Problémové banky pomůže zachránit nová bilionová várka peněz

Lucemburk - Evropský záchranný fond vyčlení na obnovu evropských bank 60 miliard eur (zhruba 1,55 bilionu korun). Na podobě přímé rekapitalizace bank se dohodli ministři financí eurozóny na zasedání v Lucemburku.

Cílem programu, podle kterého přispěje na záchranu ohrožených bank Evropský fond, je zmírnit další propad států do dluhů. Dle dohody se ale přesto státy budou muset na záchraně svých bank podílet, konkrétně 20 procenty v prvních dvou letech a v dalších letech 10 procenty. 

„Je nezbytné získat si důvěru investorů po celém světě. Je nutné, aby měli jistotu v tom, jaká pravidla v Evropě platí,“ uvedl k podobě nového plánu člen rady Evropské centrální banky Joerg Asmussen. 

Wolfgang Schäuble, německý ministr financí

Wolfgang Schäuble"Potřebujeme, aby se obnovila důvěra trhů ve stabilitu evropského bankovního systému. Náš skutečný zájem je podpořit růst v Evropě. Na druhou stranu se musíme vyhnout příliš velkým očekáváním, které se pojí s přímou rekapitalizací bank. Pokud si někdo myslí, že jakákoliv banka s problémy přijde a dostane peníze, to je holý nesmysl." 


Fond podle dohody vyčlení 60 miliard eur. Ještě před touto injekcí budou muset přispět taky akcionáři a vkladatelé bank. Konkrétní pravidla v tomto směru teprve vzniknou. Mechanismus se zřejmě rozběhne koncem příštího roku. 

Eura
Zdroj: ISIFA/SME
Autor: Vladimír Šimíček

Nové peníze v bankách mají také přispět k tomu, aby víc firem získalo půjčky, čímž by se podpořil hospodářský růst. Evropský stabilizační mechanismus má přitom k dispozici celkem 500 miliard eur. Částka, která se nakonec může  nalít přímo do bank, je ale zhruba jen desetinová.

Ministři se dohodli, že přímá rekapitalizace může být použita i retroaktivně, tedy pro banky, které se dostanou do potíží před tím, než celý mechanismus vstoupí v platnost. Nebude však mít plošný efekt, ale bude se rozhodovat případ od případu, řekl prezident Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.

Po euru prahne jen čtvrtina podnikatelů 

Zavedení eura by nyní uvítala jen čtvrtina českých podnikatelů, jak vyplývá z průzkumu společnosti PwC ČR mezi zhruba stovkou ředitelů a majitelů velkých firem. Proti zavedení eura je polovina dotázaných, zbylá čtvrtina nemá názor či nevidí pozitivní ani negativní dopad. 


Přímá rekapitalizace je přitom podle Dijsselbloema jedním z nejdůležitějších stavebních kamenů bankovní unie: „Pomůže zachovat stabilitu eurozóny a zabránit riziku nákazy celého státu ze strany problémového finančního sektoru.“

Za krachující banky by už navíc nemuseli platit daňoví poplatníci. Náklady mají nést hlavně akcionáři a věřitelé. Pokud to nebude stačit, o část příspěvků možná přijdou i lidé s vklady nad 100 tisíc eur, stejně jako na Kypru.

Dijsselbloem: Kypr musí rychle restrukturalizovat svůj bankovní sektor

Ministři financí eurozóny taky jednali o stížnostech Kypru na přísné podmínky jeho záchranného programu. Jednomyslně ale odmítli zmírnění. Kypr podle nich musí v intenzivním reformním programu pokračovat. „Kyperská banka potřebuje vyvést z problémů co možná nejrychleji. Nejlepší způsob, jak to udělat, je urychleně realizovat naši strategii záchrany finančního sektoru,“ vysvětlil Dijsselbloem. 

Řeckou vládu pak ministři ujistili, že finance na realizaci záchranného programu jsou zajištěny nejméně na nejbližší jeden rok. Například kvůli problémům tamní vlády s omezováním provozu veřejnoprávní televize a rozhlasu.

Video Přímá rekapitalizace bank
video

Přímá rekapitalizace bank

Směrnice založí jednotný evropský systém a vyšle jasný vzkaz, že se státy a vlády nenechají vydírat bankami, které mají velký vliv, a že nepoužijí ve velké míře peněz daňových poplatníků při řešení bankovních krizí, řekl náměstek českého ministra financí Tomáš Zídek. „Bude to mít přesná pravidla a přesné hranice.“