Češi přicházejí na chuť dobré kávě, ročně vypijí v průměru 400 šálků

Praha - Češi zlomili rekord ve spotřebě kávy. Podle prodejců si loni každý dospělý vychutnal mok skoro ze tří kilogramů zrnek, ročně tak průměrný Čech vypije zhruba 400 šálků kávy. A mění se i zvyky českých milovníků kávy, kteří se čím dál víc zajímají o kvalitu. „Za posledních 10 let jste ušli velký kus cesty. Tehdy tu tradiční espresso téměř nebylo známé, dnes už existuje a lidé jsou na něj zvyklí,“ chválí české „kafaře“ Roberto Trevisan z České a slovenské kávové asociace.

V letošním rekordním roce vypil každý Čech 2,7 kilogramu zrnkové kávy, pokud ale vezmeme v úvahu kávu instantní a stále oblíbenější kávové kapsle, získáme roční spotřebu až čtyři kilo kávy. Ani tak se ale Češi zdaleka neblíží evropským rekordmanům – Finům, kteří ročně vypijí neuvěřitelných 12 kilogramů kávy. V obchodech a kavárnách pak zákazníci utratili zhruba pět miliard korun. Každý Čech tak ročně vypije zhruba 400 šálků ze zrnkové kávy.

Kaváren všech druhů, od malých rodinných podniků až po velké kavárenské řetězce je v České republice přes dva a půl tisíce, jejich počet se za posledních deset let víc než zdvojnásobil. Nejvíc návštěvníků chodí do kaváren ráno mezi osmou a desátou hodinou a nejčastěji zde utratí kolem 120 korun, v malé kavárně je to zhruba 60. Nejvíce kávy se vypije v Praze, kde jsou zároveň zákazníci nejnáročnější a o kávě mají i nejvíc informací.

Video Káva je v Česku velkým fenoménem
video

Káva je v Česku velkým fenoménem

V poslední době do České republiky přichází i různé kávové trendy ze zahraničí, ať už jde o kávu do kelímku, kterou si v kavárenských řetězcích kupují spěchající lidé ve velkých městech celého světa, nebo třeba o kávovary stávající se téměř povinným vybavením každé kuchyně.

Velké kavárny nabízí garanci kvality, malé zase osobní přístup

Už dnes fungují v Čechách čtyři kavárenské řetězce a další dva se na vstup na český trh chystají. „Velké řetězce mají k dispozici nejlepší technologii a mohou tak nabídnout velkou přidanou hodnotu,“ uvedl Treviso, podle něhož je hlavní devizou těchto řetězců konstantní kvalita. Zákazník si tak může být jistý, že vždy dostane právě takovou kávu, za jakou do kavárny přišel.

Přestože káva stojí v těchto velkých kavárnách přes sto korun, není její cena podle Trvisana nadsazená, svědčí o tom ostatně to, že jsou tyto podniky většinou plné. „Myslím si, že je tu prostor jak pro nové kavárenské řetězce, tak i pro malé kavárny, které povedou nějací hodně šikovní lidé,“ shrnul Trevisan.

Malé kavárny přitom podle jeho slov mají jisté kouzlo a – pokud se soustředí na kvalitu svých produktů -  nemusí se rozhodně obávat, že by je velké řetězce vytlačily z českých měst. „Malé kavárny mohou oproti velkým řetězcům nabídnout jiné věci, hlavně osobní vztah s klientem a komorní prostředí,“ upozornil Trevisan.  

Co Čech, to vlastník kávovaru?

Český trh s kávovary zažívá v současnosti obrovský boom. Podle Roberta Trevisana k tomu přispívá i to, že lidé v blízkých kavárnách stále ještě nenajdou přesně takovou kávu, jakou požadují, a tak si raději domů pořídí kávovar a vaří si kávu vlastní. „Lidé vědí, jakou kávu chtějí. Je to skutečná věda a káva je stále kvalitnější,“ myslí si Trevisan a upozorňuje na zajímavý fakt, že se dnes v České republice nakupuje v podstatě víc plně automatických kávovarů než v Itálii.