Čechy už éčka nebaví, potraviny si vyrábějí sami

Praha - Často kritizované polské potraviny nejsou podle potravinářských technologů z hlediska výroby výjimečné. Moderní dochucovadla a náhražky totiž používají ve velkém jak polští, tak i čeští výrobci. Ti často využívají postupů, kterými sice zákon neporušují, pohybují se ale na hraně. Sázejí přitom na nevědomost spotřebitele.

Klíčem ke kvalitnímu jídlu má být koupě českých potravin. I proto se teď výrobci kvalitních potravin hlásí do soutěže Česká chuťovka. Porota bude řešit jen domácí delikatesy a to, jak chutnají. Stranou jde otázka kvality a dopad na zdraví spotřebitelů. „Smyslem té soutěže je přinést informaci o tom, že výrobek chutná. Už není smyslem říct, že chutná, a přesto v něm nejsou dochucovadla,“ konstatoval ředitel České chuťovky Josef Sléha. 

Chuť je ale jen pocit a výrobci jej umí obelhat. V některých testech dokonce polské výrobky ve vzhledu i chuti u laické poroty obstály o třídu líp. „Například majonézy musí ze zákona obsahovat 10 až 85 procent tuku. Takže to rozmezí je velice velké. Pak se přidávají takzvaná éčka, která výrobek třeba zahustí nebo nějakým způsobem vylepší,“ řekla Jana Dostálová z Ústavu analýzy potravin na VŠCHT. 

Řada potravin neobsahuje to, co má. Ale zase má něco navíc

Třeba zelenina nebo ovoce jsou zřídkakdy opravdu čerstvé. Rajčata, jablka nebo banány se sklízejí zelené a dozrávají v chlazených komorách, aby vydržely přepravu. Někdy to ale obchody přeženou. Pokud má lilek nebo paprika načernalou dužinu, nebo broskve zhnědnou a nemají šťávu - jsou podchlazené. 

Dlouhodobě problémový je také med. Podle potravinářské inspekce je až polovina medu na českých pultech nějakým způsobem zfalšovaná. Nejčastěji se nastavuje levnějšími sirupy a barví karamelem. Samostatnou kapitolou jsou pak uzeniny. Třeba šunka může mít v horším případě jen 10 procent procent svaloviny - zbytek je voda, sůl nebo vláknina. U mléčných výrobků se zase málo tuku dohání škrobem a různými zahušťovadly. Jogurt pak drží pohromadě, ale mléčné sušiny v něm moc není. 

Na trhu se objevil podezřelý výrobek G3 společnosti Nu skin. Jde o speciální džus, který má údajně uzdravovat – speciální je ovšem i jeho prodejní cena. Za 1,5 litru zákazník vytáhne z kapsy rovných 2 300 korun. Zákazníky firma získává přes děti v mateřských školkách, kde rozdává letáky. Uvedl to server iDNES.cz.

Jak to funguje: Firma nabídne rodičům, že zdarma vyšetří jejich dítě. Po vyšetření dealer oznámí, že dítě má oslabenou imunitu a že se musí léčit. Následuje proto nabídka nápoje, který má všem zdravotním problémům zabránit. Někteří rodiče tuto reklamu a způsob prodeje považují za drzou. „Nepochybuji o tom, že je to předražená, úplně obyčejná záležitost. Džus samozřejmě dítěti může prospět, ale nebudu za něj platit dva tisíce,“ řekl jeden z rodičů.


Chemikálií je příliš, lidé si začínají vyrábět potraviny doma

Pozor je třeba dávat i na obsah chemikálií a stabilizátorů, tedy takzvaných éček, jež obsahují hlavně uzeniny, zelenina a tropické ovoce. Takové potraviny přitom stojí až za třemi čtvrtinami nemocí. Zdravotní komplikace mohou způsobit i některé levné čokolády vyrobené z palmového oleje. „Vyvolávají nemoci jako cukrovka, vysoký tlak a nádory. Ale platí, že to není jen o kvalitě, ale o tom, co lidé dělají s potravinami doma,“ podotkl Štěpán Svačina, přednosta III. interní kliniky VFN v Praze. 

Zahušťovadla jsou i tam, kde by je zákazník nečekal. Třeba do kečupů i mléčných výrobků se ve velkém přidávají škroby. I na ty už je jazyk zákazníka zvyklý. „Nejsou to látky, které by byly škodlivé, ale spotřebitel nezkonzumuje tolik té mléčné sušiny,“ poznamenala Dostálová. 

V Čechách proto stále přibývá lidí, kteří si potraviny připravují sami doma. Stejně je na tom i Bohuslav Pešek, který si vyrábí vlastní šunku, v níž chybí chemie a je vyrobená pouze z čerstvého masa. „Snažím se nekvalitní potraviny vůbec nejíst, naposledy jsem strávil týden na kapačkách, což bylo z nekvalitního kuřecího řízku,“ konstatoval Pešek, který vyrábí doma i jogurty. 

V restauracích fungují podobné praktiky

Ani v restauracích ale Češi kvalitu na talíři často nenajdou. Potvrzuje to i Zdena Spurná - kuchařka s dvacetiletou praxí. Podle ní se běžné v kuchyních zpracovávají i potraviny, které mají už to nejlepší za sebou. „Když se třeba oloupaly brambory a ženy to dočisťovaly, nesměly nic vyhodit. K tomu se pak přistrouhaly brambory a byl z toho dobrý bramborák,“ podotkla kuchařka. 

Zlepšit kvalitu potravin má nový potravinový zákon. Pokud ho schválí parlament, kvalitnější suroviny vyplní regály už od 1. ledna.

Novela zákona o potravinách, která je nyní ve sněmovně, zpřesňuje kompetence veterinářů a potravinářů. Veterináři mají převzít kontrolu nad živočišnými potravinami v provozovnách. 

Základním cílem předložené úpravy je posílení ochrany zdraví spotřebitelů a zajištění jejich větší informovanosti.

Jaké další změny vláda posvětila? 

Zvětšována bude například velikost písma na minimálně 1,2 milimetru, uváděny budou muset být alergenní látky. „Informace o přítomnosti alergenů musejí být na obalu jasně odlišeny od ostatních údajů,“ podotkl Bendl. Údaje o energetické hodnotě, obsahu tuku, cukru a soli budou na všech potravinách, uvedena bude muset být rovněž země původu.  

Dochází také ke zpřísnění sankcí. „Výše minimální sankce ze sazby do 3 milionů jde na sazbu do 10 milionů korun,“ řekl ministr zemědělství.