Detroit: Právní bitva s věřiteli a kolaps veřejných služeb

Detroit - Kolébku amerických „bouráků“ čeká dlouhá, nákladná a vysilující právní bitva s věřiteli. Jejich pohledávky vůči městu totiž dosahují 18,5 miliardy dolarů (365 miliard korun). Detroit, jenž včera vyhlásil největší městský bankrot v dějinách Spojených států, navíc trpí rapidním úbytkem obyvatel, vysokou kriminalitou a veřejné služby ve městě jsou na pokraji kolapsu. Bílý dům oznámil, že federální vláda městu nepomůže. Detroit včera požádal o ochranu před věřiteli, michiganský soud však tuto žádost zamítl jako protiústavní.

Rick Snyder, guvernér státu MichiganRick Snyder, guvernér státu Michigan:

„Tahle situace je důsledkem šedesáti let úpadku Detroitu. Co se týče financí, budu otevřený: Detroit je na mizině.“


Žádost k federálnímu bankrotovému soudu podal krizový správce města Kevyn Orr, dosazený v březnu státem Michigan. Guvernér Michiganu Rick Snyder žádost posvětil a řekl, že žádnou jinou možnost pro Detroit nevidí. „Detroit prostě nedokáže získat dost příjmů, aby mohl krýt současné závazky. Taková situace by se bez žádosti o bankrotový režim ještě zhoršovala,“ řekl Snyder.

Soud v americkém státě Michigan však správci nařídil, aby žádost o bankrotovou ochranu před věřiteli stáhnul. Soudkyně Rosemarie Aquilinaová uvedla, že zákon z roku 2012, který umožnil schválení žádosti michiganským guvernérem Rickem Snyderem, je v rozporu s michiganskou ústavou.

Osud města je stále nejasný. V důsledku bankrotu může přijít na řadu masové propouštění zaměstnanců, rozprodávání majetku, zvyšování poplatků či omezení základních služeb jako svoz odpadu nebo odklízení sněhu, které jsou již nyní velmi omezené.

Bílý dům: Od nás pomoc nečekejte

Na úpadku města se podepsala i neschopnost detroitských úředníků zapletených do mnoha korupčních skandálů. I současné vedení se bankrotu dlouho bránilo, v současné době je to ale jediný způsob, jak postavit město znovu na nohy. „Opravdu jsem se nechtěl vydat tímhle směrem, ale když už jsme to udělali, musíme z toho vytěžit co nejvíc,“ řekl starosta Detroitu Dave Bing.

Kancelář prezidenta Baracka Obamy již dala na vědomí, že město teď podporu federální vlády čekat nemůže a musí spoléhat v současných problémech samo na sebe. Totéž naznačil i viceprezident Joe Biden. Obama prý ale situaci v Detroitu pozorně sleduje a je odhodlán s městem „úzce spolupracovat“.

Video Soud nařídil správci Detroitu stáhnout žádost o ochranu
video

Soud nařídil správci Detroitu stáhnout žádost o ochranu

Symbol amerického průmyslu se stal symbolem hospodářské krize. Vyhlášení bankrotu Detroitu se všeobecně čekalo. Důvody se vršily po desetiletí - ropná krize, rasové nepokoje, vylidňování města. Za posledních 60 let odtamtud odešlo přes milion lidí.

V kdysi dvoumilionové metropoli tak v současnosti žije asi 700 tisíc lidí. Osmdesát tisíc tamních domů je zcela prázdných, třetina obyvatel žije pod hranicí chudoby. Na pokraji kolapsu jsou v Detroitu i veřejné služby. Celých 40 procent veřejného osvětlení nefunguje, v provozu je pouhá třetina sanitek.

Policii trvá přijet na místo činu průměrně hodinu. „Když zavoláte policii, tak nevíte, jestli vůbec přijedou,“ dokládá výpověď tamní obyvatelky. Míra zločinnosti v Detroitu je přitom vůbec nejvyšší z amerických velkoměst.

Detroit čelí i konkurenci evropských automobilek

Situace tradičních amerických značek automobilů se sice po nedávné krizi zlepšuje, v tvrdé světové konkurenci ale zaostávají. Motorové srdce, které kdysi tepalo v Detroitu, se teď přesunulo do zemí, jako je Česko nebo Slovensko, které jsou v přepočtu na obyvatele světovými lídry ve výrobě aut.

Situace je vážná, přesto jsou někteří, kteří vidí světlo na konci tunelu. „General Motors je hrdá, že může nazývat Detroit svým domovem. Věříme, že dnešek může znamenat pro město nový start s čistým štítem,“ prohlásila automobilka ve svém sdělení.

Krátce z historie „města motorů“

V 50. letech žilo v Detroitu až 1,8 milionu lidí, přilákaných boomem automobilového průmyslu po druhé světové válce. Brzy ale začal postupný úpadek, který postihl i řadu dalších amerických měst, s tím, jak se lidé z center měst začali přesouvat na mnohem pohodlnější předměstí. Automobilky z Detroitu navíc začaly otevírat továrny v dalších městech a jiných oblastech.

Od 80. let se dostal americký automobilový průmysl pod tlak levnější a kvalitnější japonské konkurence, což vedlo k dalšímu exodu z Detroitu. Sociální situace města se s rostoucí nezaměstnaností a kriminalitou neustále zhoršovala, obyvatelé odcházeli, daňové příjmy se propadaly, ceny nemovitostí setrvale klesaly.

Detroit je v důsledku deindustrializace a vylidňování nejchudším velkoměstem ve Spojených státech a symbolem úpadku, rozkladu a zločinnosti. Některé kdysi živé čtvrti jsou „městy duchů“, zhruba pět tisíc domů ročně padne za oběť záměrně vyvolanému požáru.