Eurozóna je připravena Kypru pomoct, na „starých“ požadavcích ale trvá

Atény - Eurozóna je připravena jednat s Kyprem o novém návrhu na získání finanční pomoci a vyzvala jej, aby takový návrh brzy předložil. Prohlásili to ministři financí eurozóny v rámci takzvané Euroskupiny po své večerní telekonferenci. Euroskupina potvrdila ochotu Kypru poskytnout finanční pomoc. Po nezdaru plánu zdanit na Kypru všechny bankovní vklady včetně pojištěných, označila za důležité „plně garantovat vklady do 100 000 eur“.

Zdroj: ISIFA/EPA Autor: KATIA CHRISTODOULOU

Šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem dal ale najevo, že parametry nového návrhu musí zůstat tytéž jako u předešlého návrhu. Ten podmínil získání pomoci v sumě deseti miliard eur (258 miliard korun) tím, že Kypr vybere zdaněním vkladů 5,8 miliardy eur (téměř 150 miliard korun).

„Euroskupina bude poté připravena pokračovat v jednáních o adaptačním programu při respektování dříve definovaných parametrů,“ uvedl podle agentury Reuters Dijsselbloem.


Kyperské politické strany se dnes dohodly na vytvoření zvláštního fondu, který má přispět k zajištění sumy požadované eurozónou. Ta spolu s Evropskou centrální bankou (ECB) nyní Kypr tlačí k rychlé přípravě alternativy k zamítnutému zdanění bankovních vkladů. ECB uvedla, že jinak přestane kyperským bankám poskytovat nouzovou finanční pomoc.

Kyperské banky jsou od začátku týdne zavřené, aby se zabránilo hromadnému vybírání vkladů. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble varoval, že pokud si Kypr nezajistí zahraniční pomoc, nemusely by tamní banky otevřít nikdy. Jedná se i o možnosti finanční podpory Ruska - v Moskvě dnes druhým dnem pokračovala jednání kyperského ministra financí Michalise Sarrise s jeho ruským partnerem Antonem Siluanovem.

Rating Kypru snížen na CCC

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor˙s dnes snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Kypru o další stupeň na úroveň CCC, tedy ještě hlouběji do spekulativního pásma. Kypru hrozí bankovní krize a státní bankrot.

Tři návrhy zákonů na záchranu země před bankrotem

Zřízen by měl být takzvaný fond solidarity, jehož prostřednictvím bude mimo jiné zastaven státní majetek. Počítá se také s omezením pohybu kapitálu, který má zabránit chaotickému výběru vkladů z bank a na stůl se má poslancům dostat i plán restrukturalizace druhé největší banky Laiki. Té hrozí kvůli hlubokému zadlužení bankrot.


Za obligace fondu solidarity chce vláda ručit nejen státním a církevním majetkem, ale také rezervami zlata a dalších jistin centrální banky a zřejmě také dvou znárodněných penzijních fondů. Zákon o omezení pohybu kapitálu má umožnit ministrovi financí nebo guvernérovi centrální banky účinně kontrolovat pohyb peněz. Jde o nouzové opatření, které má vkladatelům znervóznělým současnou finanční krizí zabránit převodu peněz do zahraničí. Banky Laika má být v rámci restrukturalizace rozdělena na dvě části: do „zdravé“ budou přesunuty úspěšné investice a dále vklady do 100 000 eur, které jsou podle pravidel EU povinně pojištěny. Do „nezdravé“ části mají být přesunuty takzvané toxické investice a vklady nad 100 000 eur.