Prorůstová opatření? Nelze jen investovat, je potřeba dobře řídit stát, míní ekonomové

Praha - Nefungující státní správa je podle ekonomických odborníků jedním z důvodů, proč se Česko nedokáže vyrovnat s recesí. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) se na tom shodli prezident Sdružení automobilového průmyslu Martin Jahn, analytik Zdeněk Kudrna a ekonom ČSOB Tomáš Sedláček. A jak situaci řešit? Omezit vliv politických stran na státní správu, efektivně investovat a zaměřit se spíš na problém zaměstnanosti, neboť s vyšším podílem zaměstnanosti se nejspíš dostaví tak často skloňovaný ekonomický růst, shodli se diskutující ekonomové.

Efektivitu státu lze dosáhnout skrz politickou reformu, tvrdí analytik Zdeněk Kudrna z Institutu pro výzkum evropské integrace. Podle něj je třeba reformovat politické strany tak, aby neměly tak zásadní vliv na státní správu, a oddělit je od ekonomických zájmů, čímž státní správa bude méně závislá na dění v politických stranách, myslí si Kudrna.

Kudrna v OVM: „V Čechách to připomíná zahradu, kde se zahradníci hádají o to, kdo bude ten největší zahradník, ovšem ta zahrada se mezitím rozpadá a taje a svým způsobem plesniví, protože jí chybí čerstvý impuls k nějakému dalšímu ekonomickému rozvoji…“


Každá vláda podle Martina Jahna Českou republiku posunula dál, ale přesto, že podle něj na tom Česko není v evropském kontextu relativně špatně, mohlo by být daleko dál. Současná vláda by pro lepší konkurenceschopnost české ekonomiky mohla v relativně krátké době dokončit opatření, která započala předchozí Nečasova vláda. Řada z nich již je ve sněmovně zakotvena v zákonech, problém ale nejspíš bude v komunikaci Rusnokovy vlády s poslanci a těžko říct, kolik toho současná vláda je schopna udělat bez poslanců, obává se Martin Jahn.

Jahn: Víc peněz nestačí, potřebujeme „dobrého kouče“

Česká republika má podle Martina Jahna potenciál pro růst: „Jsme takový atlet, který měl velmi dobré výsledky, má velmi dobré geny ale v podstatě má špatného kouče,“ tvrdí Jahn. Otázkou totiž je, zda má cenu nalévat více peněz do rozpočtu, když státní správa není schopna proinvestovat peníze z evropských fondů, připomněl Jahn. „To není jen o množství peněz… proč jsou naše dálnice dvakrát až třikrát dražší než v ostatních zemích, a přitom jsou dokončovány s horší kvalitou?“

Jahn v OVM: „Pořád je to o tom, jestli jsme schopni ty investice efektivně vynaložit. Jinak nalévat peníze do ekonomiky, bez toho, aniž bychom je efektivně řídili, to asi nemá cenu.“


Sedláček: Růst HDP není kritériem pro hodnocení vlády

Hrubý domácí produkt zdaleka není hodnotícím kritériem ekonomiky v době, kdy stát má několikanásobně vyšší deficit veřejných financí. "Já kdybych si půjčil milion korun, tak jen blázen o mně řekne, že jsem o milion korun bohatší, protože každý rozumí rozdílu mezi mít a mít půjčeno,„ připodobňuje Sedláček situaci, do níž se nyní dostávají mnohé země. Státy vlastně dělají stejnou operaci: “… půjčí si 7 procent HDP a v ten stejný rok jim vzroste HDP o dvě procenta…, není to ale růst…„ Sedláček připomíná ještě další větu, kterou politici velmi často používají: “Zadlužme se, abychom nastartovali ekonomiku, abychom mohli lépe splácet dluhy… To je argumentace prorůstářů, ale vyjmeme-li prostředek věty, zbude: Zadlužme se, abychom lépe spláceli dluh… jakémukoli bankéři musejí blikat červené kontrolky…"

A jaký je vliv politiků na růst HDP? V podstatě mizivý, nelze jejich úspěšnost podle tohoto ekonomického kritéria hodnotit. „V České republice krize nezačala a ani zde neskončí a není v moci žádného ministerstva… My jsme otevřená ekonomika, takže ty peníze se rozpustí do zahraničí,“ tvrdí Sedláček. Ministr má být podle něj hodnocen podle toho, jak mu funguje úřad, jak vychází se svěřenými penězi, zda nekrade. „Jestli přijde růst nebo nepřijde, na to má politik vliv tak zhruba deset procent, možná v dlouhém období tak 30, 40 procent… Nikdo se nestará, jak fungují ministerstva a voliči házejí lístky často podle toho, jaký je růst, ale na ten politik nemá skoro žádný vliv,“ dodává Sedláček.

Ekonomové se domnívají, že mnohem jednodušeji lze měřit dopad aktivit vlády na nezaměstnanost. Tam lze hodnotit funkci úřadů práce, sociálního systému či systému vzdělávacího - zda a jak se lidé uplatní na trhu práce. Zaměřit se na nezaměstnanost je podle nich mnohem efektivnější a nepřímo to pak může mít i vliv na hospodářský růst; pokud bude většina lidí zaměstnaných, pak se dostaví i růst.