Bankovní poplatky měli lidé řešit hlavně při podpisu, tvrdí známý advokát

Praha – S určitou výší bankovního poplatku lidé při zakládání smlouvy souhlasili a dobrovolně ho platili, náhlá snaha o jejich vypreparování mi přijde přinejmenším zvláštní, říká uznávaný advokát Tomáš Sokol. Do této snahy se ale vložily statisíce Čechů a po bankách chtějí peníze za vedení úvěrových účtů zpět. Podle Sokola záleží úspěch na posouzení konkrétních smluv – mj. zda daný poplatek brát jako součást smluvní ceny. „Protože pokud je její součástí, celkem není o čem diskutovat,“ tvrdí Sokol.

Zdroj: isifa/Lidové noviny Autor: Tomáš Hájek

Už za několik týdnů může v Česku začít jedna z největších sérií žalob v posledních letech. Více než 300 tisíc Čechů se spojilo s právními poradci a pustilo se do boje s bankami. V hlavní roli jsou poplatky, které sice jsou, alespoň v základní formě, v porovnání s regionem rekordní, podle bank ale v souladu se zákonem.

Přesto už ve dvou případech soud, resp. finanční arbitr, uložil bankám povinnost konkrétnímu klientovi peníze vrátit. Právě tyto momenty přivedly další vlnu nespokojených klientů – ti jsou ochotni jít do soudních sporů a zaplatit i náklady za právní zastoupení. Kromě řady dalších právníků ale i Sokol upozorňuje, že nelze automaticky předpokládat stejné rozhodnutí u všech smluv. Podobně aktivní navíc prý měli lidé být při zakládání úvěru.

Ilustrační foto
Ilustrační foto

Tomáš Sokol:

„Kdyby ti lidé uvažovali na začátku a řekli – nezlobte se, já tu cenu v této skladbě neakceptuji, dejte z ní pryč ty poplatky a já to uzavřu, tak je to naprosto korektní. Přijde mi zvláštní, že to podepsali se vším všudy, vzali hypotéku, nějakou dobu spláceli a náhle hledají, jestli by se část té splátky, kterou dosud akceptovali, nedala vypreparovat.“


Zda lidé se žalobou uspějí, bude prý záviset hlavně na právním názoru, jestli poplatek považovat za součást ceny – právě ta totiž po uzavření není zpětně napadnutelná. „Teprve pokud bychom ho vyřadili z ceny, tak se můžeme bavit o tom, co zákazník za ten poplatek dostával, jestli toho bylo víc nebo míň - jestli to je v pořádku,“ dodal Sokol.

Například při pořízení bytu na hypotéku musí klient kromě pravidelných splátek úvěru platit bance i poplatky za vedení účtu. Ty se pohybují kolem 150 až 200 korun měsíčně. Odpůrci poplatků ale tvrdí, že náklady na správu účtu by měly být zahrnuty v úrocích. Banky oponují: za poplatkem se skrývají náklady na korespondenci nebo třeba konzultační služby. „Já tady nejsem proto, abych hájil obchodní způsoby bank. Samozřejmě že ty podmínky jsou v rámci trhu přibližně podobné. Je to tržní jednání, protože je taková doba,“ dodal advokát.

Spor o bankovní poplatky
Spor o bankovní poplatky

O vrácení poplatků za vedení hypotéky nebo spotřebitelského úvěru žádá přes 300 tisíc klientů bank, které zastupují servery Poplatkyzpět.cz, Bankovnípoplatky.com a Jdeto.de.

Spor o poplatky:

  • Obvodní soud v Praze 5 rozhodl 18. dubna ve sporu o vrácení úvěrových poplatků ve prospěch klienta banky. Podle představitelů iniciativy Poplatkyzpět.cz je rozsudek průlomový. Hypoteční banka ale reagovala tvrzením, že se rozhodnutí soudu vztahuje k velmi specifickému případu a rozhodně jej nelze považovat za precedentní.
  • Také finanční arbitr začátkem května v prvním nálezu ve sporu o poplatek za vedení úvěrového účtu rozhodl o tom, že banka je povinna poplatek klientovi vrátit. Navíc má zaplatit pokutu podle zákona o finančním arbitrovi. Vydání prvního nálezu ve sporu o poplatek za vedení úvěrového účtu či správu úvěru ale podle arbitra neznamená, že všechny další případy budou posuzovány shodně.
  • Tuzemské banky čelí prvním individuálním žalobám kvůli poplatkům za vedení úvěrových účtů od února. Ke zrušení poplatku za vedení a správu úvěru vyzval časopis dTest Komerční banku a Českou spořitelnu. Podal i žalobu, protože poplatek za správu úvěrového účtu považuje za nezákonný.
Tomáš Sokol
Tomáš Sokol

„Amnestie? Mnoha souzeným tím skutečně skončilo utrpení“

Během diskuse s diváky Sokol komentoval i stále horké téma prezidentské amnestie z letošního ledna. Ta čelila kritice zejména za to, že osvobodila několik lidí dlouhodobě souzených za hospodářské trestné činy. Podle názoru Sokola někteří z nich byli souzeni neúměrně dlouho a pravděpodobně by je soud také zprostil obvinění.

„Já jsem díky své profesi viděl utrpení těch, kteří byli podle mě nesmyslně souzení - bez vyhlídky na nějaký konec. Tam si myslím, že možná i za cenu důsledků, že unikli někteří možní pachatelé, bych to považoval spíše za pozitivní. Chápu, že tím mnoho lidí můžu zvednout ze židle,“ konstatoval Sokol.

„Amnestie se dotkla, tuším, čtyř našich klientů. Ten jeden byl úplně kuriózní, protože byl odsouzen před třemi lety. Tři roky to leželo na odvolacím soudu. V prosinci přišlo rozhodnutí, že se to ruší a vrací zpátky k okresnímu a v lednu přišla amnestie, což říkám jenom jako příklad tomu, jak absurdně to fungovalo. Já jsem přesvědčen, že nakonec by ho zprostili. Otázka je, jestli to stálo za to ho takto vláčet soudním procesem.“