Naděje pro Srbsko? Zlaté doly

Bělehrad - Stále více společností těžících drahé kovy míří do Srbska. Místní zásoby mědi a zlata je lákají i kvůli stabilizovanějším ekonomickým a politickým poměrům. Mnoho firem už začalo s průzkumem tamních nerostných zásob. Země si od těžby slibuje oživení ekonomiky a růst zaměstnanosti. 

Srbsko, které bylo v dobách bývalé Jugoslávie těžařským srdcem Balkánu, prožívalo v posledních dvaceti letech stagnaci těžebního průmyslu. Ekonomické problémy v tradičních těžařských zemích ale nyní zvýšily zájem investorů o menší evropské státy. Srbsko se tak dostalo do hledáčku mnoha zahraničních firem. 

„Říká se, že okolní hory jsou plné zlata, že jihoafrické zlaté doly ho mají méně než ty místní,“ řekl hledač kovů Nebojsa Trailovič. Šedesátiletého Nebojsu Trailoviče ruční těžba zlata zachránila v době jugoslávských nepokojů, kdy byla ekonomická situace v zemi velmi nepříznivá a on musel živit rodinu. Dnes opět existuje naděje, že by se těžba kovů mohla do země po letech vrátit.

„V Srbsku je měď i zlato, ale příliš malé množství, aby přilákalo velké důlní společnosti. Existují však malé a střední firmy v Evropě i ve světě, které mají o srbské zdroje zájem. Zabýváme se proto hlavně nabídkami menších investorů, které by pro velké země jako Spojené státy nebo Austrálie nebyly zajímavé,“ uvedl ministr pro těžební průmysl Milan Bačevič.

Bačevič tvrdí, že v zemi je nyní registrováno 300 společností, které vyhodnocují kvalitu nerostných surovin a podmínky pro jejich těžbu. Většinou se jedná o menší firmy. Do země je láká hlavně kvalitní infrastruktura a relativní politická stabilita. 

Srbsko, které se v současnosti potýká s pětadvacetiprocentní nezaměstnaností, vidí v těžbě kovů novou naději, která by mohla přinést jak růst HDP, konsolidaci státního dluhu, tak nová pracovní místa.