Konec zlatým padákům a pohádkovým platům

Bern - Švýcaři se v referendu vyjádřili proti zlatým padákům a astronomickým odměnám pro manažery firem. 67,9 procenta hlasujících souhlasilo s tím, aby akcionáři získali větší práva a mohli vetovat návrhy odměn pro vedoucí pracovníky. Podíl hlasujících, kteří vyjádřili souhlas s návrhem, byl jedním z nejvyšších v historii.

Za „návrhem proti zlodějině“, jak se soubor opatření nazývá, stojí podnikatel a nezávislý poslanec Thomas Minder. Plán, který má zajistit rozumnou výši odměňování managementu, se týká společností obchodovaných na burze, jež mají sídlo ve Švýcarsku. Kromě domácích firem tak bude mít vliv i na ty zahraniční. Na švýcarském území má sídlo kupříkladu americká ropná společnost Transocean, koncern Tyco nebo potravinářská společnost Aryzta.  

Vedení by podle nového návrhu mělo vlastníky beze zbytku informovat o platech vedoucích pracovníků. Pravidelné hlasování akcionářů o výši odměn bude pro firmu závazné. Pokud tedy akcionáři rozhodnou třeba o zrušení „zlatých padáků“, obřích bonusů pro odcházející manažery, musí je vedení poslechnout. V případě porušení pravidel budou podle návrhu hrozit dotyčným až tři roky vězení nebo pokuta až do výše půlročního platu.  

V zemi, která je silně nakloněna podnikání a ve které navíc probíhala ostrá kampaň, kterou proti návrhu vedly pravicové strany a hospodářský svaz Economiesuisse, je výsledek referenda neobvyklý. Podle odpůrců návrhu poškodí nová pravidla konkurenceschopnost země. Firmy ale s největší pravděpodobností ze Švýcarska neodejdou, poněvadž je do země lákají nízké daně, stabilní politické prostředí a zákony podporující podnikání.  

Švýcarské franky na pozadí ECB
Zdroj: ČTK/KEYSTONE
Autor: Martin Ruetschi

Manažer farmaceutické firmy dostal na odměnách 1,5 miliardy. Kvůli mediálnímu tlaku peníze odmítl

Veřejné mínění ve Švýcarsku stejně jako jinde není nakloněno vyplácení astronomických odměn, a to zejména od vypuknutí ekonomické krize v roce 2008. V poslední době veřejnost rozezlila například zpráva o tom, že odcházející předseda představenstva farmaceutické firmy Novartis Daniel Vasella měl podle smlouvy obdržet během pěti let 72 milionů švýcarských franků (1,5 miliardy korun). Vesella kvůli mediálnímu tlaku odměnu odmítl. Krátce nato se pozornost zaměřila na šéfa firmy Tyco Edwarda Breena, který podle médií loni vydělal 30 milionů franků (628 milionů korun).

Švýcaři už chystají ještě tvrdší referendum - roční odměny manažerů nebudou vyšší než dvanáctinásobek platu nejhůře placeného zaměstnance

Švýcarská sociálnědemokratická strana už tlačí na uskutečnění dalšího referenda o ještě tvrdším omezení odměňování nejvyšších pracovníků. Podle jejího návrhu by roční odměny nejvyšších manažerů mohly činit nejvýše dvanáctinásobek platu nejhůře placeného zaměstnance.  

O omezení platů a odměn se snaží i v jiných zemích, nikde však zatím nebyly tyto akce tak rázné. Brusel se minulý týden dohodl na omezení odměn bankéřů. Také Británie chce zavést povinné hlasování akcionářů o mzdách a odstupném členů nejvyššího vedení. Občané švýcarského kantonu Graubünden se dnes rovněž v jiném referendu vyslovili proti tomu, aby se města Svatý Mořic a Davos ucházela společně o pořádání zimních olympijských her v roce 2022. Kandidaturu přitom podpořila vláda.