Triky prodejců: Velký obal nutně neznamená i velký objem

Praha - Stále více výrobců využívá trik s nadměrnými obaly. Sázejí na to, že větší krabice zákazníka přiláká k tomu, aby zboží koupil. V regálech obchodů jsou tak často i poloprázdná balení, evropští poslanci tuto praxi ale chtějí zakázat.

Zdroj: ČTK/PICTURE ALLIANCE Autor: Julian Stratenschulte

„Tím, že je větší, slibuje, že uvnitř bude více zboží nebo to zboží bude větší. Je tam taky větší plocha pro reklamní sdělení, pro fotografii výrobku,“ říká kreativní ředitel reklamní agentury Eda Kauba. 

Podle šéfredaktora časopisu Marketing&Media Václava Sochora tato praxe funguje zejména v oblasti rychloobrátkového zboží. Ovšem když spotřebitel poprvé zjistí, že je obal neúměrný svému obsahu, příště se k němu často ani nevrátí. Své opodstatnění má podle výrobců větší obal například u brambůrek - aby se nepomačkaly. I to je však podle Sochora sporné.

Zákazníci by se proto neměli řídit velikostí obalu, ale podívat se na uvedenou hmotnost výrobku. Velký obal také zabere více místa – ať už v tašce, doma ve spíži, nebo třeba v samotných obchodech. Stejně poloprázdné jsou i obaly v drogeriích nebo třeba lékárnách. 

Miloš Borovička, právní poradce, dTest

„Zákon o obalech ukládá, že obal má být co nejmenší a co nejlehčí. Nicméně v zákoně není sankce, a výrobci to proto nedodržují.“


Větší obaly však znamenají taky větší náklady na přepravu, větší spotřebu surovin a plné skládky. Podobné praktiky by však mohly podle Bruselu skončit. „Řešením je úprava stávající legislativy nebo zavedení normových kritérií na obaly. A také osvěta,“ vysvětluje europoslankyně Olga Sehnalová. Databáze výrobků s nadměrnými obaly je přitom k nalezení na internetu. Jejich fotografie tam vkládají sami uživatelé. 

Video Příliš velké obaly
video

Příliš velké obaly

Když chcete o výrobku vědět víc

A ještě rada pro ty, kdo často hledají podle obalu potravin český výrobek. Hodně může prozradit čárový kód. Pokud začíná čísly 859, tak jde většinou o produkt naší provenience. Jenže ani 30 let od přidělení tohoto identifikačního čísla to hodně lidí netuší. 

První dvoj až trojčíslí čárového kódu tradičně označuje zemi původu. Další čtyři číslice zase výrobce či distributora. A ty následující prozradí, o jaký jde výrobek. Bílé a černé čáry říkají svou šířkou totéž. 

Jenže ani trojčíslí 859 stoprocentně nezaručuje, že například daný salát vyrostl v Česku. Výrobek třeba jen distribuuje nebo balí česká firma. Podobně číslo 590 nemusí nutně ukazovat na polský původ a 690 na Čínu. 

Ke čtení čárových kódů se dřív používalo speciální pero. Prodavačka jím musela přes kód často i několikrát přejet, což bylo mnohdy pomalejší než dnes. Dnešní pokladní markují zboží pomocí čtečky kódů. Takovýmto způsobem se každý den po celém světě odbaví šest miliard produktů.  

Možnost chyby je přitom minimální. A změna ceny výrobku je záležitostí několika sekund. Historicky první čárový kód se v Československu objevil na krabici s bonbóny. Ovšem 30 let od svého vzniku má čárový kód své limity, je totiž krátký. Nevejdou se na něj informace o době expirace nebo o šarži výrobku. 

Modernější kódy jsou delší a pojmou informací víc. Jejich pomocí by bylo možné vystopovat závadné zboží, jako třeba při nedávné kauze s pančovaným alkoholem. V praxi to ale zatím nejde, protože po celém světě by se musely vyměnit pokladny.