Evropské úspory se asi nejvíce dotknou českých zemědělců

Štrasburk - Evropská komise hodlá v rámci škrtání výdajů snížit i letošní přímé platby unijním zemědělcům. Navíc o největší sumu peněz, konkrétně zhruba 4,5 procenta z celkových dotací, tedy asi 300 milionů korun, by měli přijít ti čeští. Informoval o tom český europoslanec za ODS Hynek Fajmon. Ovšem podle vyjádření europoslance Jana Březiny (nestr.) pro ČT by krácení nejvíce postihlo Dány. I tak by ale Česko přišlo o více peněz, než je nutné.

Podle navrhované úpravy plateb se krácení příspěvků týká zejména zemí s většími zemědělskými podniky. Právě těch je v Česku hodně. Tuzemsko by tak přišlo o podstatně větší částku než třeba sousední Polsko a Rakousko.

Europoslanec Hynek Fajmon

„Komise si konečně všimla, že evropské zemědělství je dlouhodobě předotované a neufinancovatelné. To se ale rozhodně netýká českých zemědělců. Je proto absurdní a nepřijatelné, aby právě na ně dopadly škrty nejvíce v celé EU.“


„Já jsem viděl jinou tabulku, ve které jsou ti, kteří ztrácí nejvíce, jinde než Česká republika,“ dodal k Fajmonovým informacím Březina. Podle něj chce unie šetřit proto, že na přímé platby nebude dost peněz.

„Na toto krácení existuje legislativní nástroj, který byl měl v podstatě krátit všem stejně. Komise však předložila návrh, podle kterého jsou z tohoto krácení vyňati zemědělci s příjmem do 5 000 eur. Je tak pravda, že i my bychom na straně těch, kteří jsou kráceni více, než je nutné,“ dodal Březina s tím, že nejvíce by škrty postihlo Dánsko.

Podle Agrární komory je však částka, o kterou by čeští farmáři mohli přijít, více než trojnásobná. „Je jasné, že k nějakému krácení dotací dojde. Chceme ale, aby to bylo pro všechny stejné,“ prohlásil viceprezident Agrární komory Bohumil Belada. Při předpokládané výši přímých plateb okolo 21 miliard korun by čeští zemědělští podnikatelé přišli o více než o 900 milionů. Krácení by podle Belady výrazně dopadlo také na německé či dánské farmáře, naopak by bylo výhodné pro Poláky.

O osudu dotací se nejspíše rozhodne zítra

O zprávě, která navrhuje mechanismus škrtání v zemědělských dotacích, budou ve středu hlasovat europoslanci ve Štrasburku. Očekává se přitom, že ji schválí. Na způsobu škrtů se ale ještě neshodly členské země sedmadvacítky.

Na unijních dotacích tak pobírají čeští zemědělci, stejně jako jejich kolegové z dalších zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 a později, stále méně peněz než farmáři v původních členských státech. 

JAK VYSVĚTLUJÍ NIŽŠÍ PŘÍMÉ PLATBY ZÁSTUPCI EU?

Roger Waite, mluvčí eurokomisaře pro zemědělství a rozvoj venkova

"Je to evropské opatření, protože nemáme dost peněz pro příští rok, takže musíme škrtat přímé platby všem."

"Nejde tu o žádnou diskriminaci jednoho nebo druhého členského státu. Je tu práh plateb pod 5 000 eur, takže ti nejmenší a nejzranitelnější zemědělci v EU budou ze škrtů vyňati."

„Teď se děje to, že Evropský parlament musí hlasovat, měla by pak hlasovat i Rada EU. Pokud se ale nedokáží dohodnout, budeme to muset vědět do června. Jestliže nedojde k dohodě potom, pak Evropská komise přijme rozhodnutí, které se bude moct znovu prozkoumat v říjnu, kdy bude mít aktuální data o potřebných rozpočtových výdajích. V zásadě ale rozhodnutí musí přijít do konce tohoto měsíce.“

"Týká se to pouze roku 2014. Samozřejmě, až se přiblížíme roku 2015, tak uvidíme, jaký bude rozpočet a jaké budou rozpočtové vyhlídky. Možná tak budeme muset mít něco podobného i v roce 2015, ale budeme používat model, který platí i teď."


V případě, že by se návrh komise přijal v původní podobě, postihlo by šetření jednotlivé státy nerovnoměrně. Škrty by se počítaly podle počtu podniků, jejichž přímé roční dotace přesahují 5 000 eur (asi 130 000 korun). Týkaly by se ale všech příjemců evropských peněz - malých i velkých farmářů.

Podle nynějších kalkulací by celkově o nejvíce peněz přišla ČR, která by se musela vzdát 4,5 procenta přímých plateb. Druhé nejvíce postižené by bylo Slovensko se škrty ve výši 4,2 procenta. Naproti tomu Rakousko by přišlo jen o 2,5 procenta plateb, Polsko o 1,6 procenta. Česko proto nerovnost jednotlivých států kritizuje nejvíce a snaží se, aby komise hranici 5 000 eur snížila nebo zcela vypustila. Pokud by hranice neexistovala, přišly by všechny země shodně o 3,4 procenta dotací.  

České ministerstvo zemědělství prosazuje, aby krácení podléhaly veškeré přímé platby bez omezení. „Pouze takové nastavení zajistí, že podíl prostředků podléhajících finanční disciplíně bude ve všech členských státech stejný,“ uvedl mluvčí ministerstva Jan Žáček.