ODS chce torpédovat minimální mzdu - navrhuje její zrušení

Praha – Občanská demokracie navrhuje zrušit minimální mzdu. V Událostech ČT to uvedl pověřený předseda strany Martin Kuba. Valorizace minimální mzdy byl přitom první výrazný krok vlády Jiřího Rusnoka, od srpna se zvýší o 500 korun na osm a půl tisíce. Podle Kuby její nárůst ale práci prodraží, a povede tak k vyšší nezaměstnanosti.

„Ekonomové se v tomto vzácně shodují, že zvýšení minimální mzdy je klasické populistické ekonomické opatření, které se tváří, že má někoho hájit, a nakonec lidem nejvíce ubližuje. Týká se lidí, kteří mají nejnižší vzdělání a na trhu práce jsou nejvíce zranitelní,“ varuje pověřený předseda občanských demokratů Martin Kuba s tím, že valorizace představuje pro zaměstnavatele finanční zátěž. „Firmy, které jsou v hospodářské recesi a ve složité ekonomické situaci, se často rozhodují, jaké zaměstnance propouštějí, a pokud někoho propouštějí, nejvíce se to týká nekvalifikovaných,“ dodal.

ODS proto navrhuje institut minimální mzdy zcela zrušit. „Trh práce potřebuje větší flexibilitu a ne takovéto sociální, rigidní zásahy. Jsme přesvědčeni, že vyjednávání musí být vždy mezi pracujícím a tím, kdo práci nabízí,“ konstatuje v této souvislosti Kuba.

Kubova slova potvrzuje i ekonom Vladimír Pikora: „Teoretická ekonomie říká, že míra nezaměstnanosti s minimální mzdou roste, zrušit ji by mělo zlepšit situaci na trhu práce.“ Zároveň ale dodává, že okamžité zrušení by mohlo vyvolat chaos v ekonomice. Na minimální mzdu je totiž navázána řada plateb a smluv, spolu se životním minimem se od ní vypočítá řada sociálních dávek.

Proti je ČSSD i nový ministr práce

Na to ostatně upozorňuje i ministr práce a sociálních věcí František Koníček, který již také avizoval návrh svého resortu, podle něhož by se mzda neměla měnit pro handicapované – zvýšení by totiž prodražilo jejich zaměstnávání. S Kubovým pohledem ale jinak nesouhlasí: „Ať si někdo zkusí sedm let nevalorizovat z 8 000 korun. Dělá se z toho ideový problém a problém zaměstnavatelnosti lidí, ale je to jen naprostá ekonomická marginálie,“ tvrdí.

To ale občanští demokraté ústy svého lídra odmítají. „To, že jsou na minimální mzdy navázány další dávky, může v důsledku přinášet i negativa, protože kvůli jejímu zvyšování může vzrůstat i tlak na zvyšování platů ve státní sféře, a tím pádem to může způsobit i vyšší náklady ze státního rozpočtu,“ varoval Kuba.

Myšlence občanské demokracie oponuje také ČSSD. „Minimální mzda je zaručený příjem pro nejnižší příjmové kategorie, které pracují,“ uvedl stranický šéf Bohuslav Sobotka.

Minimální mzda má podle definice zaručit, že příjem zaměstnance neklesne pod sociálně akceptovatelnou úroveň. Má taky motivovat lidi k hledání práce namísto toho, aby se spoléhali na dávky. Češi znají minimální mzdu od roku 1950. Za pravicových vlád Václava Klause dosahovala 2 500 korun, strmý nárůst přišel s nástupem sociálně-demokratických vlád, kdy zakotvila na osmi tisících. Topolánkova, Fischerova ani Nečasova vláda k jejímu zvýšení nepřistoupila.  

