Občane, v zimě na chodník nelez - obce chrání „neprůstřelná“ nařízení

Praha/Třebíč - V Třebíči není radno v zimě padat. Městské nařízení o odstranění závad ve schůdnosti chodníků a místních komunikací totiž dává zraněným pramálo šancí na náhradu škody. Ostatně ani v jiných obcích není situace lepší. A proč toto téma v létě? Právě teď se totiž musí všichni, kterým pojišťovny náhradu škody za zimní úrazy zamítly, rozhodnout, zda se budou svého práva domáhat třeba i soudní cestou.

Zdroj: isifa/Lidové noviny Autor: Jan Hrouda

Paní Jaroslava Míčová z Třebíče v zimě uklouzla při cestě z kurzu angličtiny, který se konal v městském multiúčelovém centru. Rozhodla se své zranění nahlásit a požadovat „náhradu škody způsobenou úrazem na pozemku města“. Vyústění příběhu by se dalo shrnout tak, že paní Jaroslava nespadla na správném místě. „Každý občan je povinen v zimě chodit po posypané části chodníku a předvídat stav chodníku,“ sdělilo portálu ČT24 město Třebíč. Paní Jaroslava totiž nešla přímo po osvětlené a „udržované“ cestě, ale „jen“ po cestě vyšlapané. A to je rozdíl.

Počkejte dva týdny, než půjdete ven

Vyznat se v materiálech měst, které určují plán zimní údržby, je složité. Chodníky a vozovky jsou v něm rozděleny do několika časových tříd z hlediska intenzity zimní údržby (a tedy použití posypových materiálů). V praxi to znamená, že ty nejdůležitější úseky jsou ošetřovány nejdřív. Žádný závod o čas se ale nekoná. Například Třebíč má na úpravu nejvýznamnějších chodníků 12 hodin. A to nejpozději od doby, kdy vrstva napadlého sněhu přesáhla 5 cm. Jenže takové chodníky tvoří zhruba třetinu všech chodníků ve městě. Na úklid ostatních, těch méně důležitých, má úklidová firma až 14 dní.

Město zároveň připomíná, že lidé mají navíc možnost se s materiály, sice složitě, ale dopředu seznámit. „Plán zimní údržby je po schválení vždy zveřejněn, minimálně na úřední desce a na webu města. Každý občan má tedy beze zbytku možnost se s ním zavčas seznámit. Dopředu je tedy možné vědět, jakým způsobem a v jakém čase je který chodník na území města udržován,“ tvrdí.

Co je vlastně odklízení sněhu podle Nařízení města Třebíč č. 4/2011?

„Činnost vedoucí ke zmírňování nebo odstraňování závad ve sjízdnosti a schůdnosti, které byly způsobeny zimními povětrnostními vlivy a to tak, aby tato činnost byla zajišťována s přihlédnutím ke společenským potřebám a ekonomickým možnostem města Třebíče v souladu s plánem zimní údržby.“


Důležité je ve výše citovaném ustanovení věta o „zmírňování nebo odstraňování závad ve sjízdnosti a schůdnosti“. Pojišťovně pro to, aby náhradu škody nepřiznala, stačí pouze prokázat, že byly závady zmírňovány, a peníze nedá.

Případ paní Jaroslavy se dá shrnout tak, že KDYBY šla jinou cestou, než obvykle chodí (tedy cestou osvětlenou, posypanou a ne jen vyšlapanou) a KDYBY nebyl tento (v městském nařízení oficiálně popsaný) úsek po dané lhůtě ani dotčen posypovou solí, peníze by dostala. Celkem složitá konstrukce obyvatelům téměř znemožňuje s náhradou škody uspět. Statistiky Třebíče mluví za své: „Za zimní období roku 2013 zaznamenalo město 5 případů úrazů. Z pohledu “poškozených„občanů neuspěla stížnost či žádost o náhradu škody ani jedna,“ stojí v prohlášení města.

Občané se však mohou proti postupu města a pojišťovny odvolat. Pokud s odvolání neuspějí, nezbude jim nic jiného, než vymáhat náhradu škody soudně. Přestože nejvyšší soud v jednom ze svých rozhodnutí zdůraznil, že pokud „člověk vstupuje na chodník, který nese znaky zimního počasí, musí se podle toho chovat a přizpůsobit předem známé situaci způsob chůze“, řada lidí už u soudů s požadavkem na náhradu škody uspěla.

Chytré řešení měst

Jak je ale možné, že se města ze své zákonné povinnosti udržovat chodníky schůdné mohou tak snadno vyhnout? Když se v roce 2009 novelizoval takzvaný chodníkový zákon, obcím přibyla povinnost starat se o komunikace, které vlastní. Novela vyvolala mezi obcemi zděšení a bály se o extrémní navýšení výdajů. Řešení, které by financím zásadně neublížilo, ale nabízí sám zákon. Obce mohou k provedení zákona vydat nařízení a této možnosti houfně využily. Opírají se o zákonnou možnost vymezit úseky komunikací, jejichž schůdnost se zajišťovat nebude.

Zákon o pozemních komunikacích, §27, odst. 5

Úseky silnic, místních komunikací a chodníků, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišťuje sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí, je vlastník povinen označit podle zvláštního právního předpisu nebo prováděcího právního předpisu. Vymezení takových úseků silnic stanoví příslušný kraj svým nařízením a vymezení úseků místních komunikací a chodníků stanoví příslušná obec svým nařízením.

Zákon o pozemních komunikacích, §27, odst. 6

Prováděcí předpis blíže vymezí rozsah, způsob a časové lhůty pro odstraňování závad ve sjízdnosti dálnice, silnice a místní komunikace. Obec stanoví nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti chodníků, místních komunikací a průjezdních úseků silnic.


Chodníky tak obce rozdělily do kategorií, stejně jako jsou rozděleny silnice. Ty nejméně významné úklidovou službu neuvidí. Musí jim stačit značky „chodník se v zimě neudržuje“. A občané mají smůlu, i když je chodník třeba před městským kulturním centrem.