Vatikánská banka kvůli skandálu přišla o své vedení

Vatikán - Generální ředitel vatikánské banky Paolo Cipriani a jeho zástupce Massimo Tulli rezignovali. V poslední době se totiž na banku snáší podezření, že se podílela na praní špinavých peněz a že si v ní někteří Italové ukrývají příjmy před zdaněním. Povinnosti generálního ředitele podle agentury Reuters zatím převezme prezident banky Ernst von Freyberg.

Cipriani a Tulli podle Vatikánu nabídli svou rezignaci „v nejlepším zájmu institutu a Svatého stolce“. Skupina pěti kardinálů, kteří chod banky kontrolují, rezignace přijala a jmenovala německého finančníka a aristokrata von Freyberga prozatímním ředitelem. 

Prezident banky oběma poděkoval za léta služby a zdůraznil, že v posledních letech bylo dosaženo velkého pokroku ve vnášení transparentnosti do vatikánských financí. Nyní však banka podle něj potřebuje vedení, které by „urychlilo tempo tohoto transformačního procesu“.

Náhradou za Tulliho bude italský bankéř Rolando Marranci. Kardinálové navíc dosadili bankovního experta Antonia Montaresiho do nové funkce šéfa řízení rizika, jenž má zajistit, aby banka dodržovala pravidla boje proti praní špinavých peněz a terorismu. Minulý týden přitom italská policie zatkla biskupa a také člena italských tajných služeb a finančního zprostředkovatele kvůli nezákonnému převodu peněz.

Ciprianiho a tehdejšího prezidenta banky Ettoreho Gottiho Tedeschiho začaly už v roce 2010 vyšetřovat italské úřady pro podezření z porušení italských norem proti praní špinavých peněz. Finanční policie předtím zmrazila 23 milionů eur (zhruba 600 milionů korun) uložených na vatikánském účtu jedné z římských bank. Nikdo nebyl obviněn a peníze byly uvolněny.

Ovšem vatikánská banka, přesněji Ústav pro věci víry (IOR), se podezření nezbavila a papež František koncem června jmenoval zvláštní komisi pro vyšetřování banky. 

O tomto kroku se mluví jako o nejodvážnějším, který prozatím hlava katolické církve uskutečnila ve snaze vnést světlo do činnosti banky spravující peníze Vatikánu a katolických organizací po celém světě. Krátce předtím František jmenoval důvěryhodného preláta monsignora Battistu Maria Salvatoreho Riccu, aby dohlížel na řízení banky.

Ústav pro věci víry (IOR) založil v roce 1942 papež Pius XII., aby spravoval převážně peníze určené pro církevní instituce a charitativní práce. Banka není přístupná veřejnosti. Ústav dosud obvinění z praní špinavých peněz odmítal.