Když dluhy smrt přenáší…

Praha – Panu Josefovi přišel dopis z banky s žádostí o úhradu pohledávky po zemřelé mamince. Jenže dědické řízení proběhlo již před třemi lety. Pan Josef si proto nebyl jistý, zda má dluh vůbec ještě platit, zda už není promlčený, a s žádostí o radu se proto obrátil na Poradnu portálu ČT24.

Základní otázkou, kterou je třeba v podobné situaci zodpovědět, je, zda se jedná o dodatečné projednání dědictví. To by nebylo ničím neobvyklým - týká se až pětiny dědických věcí v Česku. Zákon je přesto v případě dodatečného projednání dědictví poměrně skoupý. „Objeví-li se po právní moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, nějaký zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, provede se o tomto majetku řízení o dědictví. Objeví-li se pouze dluh zůstavitele, řízení o dědictví se neprovede,“ říká paragraf 175x Občanského soudního řádu. Znamená to, že se objeví nový, tedy jiný majetek než v původním řízení. Nejčastěji se jedná o nemovitosti.

Dluhy

S majetkem se může objevit i dluh. Objeví-li se pouze samostatný dluh zůstavitele, dodatečné řízení se neprovede. To v případě našeho čtenáře znamená, že se nejedná o dodatečné projednání dědictví, ale o obecnou odpovědnost za dluhy po mamince, tedy prostý fakt, že přijmutím a následným vypořádáním dědictví odpovídá dědic i za dluhy zesnulého. A to nejen v případě dluhu, který byl znám již v průběhu dědického řízení, ale i toho, jehož existence vyšla najevo až po pravomocném vypořádání dědictví. V konkrétním případě se banka o smrti čtenářovy maminky mohla dozvědět až nyní, a dotázala se tak soudu na okruh pozůstalých. Těm zaslala žádost o úhradu pohledávky. Podstatné je, že pozůstalý vždy ručí pouze do výše ceny nabytého dědictví.

Notáři, kteří mají na starosti dědické řízení, v takových případech doporučují, aby se lidé nejprve obrátili na právníka. Majetková práva se podle platného občanského zákoníku totiž promlčí za tři roky, a tak je možné, že už na jejich vymáhání nemá banka nárok. V opačném případě je vhodné zaplatit, věřitel se totiž může obrátit na soud.

Dodatečné projednání dědictví

„Znovuotevření“ dědického řízení umožňuje napravit neúplnost v rozsahu původně zjišťovaného majetku nebo dluhů. Neřeší se tak správnost předchozího rozhodnutí (například o výši dědických podílů). Soud je tak vázán výsledky dosavadního řízení a vychází z nich. Znamená to, že dodatečné projednání dědictví tedy neslouží k nápravě chyb původního dědického řízení. Proti nim se může dědic například odvolat.

Zákon neupravuje případy, kdy je dodatečně objeven majetek, který byl předmětem společného jmění manželů. Praxe si ale našla svou cestu a ohledně tohoto majetku je možné dědictví dodatečně projednat.

Koho se dodatečné projednání týká?

Okruh účastníků řízení, tedy dědiců, je při projednávání dodatečně zjištěného majetku až na výjimky stejný jako při původním řízení. Přesto existují výjimky. Dodatečné projednání dědictví má proto v praxi dvě podoby:

  • Pokud se v původním řízení určilo, kdo je dědic, potvrdí se nabytí nově objeveného majetku tomuto dědici. Pokud je víc dědiců, mohou uzavřít dědickou dohodu. Nedohodnou-li se, potvrdí nabytí dědictví soud podle jejich dědických podílů (určených v původním řízení). Stejně odpovídají dědici i za pasiva - tedy podle výše podílů nabytého majetku.
  • Pokud bylo původní řízení zastaveno (protože nebyl například zjištěn žádný majetek), okruh dědiců se v něm nezjišťoval. V novém řízení proto musí být nejprve zjištěno, kdo je vlastně dědicem. Důležité je, že se při tomto určování nepřihlíží k případnému majetku vydanému v původním dědickém řízení osobě, která zajišťovala pohřeb.

Když se dědici nedohodnou, musí rozhodnout soud. Věřitel pak musí své pohledávky uplatnit tam.

Jaký je postup?

Dodatečné projednání dědictví vyřizuje většinou ten samý notář, který měl na starosti původní dědické řízení. Dědic nejprve vyplní žádost o zahájení dodatečného projednání dědictví. Tu podá na příslušný soud nebo zašle k notáři (který žádost soudu postoupí). Soud pak v archivu vyhledá dědický spis a notáře (v těchto případech nazvaného „soudní komisař“) pověří vyřízením dodatečného dědictví. Notář už se o vše postará, pozve dědice k jednání a bude případně zajišťovat dohodu o rozdělení zbývajícího majetku.

Praktické rady

  • Nezapomeňte, že se i na dodatečný majetek vztahuje dědická daň. Pro její výpočet jsou poplatníci zařazeni do tří skupin, přičemž první dvě skupiny daň neplatí (jde zejména o nejbližší příbuzné).
  • Změny v soukromém právu jsou velmi časté, a tak je potřeba zdůraznit, že se při dědění užije práva platného v den smrti zůstavitele, tedy občanský zákoník ve znění, jaké platilo v té době.
  • Vzory Žádosti o projednání dodatečně objeveného dědictví jsou dostupné on-line, například na stránkách jednotlivých notářských úřadů.
  • Nemůžete-li se zúčastnit projednání dědictví, je potřeba zplnomocnit jinou osobu. Pozváni jsou totiž i ostatní dědicové a neúčast jednoho může jednání zmařit.
  • Počítejte také s odměnou pro notáře. Základem pro její výpočet je hodnota dědictví.