V Německu našly práci tisíce Čechů. Němcům to ale nestačí

Berlín – Okolo deseti tisíc Čechů si našlo práci v Německu poté, co západní soused před dvěma roky odstranil všechny zbývající bariéry pro zaměstnávání lidí z osmi nových členských států Evropské unie. Toto číslo ale zůstává za původními očekáváními a dokládá varování odborníků, že Němci svůj pracovní trh, potýkající se s nedostatkem kvalifikovaných sil, otevřeli pozdě.

Celkově se počet pracovníků ze zemí unijních nováčků v Německu od 1. května 2011 zvýšil o zhruba 175 000. Podle statistik Spolkového úřadu práce bylo v Německu zaměstnáno na konci loňského roku 27 156 Čechů, před úplnou liberalizací pracovního trhu jich bylo 17 743. Po Polácích a Maďarech tvoří třetí nejpočetnější skupinu zaměstnanců ze zemí, které do EU vstoupily v roce 2004, na čtvrtém místě jsou Slováci.

„Počet Čechů, kteří si našli práci v zahraničí, zůstává hodně nízký – například v porovnání s Polskem nebo Pobaltskými zeměmi, kde lze hovořit doslova o exodu zaměstnanců, kteří si hledají práci v okolních zemích nebo více na západě. Ochota k mobilitě u nás zůstává velmi nízká – byť se to postupně mění s tím, jak na trh vstupují mladí lidé a čerství absolventi, kteří třeba strávili část studia v zahraničí,“ říká analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský.


„Pracovní migraci do Německa představují především příchody pracovníků z Polska, Maďarska, Česka a dalších států východní Evropy. To se teď trochu přehlíží. Nyní se hodně mluví o Španělsku, Itálii nebo Portugalsku, ale čísla jsou mnohem větší u sousedních východoevropských států, aniž by to v Německu vyvolávalo nějaké diskuze nebo problémy,“ poznamenal člen vedení Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Achim Dercks.

Lidí z krizí postižených jihoevropských zemí pracovalo v Německu ve stejném období téměř 483 000. Práci v největší evropské ekonomice našlo také více než 142 000 Rumunů a Bulharů. Ti se ale k unii připojili až v roce 2007, takže vůči nim Německo stále uplatňuje některé právní překážky, jako to sedm let činilo v případě Česka a dalších zemí.

„Otevření bylo dobré, ale přišlo moc pozdě, na což jsme dlouho upozorňovali,“ tvrdí Dercks. „Jiné země dlouhodobě profitují z toho, že po roce 2004 přicházely kvalifikované síly z nových členských států k nim, a ne do Německa,“ dodal předák DIHK, podle něhož se Němcům nejvíce nedostává zdravotnického a pečovatelského personálu, pracovníků v technických oborech, hotelnictví a gastronomii nebo řidičů nákladních aut.

Němci se snaží lákat české učně. Ti ale neumí německy

S nedostatkem zájemců bojují v Německu také učňovské profese. V zemi funguje takzvaný duální systém, který propojuje výuku učňů s prací v konkrétní firmě. Ta mladému adeptovi na výuční list dává plat a hradí i náklady na výuku. Poptávka po učňovských oborech mezi Němci ale v posledních letech upadá, a to hlavně na bývalém komunistickém východě země, kde za posledních deset let klesla zhruba o 50 procent.

Velké naděje na zlepšení tohoto stavu vkládaly německé profesní komory právě do otevření pracovního trhu před dvěma roky, který umožnil přijímat zájemce o vyučení i ze střední a východní Evropy. Tyto komory se zaměřily hlavně na sousední Poláky a Čechy. Podle Centrálního svazu německých řemesel našlo od té doby u sousedů místo přes 80 mladých Čechů – většina z nich v sousedním Bavorsku.

Žáci nemají o učňovské obory zájem
Zdroj: ISIFA

Například v tamním regionu Horní Franky, který sousedí s Ašskem a Chebskem, se uplatnilo devět českých učňů. „V Horních Francích působí v současnosti 16 200 firem a v nich máme 7 200 učňů, včetně těch devíti českých,“ přiblížil „přínos“ Čechů pro hornofrancké učňovské školství Rainer Beck z tamní řemeslnické komory.

„Víc jsme ale ani neočekávali,“ přiznal s tím, že hlavní překážkou pro uchycení mladých Čechů v Německu je stále znalost němčiny. Tento problém se ale netýká jen učňů z Česka. „Hlavní potíží a důvodem, proč do Německa přichází za vyučením málo mladých občanů EU, jsou nedostatečné jazykové schopnosti,“ potvrzuje Julia Stegmannová-Schaafová z řemeslnické komory v saských Drážďanech.

„Prakticky u všech profesí v Německu je potřeba němčina,“ přidal se i Dercks, podle něhož je neznalost jazyka hlavním limitem rovněž pro zájemce o práci v Německu ze střední, východní i jižní Evropy s ukončeným vzděláním. Zdůraznil navíc, že Němci nesmí své naděje na zaplnění pracovního trhu upínat jen k zahraničí.

„Když to dobře půjde, pracovní migrace zvládne možná 15 procent. Mnohem důležitější je a bude využít vlastní potenciál tady v Německu,“ uvedl s odkazem na potřebu většího pracovního zapojení matek nebo starších lidí. Značný prostor vidí také pro získávání mladých Němců do učebních oborů.