Praha - Posílit nákladní dopravu, modernizovat vlaky, přibrzdit zadlužování. Propouštění prý neplánuje. To jsou ve zkratce cíle staronového generálního ředitele Českých drah Dalibora Zeleného. Ve stejném křesle už jednou seděl. Ačkoli ho současný ministr dopravy díky tomu považuje za nezpochybnitelného odborníka, jeho renomé mezi odbornou veřejností už tak jednoznačné není.
Zelený není v Českých drahách „zelenáč“
Dalibor Zelený, generální ředitel Českých drah
„Chtěli bychom v oblasti osobní dopravy zajistit zastavení zadlužování naší firmy především cestou hledání jiných možností, jak získat investiční prostředky, a to přehodnocením starých a nedokončených investičních záměrů, aby bylo na to, co potřebujeme.“
Když v úterý ministr dopravy Zdeněk Žák oznámil jmenování nového ředitele Českých drah, který nahradí odvolaného Petra Žaludu, hovořil o Daliboru Zeleném jako o „jedné z nejvíce respektovaných manažerských osobností v evropském měřítku“. Celoživotní železničář vedl ČD už v minulosti, v době opoziční smlouvy. Po Žaludovi byl druhým nejdéle sloužícím ředitelem. Za jeho vedení dráhy nevýhodně nakoupily náhradní díly pro pendolina a tehdejší šéf resortu ho odvolal s tím, že nedokázal úspěšně zvládnout transformaci firmy ze státní organizace na akciovou společnost.
Poprvé do povědomí veřejnosti ale šestapadesátiletý Zelený vstoupil už v roce 1995 jako jeden z nejvážnějších kandidátů na funkci generálního ředitele ČD. Místo toho muž s pověstí největšího „transformačního“ oponenta tehdejšího generálního ředitele Emanuela Šípa zakotvil jako náměstek ministra dopravy Vladimíra Budínského (ODS). O místo nakonec Zeleného připravila stávka železničářů. V únoru 1997 jej totiž nový ministr Martin Říman (ODS) po stávce odvolal, protože údajně zklamal jeho naděje při vyjednávání s odboráři.
Miloš Zeman a ministr dopravy Jaromír Schling
Do čela ČD Zeleného, který v té době pracoval v železniční generální inspekci, přivedl v září 1998 ministr dopravy Zemanovy vlády Antonín Peltrám. Za jeho angažmá se tehdy postavily i silné drážní odbory. V roce 2000 se sice hovořilo o Peltrámově záměru Zeleného odvolat kvůli špatnému hospodaření, nově jmenovaný ministr Jaromír Schling (ČSSD) ho však ve funkci podržel. Jako šéf Českých drah byl Zelený mj. i u transformace firmy ze státní organizace na akciovku. Generálním ředitelem formálně nové společnosti byl jmenován 2. ledna 2003.
Opoziční smlouvu přežil jen o pár měsíců
V té době se už ale pod vrcholným manažerem, jenž ve své době pobíral měsíční plat přesahující 200 tisíc korun, kývala židle. Po konci opoziční smlouvy a odchodu sociálnědemokratických ministrů totiž v roce 2002 na resort nastoupil lidovec Milan Šimonovský. Ten o Zeleného odvolání z nejvyššího vedení drah usiloval dlouhou dobu. Kritizoval ho například právě za to, že jím vedený management není schopen naplnit novou obchodní politiku firmy po transformaci na akciovou společnost. Ministr se dokonce se Zeleným sešel a otevřeně mu řekl, že jeho dny ve funkci šéfa ČD jsou sečteny.
Dalibor Zelený
A jak Šimonovský slíbil, tak při příležitosti magického data 3. 3. 2003 udělal. Ve vedení ČD Zeleného nahradil generální zástupce drah ve Vídni Petr Kousal. Zelený se však při svém obchodu hájil, že se drahám, které se každoročně potýkaly s miliardovými ztrátami a čerpaly obrovské dotace ze státního rozpočtu, daří dobře. „V uplynulých letech byly založeny všechny kroky pro to, aby prosperovala,“ tvrdil. Jedním z výsledků jeho práce ale přitom bylo, že firmě poklesly tržby a za jediný rok přišla o třináct milionů cestujících.
