Velká Británie se chce stát větrnou velmocí

Londýn - Britové mají velké plány. Během dvaceti let hodlají postavit zhruba deset větrných parků k výrobě elektřiny. Už v roce 2020 jí mají tyto elektrárny zajistit třetinu spotřeby. Velkolepé plány zemi vyjdou na skoro 100 miliard liber. Větrníky mají ale také řadu odpůrců.

Minimálně na několik let největší větrný park světa má vyrůst v Bristolském zálivu mezi hrabstvím Devon a Walesem. Moře tu má ozdobit 240 turbín vzdálených přes 15 kilometrů od pobřeží. Obří větrný park za tři miliardy liber (asi 90 miliard korun) bude mít výkon 900 megawattů, tedy skoro stejně jako jeden blok Temelína a dost na to, aby zásoboval zhruba milion domácností. „Větrná energetika je čistá, a co je důležitější, čím dál efektivnější. Do deseti let se cena energie vyráběné větrnými elektrárnami sníží o 40 čtyřicet a bude tak cenově konkurovat konvenčním metodám,“ prohlásil manažer Dong Energy Benj Sykes. 

Velká Británie chce na vítr vsadit ve velkém. Jako ostrov s mělkými pobřežními vodami má totiž pro větrné parky ideální podmínky a teď už i dobré zkušenosti. V současnosti dodávají do tamní sítě asi tři gigawatty. Do osmi let to má být víc než desetinásobek. „Potenciál větrné energie z volného moře přesahuje 40 gigawattů, což zabezpečí třetinu země a průmysl samotný nabídne do roku 2020 práci až 70 tisícům lidí,“ konstatovala generální ředitelka Britské asociace pro větrnou energii Maria McCafferyová. 

Británie bere „větrnou výzvu“ opravdu vážně 

  • Včera, tedy 4. července, byla za účasti britského premiéra Davida Camerona slavnostně zprovozněna větrná farma London Array.
  • Zařízení, které leží v ústí řeky Temže, je ve světovém měřítku největší větrnou elektrárnou na moři.
  • Farmu se 175 turbínami vlastní firmy DONG Energy, Masdar a E.ON a její výrobní kapacita činí 630 megawattů.
  • Elektrárna je v provozu sice už od dubna, až nyní byl však její provoz zahájen oficiálně.

Lidé se bojí, že přijdou o výhled na moře

Názory na výstavbu velkých parků mezi obyvateli se ale různí, hlavně podle adresy bydliště. Lidem a podnikatelům z pobřežních oblastí se výhled na větrníky na horizontu moc nelíbí. „Dopad na životní prostředí bude jedním slovem katastrofální. Oficiálně se to nazývá větrný park při pobřeží, ale ve skutečnosti je prakticky na pobřeží, zničí celý jeho ráz, výhled na moře z pláží, kvůli kterým sem jezdí miliony lidí ročně,“ míní odpůrce větrných elektráren Steve Crowther. 

Většina Britů však vládní plány schvaluje. Podle průzkumů z loňského roku je pro další budování větrných elektráren na moři i na zemi 7 z 10 lidí. „Já myslím, že není důvod váhat. Moře máme všude okolo, a když ho můžeme využít, tak není co řešit. Čím víc čisté energie uděláme, tím líp pro všechny. Myslím, že už jsme si okolí zaneřádili dost,“ podotkl jeden z turistů. 

Budoucnost je ve větru, myslí si řada států

Velké plány na výstavbu větrných elektráren ale nemají jen ve Velké Británii. Zhruba 40 větrných parků chce v příštích letech budovat i Německo a budoucnost v nich vidí i Japonsko či Jižní Korea. Právě Korea a s ní i Švédsko se chystají na stavbu vůbec největších větrných komplexů na světě - v plánech mají parky s výkonem 2,5 gigawattů.