Éra úsporných opatření končí, říká francouzský ministr financí

Brusel – Francouzský ministr financí Pierre Moscovici v rozhovoru pro rádio Europe 1 prohlásil, že „úsporné dogma“ v Evropě končí. Ministr to řekl v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise poskytnout Francii další dva roky na snížení rozpočtového deficitu pod 3 procenta HDP. Informovala o tom agentura Reuters.

„Je to obrat v dějinách evropského projektu od samého počátku eura,“ řekl Moscovici pro francouzské rádio. „Byli jsme svědky konce určité formy finančních úsporných opatření a ukončení 'úsporného dogmatu',“ dodal s tím, že doteď byla úsporná opatření považována za hlavní nástroj boje proti dluhové krizi v eurozóně – přitom ale podle něj sama o sobě brání růstu.

Mezi francouzským ministrem financí a jeho německým protějškem Wolfgangem Schäublem panují značné rozdíly v pohledu na řešení krize. „Hádky“ mezi oběma zeměmi se stupňují už od doby, kdy nahradil Francois Hollande v čele Francie Nicolase Sarkozyho. Koaliční zákonodárci v Německu tlačili na to, aby Francii nebyly poskytnuty další dva roky na splnění pravidla týkajícího se schodku, napsal Bloomberg

Francie nyní podle mluvčího Křesťansko-demokratické unie Norberta Barthleho, jenž má na starosti rozpočet, musí prokázat, že je ochotna provést strukturální reformy. „Trhy by měly 'zpomalující úspornost' zvládnout. Ale pouze tak dlouho, jak se vlády dokáží věnovat strukturálním reformám,“ míní Joachim Fels z Morgan Stanley. 

Hlasy volající po podpoře hospodářského růstu jsou slyšet čím dál víc

Podle eurokomisaře pro hospodářské záležitosti Olliho Rehna musí nyní Evropa učinit vše pro to, aby odstranila problémy s vysokou nezaměstnaností. Letos podle prognózy Evropské komise stoupne míra nezaměstnanosti v EU na 11,1 procenta z loňských 10,5 procenta. V eurozóně by se měla vyšplhat až na 12,2 procenta z 11,4 procenta. „V krátkodobém horizontu musíme nutně zavést opatření na oživení růstu a boj s nezaměstnaností,“ podotkl Herman Van Rompuy, předseda Evropské rady.

Evropská komise chce být shovívavější v oblasti rozpočtové politiky členských států. Třeba Francii a Španělsku chce poskytnout víc času na snížení deficitu pod tři procenta HDP. A čas navíc dostalo i Portugalsko.


Obliba francouzského prezidenta klesla na historické minimum

Ve Francii se mezitím zvedá čím dál tím větší vlna nevole vůči Hollandově politice úsporných opatření. Do centra Paříže přišly o víkendu demonstrovat proti politice francouzské levicové vlády desetitisíce přívrženců krajní levice. Akcí chtěli den před prvním výročím vítězství socialisty Francoise Hollanda v prezidentských volbách zatlačit na vládu, která podle nich dostatečně nebrání zájmy pracujících. 

Pokračující hospodářský propad vede drtivou většinu Francouzů k přesvědčení, že nynější socialistická vláda na svůj úkol nestačí. Pouhý rok po volbách je 78 procent dotázaných pro vytvoření vlády národní jednoty, do níž by socialisté měli přizvat opoziční pravici a centristy. Jen tak by údajně byl nový kabinet schopný bojovat proti rekordní nezaměstnanosti, proti snižování kupní síly obyvatelstva a proti růstu deficitu a státního dluhu, vychází ze závěrů průzkumu agentury IFOP.

Novému prezidentu po roce vlády podle aktuálního průzkumu nedůvěřují tři čtvrtiny lidí, což je podle agentury AFP nejhorší výsledek, který kdy hlava Francie po roce v úřadě zaznamenala.