na kvalitě služeb kyperského cestovního ruchu,“ upozornil analytik cestovního ruchu společnosti Mag Consulting Jaromír Beránek. Ke zhoršení by mohlo dojít zejména v oblasti pohostinství. Kypr je totiž závislý na dovozu potravin, hoteliéři a restauratéři by nemuseli mít dostatek peněz na to, aby hlavně luxusnější potraviny dováželi.
Konečné rozhodnutí bude na politicích
Poslední slovo v tom, zda pomáhat, či nepomáhat Kypru, nicméně nebudou mít ekonomové, ale politici. Půjčka se tak může stát nástrojem nátlaku na Kypr. Nikósii by evropští partneři mohli dohnat například k tomu, aby zvýšila korporátní daně, a zbavila tak Kypr pověsti daňového ráje uprostřed EU. Firmy sídlící na ostrově totiž odvádí ze svých zisků do státní kasy jen 10 procent - v Česku je to 19 procent. Navíc dividendy, které firmy vyplácejí svým akcionářům, podle kyperských zákonů nepodléhají zdanění.
Počet zahraničních firem registrovaných na Kypru se kvůli tomu od vstupu země do EU více než zdvojnásobil a přesáhl 300 tisíc. Toto číslo zhruba odpovídá celkovému počtu firem registrovaných v Česku, avšak to má desetkrát více obyvatel než Kypr. Odliv podniků na Kypr přitom snižuje daňové příjmy jejich „rodných“ zemí v EU, což jim je trnem v oku. Zvýšení korporátních daní, případně zpřísnění regulace finančního sektoru, které by mohlo omezit rozsah praní špinavých peněz na ostrově, by tak mohlo figurovat mezi podmínkami Němců a dalších členů eurozóny pro přiznání pomoci Kypru.