Jednání ztroskotalo. Obama podepsal škrty

Washington - Americký prezident Barack Obama stvrdil svým podpisem nařízení, kterým se omezují plánované federální výdaje. Do konce září tak budou muset jednotlivá ministerstva a další státní organizace seškrtat zhruba 85 miliard dolarů (asi 1,7 bilionu korun). Ačkoliv se Obama snažil až do poslední chvíle této situaci zabránit, nedokázal se dohodnout s republikány na oboustranně přijatelném řešení, jak výdaje snížit.

Obama nařízení podepsal v pátek večer (v sobotu časně ráno středoevropského času), tedy hned první den po vypršení lhůty pro dohodu. Oficiálně tak začal platit takzvaný sekvestr - automatické výdajové škrty, které zasáhnou celou státní správu. Škrty se dotknou především vojáků v aktivní službě.

Vláda už avizovala, že bude muset zkrátit pracovní dobu některým státním zaměstnancům, protože je nemá z čeho zaplatit. Méně peněz bude na obranu, zdravotnictví, vzdělání, ale i na běžnou státní agendu. Ušetřeny budou také státní programy na boj s chudobou a na pomoc lidem s nejnižšími příjmy.

Barack Obama

„Není to apokalypsa, tak jak někteří tvrdí. Je to jen hloupé opatření, které bude bolet. Dopadne na jednotlivce i na hospodářství. Ale pokud se Kongres umoudří - třeba za týden nebo měsíc - tak stále máme šanci věc zvrátit a zrychlit ekonomický růst.“


Republikáni čekají, jestli Bílý dům přijde s jiným způsobem snižování výdajů. Obamou navrhnuté řešení zahrnující i další zvyšování daní je pro ně nepřijatelné. „Prezident už růstu daní dosáhl prvního ledna. Tím je podle našeho názoru diskuze o zvyšování rozpočtových příjmů u konce,“ argumentuje republikánský předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner.

Škrty v objemu 85 miliard dolarů se budou zavádět postupně ode dneška až do konce fiskálního roku, což je 30. září. Pak nastoupí druhá část škrtů v objemu až 1,2 bilionu dolarů (asi 23,7 bilionu korun), která se bude postupně zavádět v dalších deseti letech. Během celé té doby ale mají republikáni a demokraté možnost se dohodnout na jiném, oboustranně přijatelném řešení.

Původně se o snížení výdajů mělo rozhodnout už do konce loňského roku, politici se ale tehdy dokázali shodnout pouze na zvýšení některých daní a lhůtu pro dohodu o snížení výdajů prodloužili do konce února. V pátek měl prezident a Kongres poslední šanci se dohodnout, to se ale nestalo.