Niedermayer k eurovalu: „Švejkování“ je z ekonomického hlediska nepochopitelné

Praha - Z hlediska Evropské unie ratifikace eurovalu zahájila proces uklidnění situace na finančních trzích, který zásadním způsobem nenarušila ani současná kyperská krize. „Švejkování“ ve jménu euroskepticismu je v tomto případě z ekonomického hlediska nepochopitelné. V rozhovoru pro ČT to uvedl analytik společnosti Deloitte Luděk Niedermayer. Podle bývalého eurokomisaře Pavla Teličky není podpis eurovalu jen pouhé symbolické gesto, nýbrž se jedná o „podstatnou nápravu, možnost kultivace českého politického prostředí a výraz solidarity“.

Evropské ekonomiky na kapačkách, i česká ekonomika potřebuje miliardy

  • „Evropská ekonomika se snad dostane do kondice, která je pro nás nezbytná. Naše ekonomika je totiž hluboce provázaná s ekonomikami EU,“ řekl Niedermayer s tím, že pro Česko by stabilita evropských ekonomik měla být „bytostným zájmem“. „Je pak otázkou, jak to, že zrovna náš prezident odhalil, že se v tom skrývá něco strašně nebezpečného – něco, co by Evropa neměla udělat,“ poznamenal Niedermayer. 

Žádné jednotlivé opatření ale podle něj samo o sobě není spásou. „Země si musejí udělat pořádek doma, jejich ekonomiky musejí být konkurenceschopné,“ konstatoval Niedermayer. 

Státy se podle něj staly vysoce závislými na finančních trzích a potřebují „kapačky nových půjček“. „Česká republika potřebuje denně zhruba miliardu korun nových půjček, aby náš stát fungoval,“ řekl Niedermayer. Finanční trhy ale najednou země upozorňují na vysoké dluhy zemí a odmítají jim půjčovat.

„Země jdou za Mezinárodním měnovým fondem (MMF), dostanou nějaké půjčky podmíněné drastickými reformami. Postupně se ale ukázalo, že MMF toto není ochoten financovat, proto se hledala cesta, která zemím umožní koupit si čas na reformy a zároveň země udrží finančně nad vodou,“ vysvětlil Niedermayer.


Mezinárodní měnový fond
Zdroj: ISIFA/EPA
Autor: Robert Ghement

Telička: Nepodepsali jsme, ale evropské peníze jsou nám dobré

Bývalý český eurokomisař Pavel Telička tvrdí, že ratifikace eurovalu není pouhým symbolickým gestem. „Ta záležitost má několik rovin. První rovina je zcela vnitrostátní, protože předchozí hlava státu nerespektovala ústavu a rozhodnutí obou sněmoven. Jde tu o podstatnou nápravu,“ konstatoval bývalý eurokomisař. 

Druhá rovina je podle něj česko-unijní a v tomto případě nebude mít podpis eurovalu „okamžité implikace pro Českou republiku“. „Na druhou stranu jsme jedinou zemí EU, která dosud podpis nepřipojila, přestože čerpáme významné prostředky z unijního rozpočtu,“ připomněl Telička.

Video Komentáře Luďka Niedermayera a Alexandera Tomského
video

Komentáře Luďka Niedermayera a Alexandera Tomského

Sokol: Vláda svůj postoj k EU nezmění

Česká ODS je spolu s premiérem Petrem Nečasem v konzervativním přístupu spojencem britského premiéra Davida Camerona a jeho toryů. Politolog Petr Sokol (ODS) se domnívá, že se nyní ve vztahu mezi Českem a Evropskou unií veskrze nic nezmění – klíčové pravomoci má totiž vláda. „Premiérem je stále Petr Nečas z ODS a nelze očekávat, že se vyvěšením vlajky změní postoj vlády k EU. Myslím, že budeme dál těmi, koho tu eurofederalisté považují za potížisty,“ konstatoval Sokol s tím, že tento postup považuje za prosazování názorů většiny českého národa, která si zvolila tuto vládu. 

Kateřina Šafaříková, šéfeditorka, Nová média ČT:

„Lze předpokládat, že celkově Česká republika, a tedy političtí reprezentanti, získají pozitivnější nátěr, protože pravda je taková, že na Českou republiku - s výjimkou předsednictví – se vždycky dívalo přes Václava Klause. Je to přirozené zjednodušení pohledů na politickou scénu mimo národní stát. Mimo to Václav Klaus byl výrazná postava, výrazný komentátor evropského dění. V Bruselu dlouho fungovala zkratka: Česká republika rovná se Václav Klaus.“


Tomský: Klause ještě uslyšíme, skepticismus má v Česku tradici

Podle politologa Alexandera Tomského je euroskepse čím dál víc znát nejen v Británii, ale i třeba v západním Německu. „Velká Británie ztratila Václava Klause na Pražském hradě. On ale nebyl tak klíčovým hráčem, jak si mnozí myslí,“ podotkl Tomský s tím, že Češi jsou vůči nadnárodní politice obecně skeptičtí „už od dob Švejka nebo Kafky“. Navíc podle politologa nehrozí, že by bývalý prezident nebyl slyšet. „Máme se na co těšit,“ míní Tomský.