V současnosti v Česku minimální mzdu pobírá 90 000 lidí a její výše se liší se zaměstnáním - rozhoduje totiž, o jakou práci jde. Třeba školník si musí vydělat alespoň 8 900 korun, kuchař nebo topenář skoro 11 tisíc. Spodní hranici mají i platy ředitelů firem, kteří dostávají nejméně 16 100 korun.

Minimální mzda není stanovená v mnoha evropských státech. Nemá ji třeba Dánsko, Finsko, Itálie, Německo ani Rakousko. V omezené míře platí třeba v Belgii nebo na Kypru. „Ve státech, kde byla zavedena, nikdy nebyla zrušena. Byl bych rád, kdyby se aspoň překotně nezvyšovala,“ konstatoval bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.


Vývoj minimální mzdy od roku 1991
Zdroj: ČT24

K navýšení minimální mzdy přikročila tento týden vláda Jiřího Rusnoka (čtěte více). Valorizaci již dříve označovala za jednu ze svých priorit a měla podporu i u prezidenta Miloše Zemana. Mzdu zvýšila o pět set korun na osm a půl tisíce, a to k velké nevoli někdejší koalice; kabinet, který občanští demokraté i TOP 09 označovali za spolek přátel Miloše Zemana, totiž podle pravicových politiků nemá činit zásadní rozhodnutí – a valorizace mzdy takovým rozhodnutím podle expremiéra Petra Nečase je.

Rusnokův kabinet přitom chystá i další kroky, které by mohly prospět českým peněženkám. Ministr financí Jan Fischer přesto slibuje, že příští rok dodrží rozpočtový schodek 105 miliard, se kterým počítal i jeho předchůdce Miroslav Kalousek. „Buďme realisti, vláda musí být nesmírně rozpočtově zdrženlivá,“ upozornil Fischer.

Kde chce Rusnokův kabinet pomoci peněženkám?

  • Ministerstvo vnitra: Šéf vnitra Martin Pecina bude chtít od vlády navíc minimálně tři čtvrtě miliardy na zvýšení počtu policistů o tisíc a hasičů o dvě stě mužů. A požaduje i citelné zvýšení jejich platů. „Půjdu na vládu s návrhem na zvýšení platů příslušníků o pět procent, to představuje nějakých dalších sedm set až osm set milionů,“ uvádí.
  • Ministerstvo zdravotnictví: Nový šéf resortu Martin Holcát hodlá prosadit zvýšení částky, kterou platí vláda pojišťovnám za děti, důchodce či nezaměstnané o pět a půl miliardy. Bez nich by se podle něj mohla zhoršit péče o pacienty. „Svým způsobem některé věci ve zdravotnictví by mohly být ohroženy,“ uvádí. Plánuje i změny ve zdravotnických poplatcích; stokorunový poplatek za den v nemocnici nedávno označil Ústavní soud za protiústavní. Ministr zdravotnictví Holcát proto chce prosadit jeho snížení na původních šedesát korun, děti by neměly platit vůbec.

„Ve státním rozpočtu ty peníze bohužel nejsou, příjem je zhruba 1 080 miliard ročně, které vláda vybere od podnikatelů, firem a občanů této země v daních, a ještě 100 miliard korun si ročně musíme půjčit,“ reaguje na záměry nového kabinetu Kuba. „Na zvyšování výdajů může mít nápady pouze vláda, která ví, že náklady po sobě nebude splácet ona a že je za ni budou muset splácet občané a firmy ve zvýšených daních.“

O platech státních zaměstnanců nebo dotacích pro nemocnice ovšem může vláda rozhodnout sama bez sněmovny. K delšímu vládnutí ale Rusnokův tým potřebuje získat důvěru poslanců, a tu zatím zajištěnou nemá. „Této vládě nikdo neschválí rozpočet. Nikdo přece na světě nesvěří peníze někomu, komu nevěří,“ konstatoval Kalousek. „Nová vláda vzniká jako klub přátel a sponzorů Miloše Zemana,“ dodává místopředseda ODS Jiří Pospíšil.