Van Rompuy: S myšlenkou společné Evropy přišel už Jiří z Poděbrad

Praha - S iniciativou, aby všichni králové a knížata vybudovali mírovou Evropu, přišel v 15. století Jiří z Poděbrad, připomněl „evropský prezident“ Herman Van Rompuy v rámci návštěvy Prahy. Šlo podle něj zřejmě o první myšlenku společné evropské rady. Nyní má však Evropa jiný problém než sjednocování, a tím je ekonomická nestabilita.

Van Rompuy ovšem zdůraznil, že nejhorší fáze finanční krize v EU již skončila. I tak ale ekonomická krize nadále trvá. Evropská unie teď musí vyřešit recesi a nezaměstnanost, zdůraznil předseda Evropské rady. Podle Rompuye krize ukázala, jak vzájemně závislé jeden na druhém členské státy EU jsou, a to i jejich úsilí o snížení schodků veřejných rozpočtů.

Nejhorší fázi ekonomické krize máme za sebou

„Myslím, že mohu s přesvědčením říci, že nejakutnější fáze finanční krize je za námi. Hrozba samotné existence eura a eurozóny byla překonána,“ uvedl Van Rompuy. K překonání krize pomohou společné priority, které podle něj povedou k návratu ekonomického růstu a vytvoření nových pracovních míst.

Video Události: Van Rompuy v Česku
video

Události: Van Rompuy v Česku

„Tyhle komentáře (že to nejhorší je za námi) slýcháme už asi pět let po sobě, takže to není nic nového. Bral bych to trochu s rezervou, i když se ekonomická situace v poslední době částečně stabilizovala,“ míní analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.

Herman Van Rompuy se současně obdivoval i tomu, jak postavy českých dějin dokázaly pracovat s myšlenkou společné Evropy. Kromě krále Jiřího z Poděbrad nezapomněl vyzdvihnout ani Tomáše Garrigua Masaryka nebo třeba Václava Havla. „Havel rád mluvil o Evropě jako o Vlasti vlastí. Přesně to je Evropa: místo kde se potkávají země se společnou historií a budoucností a nalézají tu svobodu a mír,“ konstatoval Van Rompuy.

Jiří z PoděbradVe snaze dostat husitské Čechy z politické izolace navrhl v roce 1464 český král Jiří z Poděbrad vytvořit v Evropě unii křesťanských katolických států, která měla bránit vzájemným konfliktům a společně čelit vnějšímu nepříteli - vzmáhajícímu se tureckému nebezpečí. Unie měla mít společný legislativní orgán a smírčí soudní dvůr, který by rozhodoval spory mezi státy. Předsednictvo unie, které by fungovalo na základě rovnosti hlasů jednotlivých panovníků, mělo rozhodovat o vojenských taženích hrazených ze společné pokladny, do které by členské země přispívaly desátkem svých příjmů. Měla se konat pravidelná zasedání velvyslanců členských zemí, přičemž místo zasedání by se střídalo podle jednotlivých zemí.

„A proto toužíce po tom, aby takové války, loupeže, zmatky, požáry a vraždy … přestaly a úplně byly vykořeněny a chvály hodnou jednotou do potřebného stavu vzájemné lásky a vzájemného bratrství byly uvedeny, rozhodli jsme se … vytvořit takový svaz spojenectví, míru, bratrství a svornosti, jenž by pro úctu k Bohu a pro zachování víry neotřesitelně trval … ve formě, jak dále následuje…“ (Z návrhu Jiřího z Poděbrad na vytvoření mírové unie křesťanských států)

Zdroj: Euroskop.cz