Reakce politiků:

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg označil podpis prezidenta republiky Miloše Zemana pod dodatkem Lisabonské smlouvy za bohulibý krok. Je to podle něj signál, že česká strana pomalu akceptuje, že je členem EU. Doufá, že Zemanův podpis eurovalu trochu vylepší obraz České republiky. „To by nebylo na škodu,“ řekl.

Poslanec Šťastný (ODS) označil euroval za zločinný dokument, jehož váhu si občané neuvědomují. „V podstatě je to to samé, jako kdybychom podepsali celý štos bianco směnek a dali je k dispozici někam do Bruselu. Je to věc, kterou opět je třeba zásadním způsobem odmítnout,“ prohlásil Šťastný.

Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa je Zemanův krok důsledkem objektivní integrace. „Já mám spíš obavu z toho kroku, než že bych ho vítal, protože česká vláda činí všechno pro to, aby česká ekonomika ještě více poklesla,“ konstatoval.

Podpis dodatku Lisabonské smlouvy přivítal předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. „Já myslím, že to určitě zlepší naši vyjednávací pozici v rámci Evropské unie. Jen je škoda, že se to nestalo například předtím, než se jednalo o finančních prostředcích, které Česká republika bude mít k dispozici po roce 2014 ze společného evropského rozpočtu,“ podotkl. To, že česká strana dostane méně peněz, podle něj ukazuje, jak zeslábla její vyjednávací pozice v rámci unie.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) označil podpis eurovalu za správný krok. „Země, která není v euru a nepodílí se na eurovalu, by neměla eurozóně blokovat jakoukoli svojí ústavní institucí její procesy, mechanismy a instituce, které si eurozóna dohodla,“ řekl novinářům.


Základní údaje o Evropském stabilizačním mechanismu (ESM), jenž je předmětem doplňku Lisabonské smlouvy, který podepsal prezident Miloš Zeman: 

  • - ESM je jedním z nástrojů pro země eurozóny, jimž má pomoci překonat ekonomickou krizi poskytováním půjček či jinými finančními operacemi. Jeho vznik dohodl summit EU v prosinci 2010.
  • - Funguje od 8. října 2012 (ustavující zasedání) na základě dodatku k Lisabonské smlouvě, který vstoupil v platnost 27. září 2012, kdy ratifikaci dokončilo Německo; podmínkou byla ratifikace státy reprezentujícími 90 procent vloženého kapitálu. ČR je poslední z 27 zemí EU, která dosud ratifikaci dodatku nedokončila. Jako zatím poslední dodatek ratifikovala loni 12. listopadu Velká Británie.
  • - ESM je mezivládní organizací zřízenou podle mezinárodního práva se sídlem v Lucemburku. Má asi 80 zaměstnanců, podílníky je 17 zemí eurozóny. Ředitelem je Němec Klaus Regling (62), jenž je zároveň výkonným ředitelem Evropského fondu finanční stability (EFSF, předchůdce ESM). Předsedou Rady guvernérů ESM je od letošního 11. února nizozemský ministr financí a šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.
  • - Státy eurozóny přispějí do pokladny ESM 80 miliardami eur (zhruba dva biliony korun) v pěti splátkách po 16 milionech eur (poslední musí být splacena v první polovině roku 2014). Dalších 620 miliard bude k dispozici na vyžádání v případě potřeby pomoci státu v krizi. Na půjčky má ESM 500 miliard eur.
  • - První pomoc (39,5 miliardy eur) poskytl ESM loni 11. prosince Španělsku na rekapitalizaci jeho bankovnictví. Druhou částku (1,865 miliardy eur) dostalo Španělsko letos 5. února; celkem má země slíbeno až 100 miliard eur.
  • - Vedle ESM bude do konce letošního června fungovat EFSF, který poté již nebude vstupovat do nových operací. Přestane ale existovat až tehdy, když budou uhrazeny všechny půjčky a jím zřízené finanční instrumenty. EFSF, jenž funguje od srpna 2010, poskytl půjčky Irsku, Portugalsku a Řecku.
  • - ESM může zemi v krizi pomáhat například poskytnutím půjčky, nakupováním dluhopisů na primárním i sekundárním trhu, poskytnutím preventivní asistence ve formě úvěrové linky či financováním rekapitalizace finančních institucí půjčkami vládám. ESM získává prostředky mimo jiné vydáváním dluhopisů, a to nejen v eurech.
  • - Rozhodování v ESM probíhá na základě váhy jednotlivých přispěvatelů. Nejvíce (27 procent) přispěje Německo a dále Francie (20 procent) a Itálie (18 procent).
  • - ESM úzce spolupracuje s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Požaduje-li člen eurozóny pomoc od ESM, očekává se, že s žádostí osloví i MMF. Na analýze, jaký druh pomoci bude zemi poskytnut, se podílí Evropská komise, Evropská centrální banka a MMF.
  • - Podmínkou udělení finanční pomoci je od letošního 1. března, aby žadatelská země ratifikovala fiskální pakt, podle něhož mají země eurozóny zakotvit do svého práva pravidlo vyrovnaných či přebytkových rozpočtů.