Dozvuky povodní: Pro vyvlastňování je česká opozice i Německo

Praha - Řada protipovodňových hrází se nestihla dostavět, protože tomu bránily spory s vlastníky. Ministr zemědělství proto uvažuje o možnosti vyvlastňování ve veřejném zájmu kvůli stavbě protipovodňových zábran. Opozice ho v tomto podporuje a podobné plány už mají i naši západní sousedé.

Například 6,5 kilometru dlouhé povodňové hrázi na Labi, která měla chránit lovosickou Lovochemii a zabránit vodě před zaplavením domů, nakonec k dokonalosti chybělo dokončení 150 metrů. 

Kvůli jednomu člověku, který chtěl co nejvíce vydělat, mohla být hráz za tři čtvrtě miliardy k ničemu. „Majitelé požadovali zhruba desetkrát více peněz, než bylo obvyklé,“ vysvětlil Lukáš Landa z Povodí Labe. Povodí proto muselo během 24 hodin navézt na místo, kde hráz chyběla, 50 tisíc tun zeminy. Nakonec to stihli těsně předtím, než přišla povodňová vlna. 

A třeba v pražské Velké Chuchli mohla být hladina o metr níže, kdyby jí v odlivu nebránily haly. Jejich spolumajitelka se však brání, zbourání hal je podle ní zbytečné a prý by stačilo vybudování odtokového kanálu. 

Kvůli podobným případům přišel ministr zemědělství už v průběhu povodní s návrhem vyvlastňování. A v podobném duchu se nesou úvahy i u našich německých sousedů. Právě v Německu má velká voda a občanské iniciativy, které v minulých letech zabránily stavbě většiny protipovodňových nových projektů, na svědomí nejméně 11,5 miliardy eur škod. 

VYVLASTŇOVÁNÍ PODPORUJE I ČESKÁ OPOZICE 

Josef Řihák, hejtman Středočeského kraje (ČSSD)

„Tady už nejde o to, jestli dostane sto, pět set nebo pět tisíc za metr. My ty škody sčítáme v miliardách a jsou tady mrtví.“ 


Ministerstvo životního prostředí proto chce do parlamentu přinést návrh zákona, který by mimo jiné zjednodušoval stavbu nových hrází. Ovšem vyvlastňování má i nadále zůstat krajní možností. Také pro českou opozici jde o jedinou rozumnou cestu. Zákon o vyvlastnění kvůli protipovodňovým opatřením by se pak mohl ve zrychleném řízení přijmout do tří měsíců.