Poslanci slibují zákon, který rozkryje vlastníky solárních elektráren

Praha –Strany ve sněmovně se shodly na tom, že zpracují a v nejbližší době předloží návrh zákona, který by měl rozkrýt vlastníky solárních elektráren. Do prvního čtení by měl jít už v červnu. Poslanci tak reagovali na kritiku Energetického regulačního úřadu (ERÚ), podle nějž je podpora obnovitelných zdrojů příliš štědrá. Kauzu okolo dotací na solární elekráren nedávno označil prezident Miloš Zeman za největší tunel v českých ekonomických dějinách.

Představitelé sněmovních stran se shodli na tom, že zpracují a v nejbližší době předloží návrh zákona, který rozkryje vlastníky solárních elektráren. Na vytvoření parlamentní vyšetřovací komise, kterou žádali sociální demokraté, se ale nedohodli. Podle předsedy poslanců ČSSD Jeronýma Tejce se jeho straně sice nepodařilo prosadit vytvoření vyšetřovací komise, ale navrhovaný zákon by měl vést ke splnění hlavního cíle, tedy odtajnění vlastníků solárních elektráren.

Vláda chtěla původně podle ministra Kuby podobná opatření zahrnout do připravované novely zákona o obnovitelných zdrojích. „Určité paragrafy, které by se týkaly pouze rozkrytí vlastnické struktury, jsme schopni připravit rychleji,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, který by měl být společně se svým stínovým kolegou a předsedou hospodářského výboru Milanem Urbanem garantem přípravy tohoto zákona.  

Solární elektrárna
Zdroj: Isifa/Rex Features
Autor: Global Warming Images

Vitásková: Podpora obnovitelných zdrojů je příliš štědrá

„Výdaje na obnovitelné zdroje nejsme schopni utáhnout, nejen na úrovni domácností, ale i na úrovni průmyslu, který je na energiích závislý,“ řekla předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková při zahájení konference Ochrana práv spotřebitelů na energetickém trhu. Podpora je přitom podle ní přílišná už od roku 2005 a kritizuje ji i Evropská unie.

Výkupní ceny energie ze solárních elektráren byly podle Vitáskové v letech 2005 až 2011 stanovovány netransparentně. „Ochrana práv zákazníků, která vstoupila v platnost novelou energetického zákona v roce 2011, byla do té doby silně opomíjena,“ připomněla Vitásková. „Regulátor se věnoval hlavně nastavování pravidel pro regulované subjekty a v neposlední řadě se účastnil nastavování cen pro podporované zdroje a tyto dopady známe všichni a budeme se s nimi těžce vypořádávat možná i desítky let,“ dodala.

Ceny solární elektřiny jsou štědře nastaveny dlouhodobě - v nejštědřejším roce to bylo 12 korun 89 haléřů za kilowatthodinu, teď jsou ceny o polovinu nižší.


V době největšího boomu obnovitelných energií byla také nedostatečně nastavena pravidla při poskytování licencí a každý úředník tak mohl při vydávání licencí postupovat tak, jak si zákon sám vyložil. „V této oblasti jsme byli nuceni provést nápravná opatření, která jsme také provedli,“ uvedla Vitásková.

Podporu na solární energii získaly tisíce subjektů

Solární panely na rodinném doměPodle ERÚ získalo v roce 2011 více než 3 100 slunečních elektráren podporu přes 280 tisíc korun, dalších deset tisíc provozovatelů dostalo nižší podporu kolem 277 tisíc. U nižších dotací jde především o drobné zdroje elektřiny jako panely na rodinných domech. Mezi další podporované zdroje patří vodní a větrné elektrárny, elektrárny vyrábějící energii spalováním biomasy nebo využívající bioplyn, kombinovaní výrobci elektřiny a tepla nebo z důlních plynů.


Místopředseda ERÚ Martin Laštůvka uvedl, že se úřad snaží ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu vyjednat novelu zákona, která by od počátku příštího roku zastavila poskytování provozní podpory novým obnovitelným zdrojům. Výjimku by měly pouze vodní a větrné elektrárny, které už jsou rozestavěné nebo je na jejich stavbu uděleno stavební povolení. Takové zdroje by měly nárok na získání podpory, pokud by byly připojeny do konce roku 2014.

ERÚ také navrhuje, aby byl v zákoně stanoven strop pro množství vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů. „Například fotovoltaická elektrárna má podle vyhlášky roční využití 1000 hodin. Na tyto vyhláškové hodnoty byla spočítána i výše podpory s nějakou návratností,“ řekl Laštůvka. "Tím
pádem se domníváme, že to množství elektřiny, které má být podporované v jednom roce, by mělo být do tisíce hodin," dodal.

Kvůli vysokým výkupním cenám elektřiny ze solárních elektráren rostou koncové ceny elektřiny u spotřebitelů v posledních sedmi letech. Například průměrná domácnost v rámci účtu za elektřinu přidala v roce 2006 na fotovoltaiku 133 korun, letos to má být přes 3 000 korun. Průměrný podnik pak platil v roce 2006 kolem 2,3 milionu korun, letos to má být až 65 milionů korun.

Letos na podporu obnovitelných zdrojů míří více než 40 miliard

Vláda přitom letos z rozpočtu uvolní na dotace, které nahradí příspěvek konečných spotřebitelů, více než 11 miliard korun.  Letos na podporu obnovitelných zdrojů půjde celkem 44,4 miliardy korun, podle ERÚ tyto náklady v dalších letech ještě vzrostou, protože podle zákona je nutné částku každoročně indexovat o dvě procenta.

Stát výrobcům elektřiny ze sluneční energie (ale i dalších obnovitelných zdrojů) zajišťuje subvencované výkupní ceny a garantuje vykoupení elektřiny vyrobené v solárních elektrárnách. V důsledku těchto mimořádně příznivých podmínek nastal v roce 2010 v ČR „solární boom“. Za tento jediný rok vzrostl celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v Česku čtyřnásobně. Od ledna 2011, kdy stát výrazně snížil garantované výkupní ceny pro nově připojené velké zdroje nad 100 kilowattů, zájem velkých investorů o výstavbu nových zdrojů opadl.


Vzhledem k tomu, že elektřinu ze solárních elektráren musí distributoři vykupovat výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají, rozdíl cen se projevuje v konečných cenách pro spotřebitele. Lidé nyní v ceně elektřiny platí za obnovitelné zdroje 583 korun za megawatthodinu (bez DPH), loni to bylo 419 korun za megawatthodinu. Tuzemské solární elektrárny tak stojí průměrnou rodinu ročně zhruba 712 korun.

Video Zahájení konference Ochrana práv spotřebitelů na energetickém trhu
video

Zahájení konference Ochrana práv spotřebitelů na energetickém trhu

Na fotovoltaické elektrárny jde 68 procent státní podpory pro obnovitelné zdroje. Stát letos na podporu obnovitelných zdrojů energie zaplatí stejně jako loni 11,7 miliardy korun. V roce 2011 činil podíl solárních elektráren na celkové tuzemské výrobě elektřiny 2,4 procenta.

Počátkem listopadu 2010 schválila sněmovna novelu zákona, která omezuje podporu fotovoltaiky. Ta mimo jiné stanovila, že elektřina ze slunečních elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 bude po dobu tří let podléhat dani 26 procent. V současné podobě platí „solární daň“ do konce roku 2013. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba ale počátkem loňského prosince nevyloučil, že bude platnost daně ještě prodloužena.