Zbytečné náhradní díly pro pendolina
Jeho působením ve funkci ředitele se v roce 2006 zabývala i policie. Nové vedení totiž na počátku roku zjistilo, že dráhy v minulosti za více než 200 milionů korun objednaly náhradní díly na rychlovlaky Pendolino, a to dva roky před dodáním samotných vlakových souprav.
„Je to nesmírný podvod vzhledem k tomu, že jde o náhradní díly, které zřejmě nebudou nikdy použity, protože jejich záruční lhůta mezitím už uplyne. Obávám se, že jsme si koupili drahý železný šrot,“ konstatoval šéf železničních odborů Jaromír Dušek. Směnku za 1,6 milionu eur na nepotřebné díly přitom vystavil právě Dalibor Zelený. Smlouvu označil jako problémovou i tehdejší generální ředitel drah Josef Bazala, který následně nechal nákup překontrolovat pomocí právních auditů. Jejich výsledkem pak bylo, že smlouvy byly pro ČD nevýhodné, a při jejich podpisu tudíž mohl být spáchán trestný čin.
Pendolino na nádraží
Policie případ vyšetřovala jako trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku, za což hrozily dva roky vězení. Trestní oznámení sice bylo podáno na neznámého pachatele, v podstatě ale směřovalo na Zeleného, jeho náměstka Ivo Malinu a jejich předchůdce, ředitele podniku Rudolfa Mládka, kteří se na nevýhodném nákupu rovněž podíleli. Zelený jakákoli podezření odmítal. Bránil se například tím, že nové vedení mělo dostatek času smlouvy následně vypovědět. Nakonec nikdo obviněn nebyl.
Současný ministr dopravy Zdeněk Žák, který někdejšího ředitele vrátil na bývalou pozici, je ale se Zeleného prací v drahách evidentně spokojen. „Když odcházel Dalibor Zelený, mělo ČD Cargo zisk 2 miliardy korun, dnes má 2 miliardy korun ztrátu,“ zdůrazňoval Žák začátkem měsíce v Interview ČT24, když kritizoval působení dnes už odvolaného Petra Žaludy.
Časopis EURO k tomuto argumentu ovšem doplnil, že v době Zeleného zmíněný podnik vůbec neexistoval, jelikož vznikl až v prosinci 2007. „Porovnávat nějaká čísla z nákladní divize ČD před deseti lety a pak samostatné společnosti s přesně přiřazenými náklady, fungující ve zcela jiné ekonomické realitě, je naprostý ekonomický nesmysl,“ napsal šéfredaktor týdeníku Pavel Páral.
Zelený se dočkal kritiky i v roce 2003, když ředitelskou pozici opouštěl. Účty si s ním tehdy vyřídil jeden z jeho předchůdců Emanuel Šíp, který Zelenému vyčetl, že neuměl šetřit a zbytečně dotoval ztráty v osobní přepravě. „Bylo to dojení státního rozpočtu a daňových poplatníků bez odpovídající protihodnoty,“ poukazoval bývalý ředitel drah Šíp na rostoucí zadlužení. „Dluhy po Českých drahách se blíží 60 miliardám korun. A to nepočítám chátrání podniku, jehož vnitřní zadluženost se odhaduje na další desítky miliard,“ uvedl v roce 2003.
Ovšem podle dopravního experta Petra Moose je nyní Zelený odborné veřejnosti znám jako „opravdu zkušený železničář i manažer“, kterému je naopak připisována řada úspěchů. „Třeba transformace na akciovou společnost bylo velké dílo,“ hodnotil Zeleného éru proděkan dopravní fakulty ČVUT v dnešním Radiožurnálu.
GALERIE
videogallery_359105