Pojišťovny: Škody hlavně nahlaste co nejdřív. A nezapomeňte fotit

Praha - Voda na horních tocích už ustupuje a nechává za sebou desetitisíce škod za miliardy korun. Jde hlavně o zatopené sklepy, chatky a garáže. Škodu je třeba nahlásit co nejdřív, nejlépe ve chvíli, kdy má vlastník možnost poprvé vidět následky na svém majetku, doporučují pojišťovny. Stav věcí je také potřeba zdokumentovat, než se lidé pustí do úklidu. Pojišťovny lze kontaktovat telefonicky i přes webové formuláře. Posílily už kapacity svých kontaktních center. Mobilní technici a likvidátoři vyrazili do terénu.

Díky rychlému nahlášení škody se lze s pojišťovnou efektivněji domluvit na dalším postupu. „Sice existují obecně platná pravidla, ale vždy může nastat situace, která je může změnit,“ prohlásila specialistka na pojištění majetku z České asociace pojišťoven Marcela Machová. 

Majetek by měl v nejlepším případě zůstat v takovém stavu, jako byl po povodni. „To v tomto případě ale nemůžeme po těch lidech chtít, aby čekali na někoho z pojišťovny, když mají třeba dům zaplaven bahnem. Pak přichází na řadu fotoaparát,“ konstatovala Machová.

Video Jan Dus z Diakonie ČCE o humanitární pomoci
video

Jan Dus z Diakonie ČCE o humanitární pomoci

Likvidátor by měl dorazit zhruba do týdne 

Zákonná lhůta na vyslání likvidátora podle Machové ale neexistuje. Pojišťovny ovšem v krizovém období likvidační službu posilují. Využíváni jsou kupříkladu i externí likvidátoři. „Dva dny se čeká při obvyklé situaci, řekněme do týdne mohou dorazit nyní, ale mohou to být i delší intervaly,“ dodala Machová.

Škody v celém Česku přitom půjdou do miliard. Velká část z toho bude hlavně na autech, domech a jejich zařízení. Vláda už proto začala jednat s Evropskou komisí o uvolnění peněz z Fondu solidarity. Mohlo by jít o 2,5 procenta ze všech škod. Vláda mezitím také uvolnila prvních 300 milionů korun. „Ta částka je k dispozici starostům na první vícepráce, podle potřeby to navýšíme,“ konstatoval premiér Petr Nečas.

Do práce se pustily i charity

Akutní problémy lidí v nouzi už řeší rovněž charity, které do teď uvolnily skoro tři miliony korun a další peníze shánějí ve sbírkách. „Naši koordinátoři zjišťují potřeby vyplavených lidí přímo na místě, jsme v kontaktu se starosty, a až voda opadne, zjistíme přesný rozsah škod, aby naše pomoc směřovala nejvíce postiženým rodinám,“ poznamenal vedoucí humanitárních programů ČvT Marek Štys.

Přispívat do sbírek je možné penězi i potřebným materiálem - potřeba budou košťata, pytle i dezinfekční prostředky. Své konto na příspěvky otevřela i pražská zoologická zahrada - škody už odhaduje na 160 milionů korun.

Práva zaměstnanců při povodních: 

  • Pokud je člověk zasažen jakýmkoliv způsobem povodněmi, má nárok na pracovní volno, ovšem bez náhrady mzdy. To platí i na příbuzné a další lidi, kteří se rozhodli svým blízkým s opravami pomoci. „Pokud se navíc zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne nebo to umožňují vnitřní předpisy, mzdu je možné dostat,“ konstatovala advokátka Dagmar Raupachová. 
  • Důležité je dát brzy vědět zaměstnavateli, aby se vzniklou situací mohl počítat. „Často zaměstnavatel umožní lidem ten čas napracovat, aby nedošlo ke krácení mzdy,“ podotkla Raupachová. 
  • Zaplaveným pracovníkům veřejné sféry a státních firem by mohli podle odborů přispět i zaměstnavatelé. Mohou dát výpomoc či půjčku ze svých fondů.
  • Rodiče dětí do deseti let můžou se svými potomky zůstat doma, pokud jsou jejich školy a školky kvůli povodním uzavřené. Získat podle zákona můžou také ošetřovné - pro jeho čerpání musí doložit České správě sociálního zabezpečení potvzení, které jim vystaví v mateřinkách nebo školách. To se ale týká pouze zaměstnanců na dobu neurčitou.
  • Pokud musejí lidé doma zůstat delší dobu, přichází na řadu pomoc státu. Ten poskytuje takzvanou dávku mimořádné okamžité pomoci, která může dosáhnout až 51 tisíc korun. Konkrétní výše závisí na velikosti škod i na příjmech rodiny. Žádosti se podávají na sociální odbor příslušného městského úřadu - a ten vše může vyřídit ještě ten samý den. 
  • Pokud byl povodněmi zasažen naopak zaměstnavatel, může bez souhlasu pracovníky převést na jinou práci. „Jde to ale pouze na dobu nezbytně nutnou. Ta práce navíc musí být reálně vykonatelná,“ řekla Raupachová.