Trable s nemocenskou: Zkušební doba a vleklá nemoc

Praha - Být nemocný není nic příjemného. A ještě nepříjemnější situace nastává v případě, že naše tělo selže během zkušební doby v novém zaměstnání. Může pracovník v takovém případě dostat kvůli nemoci padáka? A na co má pacient nárok v případě, že se jeho nemoc vleče?

Obecně platí, že zaměstnavatel má právo zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu. Pokud však zaměstnanec onemocní, zákon práva zaměstnavatele omezuje. Zaměstnavatel nemůže zrušit pracovní poměr v době prvních 21 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. Po stejnou dobu je také povinen zabezpečit zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu.

„Pokud by bylo zrušení pracovního poměru zaměstnanci doručeno v době, kdy byl 21 dní nebo méně v pracovní neschopnosti, tak by takovéto zrušení pracovního poměru ve zkušební době bylo neplatné,“ řekl portálu ČT24 advokát Aleš Nytra. Avšak aby se domohl svých práv, musel by zaměstnanec do dvou měsíců od zrušení pracovního poměru podat žalobu k soudu. Jestliže v této lhůtě žalobu nepodá, bude na zrušení pracovního poměru pohlíženo jako na platný úkon.

Zrušení pracovního poměru může být platné i v dalších případech. „Pokud by zaměstnavatel počkal, až se zaměstnanec z nemocenské vrátí nebo pokud by již uplynulo prvních 21 dní trvání dočasné pracovní neschopnosti, a zaměstnavatel by poté ve zkušební době pracovní poměr zrušil, takovéto zrušení pracovního poměru je už platné,“ doplnil advokát.

První tři týdny nemocenské proplácí zaměstnavatel. Náhradu mzdy či platu poskytuje za pracovní dny, ovšem až od 4. dne dočasné pracovní neschopnosti. Od 22. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské dávky stát, a to za kalendářní dny.

Na nemocenské dávky máte nárok i po skončení pracovního poměru, v takzvané ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí sedm kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění.


I nemocenskou lze vyčerpat

Jiný problém řeší paní Pavla. Vyčerpala 380 dní pracovní neschopnosti. Když se konečně uzdravila, našla si nové zaměstnání, kde bez problémů odpracovala tříměsíční zkušební dobu. Jenže poté znovu onemocněla. Lékař jí sdělil, že na další nemocenskou již nárok nemá, a dokonce odmítl vystavit potvrzení o pracovní neschopnosti. „Situaci jsem řešila dovolenou. Chtěla bych ale vědět, kdy mi vzniká opětovný nárok na dávky nemocenské, když znovu pracuji,“ ptá se.

V případě paní Pavly je problém v tom, že podpůrčí doba, tedy doba, po kterou lze poskytovat nemocenské dávky, činí maximálně 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. „Do podpůrčí doby se započítávají i předchozí období pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem stávající dočasné pracovní neschopnosti. Započítávají se veškeré pracovní neschopnosti bez ohledu na skutečnost, zda byla či nebyla poskytována náhrada mzdy či nemocenské a rovněž bez ohledu na příčinu vzniku pracovní neschopnosti,“ vysvětlila zástupkyně tiskové mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Táňa Kozelková.

Kdy přesně vznikne opětovný nárok na nemocenskou, obecně říci nelze. Přesné informace o vzniku nároku však podle okolností konkrétního příkladu může poskytnout příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Místní příslušnost se přitom řídí sídlem zaměstnavatele, respektive bydlištěm u osob bez zaměstnaní.

Pochybil lékař?

I když neměla paní Pavla nárok na nemocenské dávky, lékař přesto měl vystavit potvrzení o pracovní neschopnosti. „Za předpokladu, že zdravotní stav pojištěnce pro nemoc nedovoluje vykonávat jeho zaměstnání, není důvod pro to, aby lékař nevystavil rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti,“ dodala Kozelková. Po dobu prvních 21 dnů pracovní neschopnosti totiž vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, teprve od 22. dne dočasné pracovní neschopnosti náleží takzvané nemocenské, které vyplácí stát, za předpokladu, že nebyla zcela vyčerpána podpůrčí doba.

Pokud lékař rozhodnutí o pracovní neschopnosti i přes špatný zdravotní stav pacienta vystavit odmítne, doporučuje ministerstvo konzultovat celou situaci s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení. Ta také může na žádost pojištěnce dokonce prodloužit poskytování nemocenského nad rámec zákonné podpůrčí doby.