Bratislava - Slovenský ministr financí Ivan Mikloš odmítl myšlenku, aby země eurozóny v budoucnu vydávaly společné dluhopisy. Ministr to řekl v rozhovoru se slovenským listem Sme. Vlažný postoj ke společným dluhopisům má i Německo. Podle německé kancléřky Angely Merkelové by ničemu nepomohly. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy řekl, že jeho země má v této otázce stejný postoj jako Německo. Společnou emisi dluhopisů za celou eurozónu tento týden navrhl předseda takzvané euroskupiny Jean-Claude Juncker. Mezi jednotlivými členy ale panují na tuto problematiku hluboké rozdíly.
Slovensko: Společné dluhopisy jsou cestou k nereálné fiskální unii
„Říkám ne. To je jasný krok k fiskální unii,“ řekl Mikloš. „Měli bychom jednoznačně odmítnout fiskální unii, protože by poškodila nejen nás, ale všechny. Zároveň ji považuji za nereálnou,“ dodal. Mikloš už dříve naznačil, že eurozóna by se v budoucnu mohla rozpadnout. Alternativy pro eurozónu jsou podle něj tři: první je zmíněná fiskální unie, kterou Mikloš nechce.
Merkelová se k návrhu společných bondů za celou eurozónu staví vlažně, její postoj ale není tak kategoricky odmítavý, jako postoj jiných německých činitelů. Podle kancléřky je lepší věnovat se stálému mechanismu pomoci, který nahradí současný záchranný fond.
Mikloš by rád nastolil přísnou disciplínu
Druhá možnost podle slovenského ministra financí spočívá ve fungování eurozóny bez fiskální unie a udržení eura, ale za předpokladu nastolení tvrdých rozpočtových omezení a pravidel, restrukturalizace dluhů, pravidel bankrotu, pružných trhů práce, ale i pružných mezd. „Tu druhou možnost považuji za dobrou i za reálnou, i když ne lehkou,“ řekl ministr slovenskému listu.
Třetí alternativou je rozpad eurozóny. „To neznamená, že euro přestane fungovat. Rozpad v dnešní podobě může znamenat, že některé země z eurozóny vypadnou,“ řekl Mikloš.
Eurozóna je důležitá, záchrana se ale navyšovat nebude
Německá kancléřka Angela Merkelová
„Za nás v Německu bych řekla, že otázka rozšíření záchranného mechanismu teď není na programu. Na Irsko se použilo méně než deset procent záchranného mechanismu. […] Pokud končí euro, končí Evropa.“
Sarkozy dnes s Merkelovou připravovali společný postoj obou zemí před summitem Evropské unie. Ten se bude příští týden konat v Bruselu a zabývat se bude rozpočtem EU. Oba státníci se dotkli také záchranného fondu pro eurozónu. Merkelová znovu řekla, že objem fondu je dostačující a vyloučila, že by se mohl zvýšit.
Záchranný fond eurozóny má k dispozici 750 miliard eur (asi 18,8 bilionu korun), z čehož část je ve formě úvěrů a část ve formě garancí. Na eurozónu z toho připadá 440 miliard eur, dalších 60 miliard by poskytla Evropská unie a zbylých 250 miliard eur Mezinárodní měnový fond. Fond vznikl letos na jaře v reakci na potíže, do kterých se dostalo Řecko. Fond skončí v roce 2013, pak jej má nahradit stálý krizový mechanismus.
Francie a Německo se příští krizi vyhnou
Mekelová se Sarkozym se dnes také dohodli na sbližování a harmonizaci daní. Chtějí tak celé eurozóně ukázat, jak se vyhnout budoucím krizím. „Dohodli jsme se na konvergenci německé a francouzské daňové politiky,“ řekl Sarkozy na společné tiskové konferenci. „Je velmi důležité moci našim partnerům říci - jsme v eurozóně, na obranu eura musíme konvergovat,“ dodal prezident. „V otázkách konkurenceschopnosti bychom měli dát příklad, jak daleko za čistou rozpočtovou politiku můžeme jít,“ prohlásila Merkelová.
Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy