Kypr získá 21 milionů eur, Řecko má problém s lidskými právy

Nikósie/Atény – Kypr se dočká dalších miliard z Bruselu. Peníze z evropských regionálních fondů mají podpořit růst a zvýšit zaměstnanost v ostrovním státě. Celkem země získá 21 milionů eur (539,6 milionu korun). Peníze budou ale moci využít jen malé a středně velké podniky. Krize mezitím stále tíží Řecko, jež má podle experta OSN Cephase Luminy problém dodržet své závazky v oblasti lidských práv. Mohou za to prý „nadměrně přísná“ úsporná opatření.

Kypr se raduje z další dávky pomoci

„Dnešní rozhodnutí pomůže Kypru lépe se vypořádat s touto krizí a řešit jeho hospodářské problémy,“ řekl evropský komisař pro regionální politiku Johannes Hahn. Podpora z rozpočtu EU nesouvisí s programem mezinárodní pomoci pro Kypr, v rámci které získá země od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu částku deset miliard eur. Souvisí ale s žádostí o pomoc, kterou předložil kyperský prezident Nikos Anastasiadis.   

Prezident v polovině tohoto měsíce oznámil, že zaslal představitelům EU dopisy, ve kterých je žádá o dodatečnou pomoc pro Kypr kvůli obtížné situaci země. Mezi adresáty byli předseda Evropské komise (EK) José Manuel Barroso, prezident EU Herman Van Rompuy a prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. Barroso poté slíbil udělat vše, co bude v jeho silách, včetně toho, že se pokusí zajistit Kypru více peněz z fondů. Mluvčí EK označila dnešní přerozdělení peněz jako první krok v reakci na dopis. Kypr má údajně z rozpočtu EU na roky 2014 až 2020 přislíbeno celkem 945 milionů eur.

Stále víc Řeků žije v chudobě, varoval expert Lumina

Řecko se zavázalo výměnou za přijetí zahraniční finanční pomoci k utahování opasků a následky těchto opatření jsou čím dál tím víc znát. Lumina prohlásil, že prudký nárůst nezaměstnanosti a snižování sociální podpory zanechává stále větší počet Řeků bez zdravotního pojištění a přibližně deset procent obyvatel živoří v „extrémní chudobě“.
   
Podle Luminy zhruba 470 tisíc přistěhovalců, kteří se v Řecku nacházejí bez povolení k pobytu, patří mezi nejzranitelnější potenciální oběti vykořisťování a dalších druhů zneužívání. Expert vyzval poskytovatele pomocných úvěrů Řecku, tedy země eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF), aby do úsporných programů vyžadovaných od Atén promítali i ohledy na lidská práva.