Brusel chce zastropovat poplatky za platby kartou

Brusel – Evropská komise podle očekávání navrhla omezit výši poplatků, které si banky mezi sebou účtují při transakcích s platebními kartami. U debetních karet by měl být poplatek nejvýš 0,2 procenta hodnoty platby a u kreditních karet 0,3 procenta. Opatření má podle komise snížit náklady držitelů karet i obchodníků a pomůže vytvořit celoevropský trh platebních transakcí se stejnými pravidly. Aby návrh vstoupil v platnost, musí jej ještě schválit členské země a Evropský parlament.

Omezení by se mělo nejprve týkat mezinárodních plateb, a to možná už od roku 2014. Po dvou letech se jeho platnost podle záměru komise rozšíří i na platby vnitrostátní.

Poplatek účtuje banka obchodníka bance majitele karty. Smyslem mezibankovního poplatku je podělit se o náklady na transakci a o rizika spojená s platbou. Výši určují společně banky a společnosti vydávající karty jako Visa či MasterCard. Podle komise však banka obchodníka přenáší mezibankovní poplatek na něj v podobě poplatků. Obchodník to pak přenese do ceny zboží či služby, aniž by si toho byl vědom zákazník – i ten, který platí v hotovosti.

„Problém, který v tom vidím já, spočívá v tom, že pokud si vyberete jeden poplatek, který se nějakým způsobem zastropuje, tak si myslím, že se to dříve či později promítne v něčem jiném,“ upozorňuje děkan Fakulty financí a účetnictví VŠE Petr Dvořák.


Výše mezibankovních poplatků se navíc výrazně liší mezi členskými státy. Ty české patří podle komise v Evropské unii k nejvyšším – u Visa i MasterCard se v průměru pohybují kolem 1,2 procenta. Vyšší už jsou jen v Polsku, na Kypru a v případě Visa v Německu.

Nakupování
Zdroj: ČTK/DPA
Autor: Frank Leonhardt

Komise také navrhla zakázat příplatek, který si účtují některé společnosti za platbu kartou. Nejčastěji tento příplatek, který může dosahovat až deseti eur (260 korun), využívají aerolinky. Podle komise může zákaz ušetřit spotřebitelům až 730 milionů eur (19 miliard korun) ročně. Limit na mezibankovní poplatky u plateb kartou by mohl obchodníkům podle propočtů komise ušetřit až šest miliard eur ročně.

Ať lidé vědí, za co platí

Návrh uvítala největší evropská organizace spotřebitelů BEUC, ale kritizovala jej společnost MasterCard. „Je dobrá zpráva, že tyto nespravedlivé příplatky budou patřit minulosti. Firmy je bezostyšně využívaly ke získávání peněz navíc od lidí platících kartou. Tyto praktiky evropské spotřebitele v zásadě trestaly, když platili kartou,“ uvedla generální ředitelka BEUC Monique Goyensová.

„Regulace by se měla týkat poplatku, který účtuje banka vydavatele karty bance obchodníka. Snahou Evropské komise je snížit poplatky u obchodníků tím, že se sníží poplatky, které si banky účtují vzájemně za akceptaci karet,“ říká šéfredaktor Fincentra Petr Zámečník.


„Jsme znepokojeni tím, že ve skutečnosti poškodí spotřebitele a malé obchodníky a poškodí konkurenci,“ myslí si naopak prezident MasterCard Europe Javier Pérez.

Asociace obchodníků EuroCommerce uvítala návrh komise jako krok správným směrem. Podle ní by ale bylo lepší, kdyby poplatky byly zrušeny úplně nebo byl jejich strop ještě nižší.

Odpůrci regulace už teď tvrdí, že banky nakonec stejně přenesou ztráty po snížení poplatků na obchodníky a na majitele karet – zvýšením ročního poplatku za užívání karty. Komise však namítá, že v tom případě alespoň půjde o otevřený, a nikoli skrytý poplatek a zákazník si bude moci vybrat mezi bankami.

Video Unie proti poplatkům
video

Unie proti poplatkům

Komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia připomněl, že v některých zemích, jako je Dánsko, mezibankovní poplatky neexistují a že se to na cenách karet neprojevilo. Komise také poukázala na to, že po zavedení obdobné regulace v USA banky nejdříve hrozily zvýšením poplatků za karty, ale nakonec od toho kvůli negativní reakci spotřebitelů ustoupily. Stejně tak ve Švýcarsku s poklesem mezibankovních poplatků klesaly i poplatky za karty.

ŠpanělskoNapříklad podle studie španělských ekonomů snížení mezibankovních poplatků nižší ceny pro spotřebitele nepřinese, spíše naopak. Ekonomové zkoumali obdobný krok, který v roce 2005 udělala španělská vláda. Jeden z autorů studie – profesor Matías Clavero – v rozhovoru pro Českou televizi řekl, že opatření zvýšilo poplatky, které držitelé platí za karty, a ušetřili na něm jen obchodníci. 

Gustavo Matías Clavero, profesor ekonomie Universidad Autónoma de Madrid: „Problémem bylo to, že trhu vnutil něco, co nechtěl. A je to přesně to, o čem mluvím –regulátoři měli jen částečné informace, které pocházely od obchodníků, zejména těch velkých, kteří mají enormní vliv. Cílem bylo, aby lépe fungovala konkurence a zlevnily se ceny zboží, ale nejvíc na tom tratili právě spotřebitelé, kteří to nakonec zaplatili. Oproti evropskému průměru se jim až pětkrát zvedly bankovní poplatky. Proč? Banky, které přišly o poplatky od obchodníků, je zvedly pro spotřebitele, a to všude možně - ve Španělsku máme okolo stovky různých bankovních poplatků.“


Podle děkana Fakulty financí a účetnictví VŠE Petra Dvořáka nicméně nejsou poplatky za platbu kartou tím, co by klienty bank nějak významně trápilo. „Toto je poplatek, který spotřebitel bezprostředně nevidí,“ domnívá se Dvořák a dodává: „Teď je to tak, že na první pohled vlastně nikdo ani nevidí, jak je ten poplatek velký. Většinou se uvádí, že je to od několika málo desetin procenta až k 1,5 či dvěma procentům.“

V roce 2011 bylo v EU vydáno 727 milionů platebních karet a objem transakcí dosáhl 1,9 bilionu eur (49 bilionů korun). Visa a MasterCard ovládají asi 90 procent tohoto trhu. Obchodníci platí svým bankám za karetní transakce asi 13 miliard eur.