Papež František dělá pořádek ve vatikánské bance, ustavil komisi

Vatikán - Papež František prověří aktivity vatikánské banky. Ustavil speciální komisi, která má zkoumat činnost vatikánské banky opředené skandály. Pětičlenný tým složený z duchovních a jednoho profesora má prozkoumat, jestli bankovní dům fungoval v souladu s duchovními hodnotami církve. V minulosti totiž čelil několika skandálům kvůli údajnému praní špinavých peněz. „Vatikánský stát si žije vlastním životem,“ myslí si sociolog Jan Jandourek, podle něhož má ale současný Papež dost odvahy a má tak šanci, že pozadí hospodaření vatikánské banky rozkryje. „Záleží na tom, jestli papež najde spojence zevnitř vatikánského státu, který by do těchto záležitostí mohl vidět,“ dodal Jandourek.

Zdroj: ISIFA Autor: Franco Origlia/Getty Images

Podle agentury Reuters je to dosud nejodvážnější krok, který hlava katolické církve uskutečnila ve snaze vnést světlo do činnosti problémové banky. Ta spravuje peníze Vatikánu a katolických organizací po celém světě. Italská centrální banka se domnívá, že někteří Italové ve vatikánské bance ukrývají své příjmy před zdaněním.

  • „Bylo k tomu potřeba hodně odvahy. Kolem smrti Papeže Jana Pavla I. se objevovaly spekulace, že mohla souviset s pokusem odkrýt některé záležitosti, které se týkaly vatikánské kurie,“ myslí si Jandourek, podle něhož současný Papež dostatek odvahy má.

„Záležitosti, které se týkají vatikánské banky, jsou velmi neprůhledné. Je to instituce velice stará a pro papeže, který přichází zvnějšku, je problém do těchto aktivit proniknout,“ dodal Jandourek. Čtyři duchovní a profesorka Harvardské univerzity, kteří novou zvláštní komisi tvoří, se mají zabývat právní strukturou a činností banky. Podle dnešního prohlášení Vatikánu bude mít komise přístup k veškeré dokumentaci a potřebným údajům. Její aktivity přitom prý nijak nezasáhnou pravomoci nynějších regulátorů.  

V posledních týdnech je to podruhé, kdy se František do záležitostí kolem problémové banky, známé jako Ústav pro věci víry, vložil. Před necelými dvěma týdny jmenoval důvěryhodného preláta monsignora Battistu Maria Salvatoreho Riccu, aby dohlížel na řízení banky. Ricca, který je podle agentury AP papežovým přítelem, bude mít přístup k dokumentaci či zasedání správní rady banky.  

  • „Ve Vatikánu je určitá kasta lidí, kteří tam sedí po staletí. Ti lidé to dělají po staletí, zatímco papežové přicházejí a odcházejí. Ten stát žije svým vlastním životem,“ upozornil Jandourek, podle něhož má fungování Vatikánu souvislost i s italským státem a italskou politikou.

Veškeré účty a aktivity banky začal pověřovat také prezident IOR Ernst von Freyberg, kterého do této funkce obsadil předchozí papež Benedikt XVI. Pro něj byl výběr šéfa IOR jedním z posledních velkých rozhodnutí před únorovým odchodem z úřadu.  

IOR založil v roce 1942 papež Pius XII., aby spravovala převážně peníze určené pro církevní instituce a charitativní práce. Banka není přístupná veřejnosti. Italské úřady ji vyšetřují pro podezření z praní špinavých peněz, což banka odmítá.

O neprůhledném hospodaření banky se ví už desítky let

Vatikán se snaží zbavit se pověsti neprůhledného finančního centra. Banka si proto nyní rozhodla najmout auditorskou firmu. Problémy má Vatikán už od roku 1982. Právě tehdy byl na jednom mostě v Londýně nalezen pověšený Blackfriars Roberto Calvi, kvůli svému spojení s Vatikánem známý jako „boží bankéř“.

Calvi byl šéfem finančního ústavu Banco Ambrosiano, jenž představoval ve své době největší italskou soukromou banku. Kvůli podvodům ale tato banka zkrachovala. Vatikánská banka přitom část banky Ambrosiano vlastnila.   

Loni v červenci pak evropský výbor pro boj proti praní špinavých peněz oznámil, že vatikánská banka nesplnila všechny jeho standardy pro boj s praním špinavých peněz, daňovými úniky a finanční kriminalitou. Před několika lety pak začali žalobci v Římě banku vyšetřovat kvůli podezření z praní špinavých peněz. „Ve Vatikánu je velké riziko praní špinavých peněz, protože je tam velice komplikovaný mezinárodní dohled,“ vysvětlil Jandourek.

Italská centrální banka se domnívá, že Italové v IOR ukrývají své příjmy před zdaněním. Na zvěsti, že je vatikánská banka jakýmsi daňovým rájem, zareagoval tehdejší papež Benedikt XVI. v roce 2010 vytvořením úřadu pro dohled nad financemi Vatikánu. Vydal zároveň nové zákony proti boji s praním špinavých peněz a financování terorismu.