Pracovní úraz: Nárok na odškodné komplikuje mezera v zákoně

Praha – Pracovní úraz není nic příjemného, a to zejména v případě, kdy po něm poškozenému zůstanou trvalé následky, kvůli kterým už nemůže vykonávat stejnou práci jako předtím. Zákoník práce na takové případy pamatuje a zaměstnavatel je povinen poškozenému vyplácet náhradu výdělku. Jenže zdánlivě dobře nalinkovaný proces může zkomplikovat vyhlášení konkurzu na zaměstnavatele.

Příběh Jana Hrubého z Morkovic začal před padesáti lety. V roce 1962 si jako student chtěl vydělat na hodinky, a tak šel na brigádu na pilu. Řezal tam prkna, jenže nešťastnou náhodou z prkna vylítla tříska, zabodla se mu do třísla a on se probral až v nemocnici. Hrozila mu amputace nohy, té se sice naštěstí podařilo zabránit, zdravotní potíže přesto nikdy zcela nezmizely.

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě mu bylo přiznáno vyplácení takzvané renty, tedy náhrady za ztrátu na výdělku způsobenou pracovním úrazem. To fungovalo docela dlouhou dobu. „Já jsem pracoval celý život, ale když jsem kvůli té noze musel na nemocenskou, poslal jsem papír a plat opravdu vyrovnávali,“ popsal Hrubý. Nakonec přes veškerou snahu lékařů skončil v invalidním důchodu. I poté firma výdělek dorovnávala. V roce 2001 byl sice na bývalého zaměstnavatele pana Hrubého, Moravskoslezské dřevařské závody Šumperk, vyhlášen konkurz, alespoň zpočátku však renta dál chodila.

„Potom mi začaly chodit místo peněz jen výplatní pásky,“ posteskl si pan Hrubý. „Takže mám dokonalý přehled, kolik bych měl měsíčně dostávat, ale je mi to platné jak mrtvému zimník,“ dodal zklamaně.

Případ je jasný, říká právník

„Problém je v tom, že když správce konkurzní podstaty nemá z čeho brát, když v majetkové podstatě nemá peníze, tak nemá z čeho nároky bývalých zaměstnanců uspokojovat,“ sdělil advokát Pavel Nastis. Pan Hrubý se ale nevzdal. Obrátil se na konkurzního správce i na soud. A soud slíbil, že dlužné nároky budou doplaceny.

Jenže vyplacena byla pouze část. K dnešnímu dni stále firma panu Hrubému dluží 420 tisíc korun. Konkurzní správce telefony nezvedá a na maily neodpovídá. A tak jsme o vyjádření požádali krajský soud. Ani tam jsme se toho ale moc nedozvěděli. „Zdali bude vyplacena pohledávka, v jaké výši, a případně kdy, k tomu se nemůžu zatím vyjádřit,“ komentovala případ pana Hrubého mluvčí Krajského soudu v Ostravě Lucie Böhmová.

Hrubý by měl dlužnou částku dostat po ukončení konkurzu. Jenže i to je otázka. „Pokud konkurzní správce zpeněží majetek v takové míře, aby mohl stoprocentně pana Hrubého uspokojit, tak pak pan Hrubý dostane celou částku, pokud se to správci nepodaří, má pan Hrubý smůlu,“ vysvětlil advokát.

Zdlouhavý konkurz

Lidé, kteří utrpěli pracovní úraz nebo onemocněli nemocí z povolání po 1. lednu 1993, podobné problémy řešit nemusí. Podle nové legislativy totiž jejich nároky uspokojuje pojišťovna. Pan Hrubý má smůlu, že pracovní úraz utrpěl před rokem 1993. V jeho případě povinnost vyplácet rentu přechází na stát až okamžikem výmazu firmy z obchodního rejstříku, tedy až po skončení konkurzu. Zákonodárci ale zřejmě nepočítali s tím, že se konkurz může táhnout – v tomto konkrétním případě trvá již 12 let.

„V úvahu připadá žaloba proti státu na náhradu škody za to, že zde probíhá neúměrně dlouho konkurzní řízení,“ doporučil Nastis. A totéž doporučení má i náměstek ministra spravedlnosti František Korbel. „Ministerstvo spravedlnosti případ vyhodnotí, vyžádá si od soudu spis, a konstatuje-li průtahy, tak v takovém případě pana Hrubého odškodní,“ uvedl Korbel. „Já osobně považuji dobu trvání konkurzu dvanáct let za extrémně dlouhou, stěží odůvodnitelnou, a domnívám se, že v takovém případě nárok na odškodnění za průtahy vzniká,“ doplnil náměstek.

Vyřeší problémy novela?

A přitom by stačilo jen málo. Podobné problémy by mohla vyřešit novela zákoníku práce. Zákoník práce by nemusel odkládat uspokojení nároků poškozených až na konec konkurzu, ale mohl by stanovit okamžik přechodu této povinnosti na stát hned ke dni prohlášení konkurzu. A v tomto směru máme na závěr přece jen dobrou zprávu. „Já považuji to téma za velmi důležité, a proto se ministerstvo spravedlnosti ujme projednání případné novelizace zákoníku práce s jeho věcným gestorem, tedy s ministerstvem práce a sociálních věcí,“ slíbil Korbel.