Dostavbu chtějí po Temelínu i Dukovany. Proč, když elektřinu vyvážíme?

Praha – ČEZ kromě dostavby dvou reaktorů v Temelíně usiluje i o prodloužení provozu v Dukovanech. Těm za dva roky skončí licence, podle představ ČEZu by ale mohla nejstarší česká stanice dodávat elektřinu až do roku 2035, tedy o 20 let déle. A do té doby by podle představ zejména regionálních politiků mohly vedle starých bloků vyrůst v Dukovanech nové. Celá operace má jeden půvab: další reaktory za odhadovaných 300 miliard Česko nepotřebuje.

Jaderná elektrárna Dukovany se podílí na celkové výrobě elektřiny v Česku zhruba 20 %. Paradoxem je, že země elektřinu z tohoto zdroje vůbec nepotřebuje. I kdyby ČEZ nedostal povolení na provoz elektrárny po roce 2015, kdy jí končí stávající licence, světla v Česku rozhodně nezhasnou. „Výroba Dukovan je zhruba stejná jako objem elektřiny, který nyní vyvážíme. Z toho hlediska by se nestalo nic, domácnosti ani průmysl by nebyly ohroženy,“ řekl v rozhovoru pro portál ČT24 energetický analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Proč se tedy uvažuje o prodlužování výroby v Dukovanech a dokonce i o rozšíření elektrárny? Podle Gavora je věc jednoduchá: jde o zisky ČEZu. I přes nízké ceny elektřiny na burzách totiž Dukovany představují pro kasu firmy významný příjem. To potvrzuje i sám ČEZ. „Výroba elektřiny má na hospodářských výsledcích skupiny ČEZ asi 70% podíl. Dukovany se na výrobě podílí zhruba 20 %, jejich podíl na celkovém zisku skupiny je tedy zhruba 15 %,“ vypočítala mluvčí ČEZu Barbora Půlpánová. Ze čtyřicetimiliardového zisku, kterého skupina dosáhla v roce 2012, tedy připadá na Dukovany asi 6 miliard korun.

S jádrem na věčné časy, hlásají kraje

Kromě ČEZu mají zájem na prodloužení životnosti Dukovan a na jejich rozšíření především regionální politici. Kraj Vysočina, na jehož území elektrárna leží, počátkem srpna dokonce podepsal s vedením Jihomoravského kraje memorandum o společném lobbování za udržení provozu v Dukovanech. Co je k tomu vede?

Důvodů je hned několik, třeba i to, že ČEZ sponzoruje celé spektrum aktivit v okolí elektrárny, od výstavby cyklostezek, stavbu fotbalových tribun až po dětské tábory. Jen mezi obce ve dvacetikilometrovém ochranném pásmu kolem elektrárny firma ročně rozdá 50 milionů korun. „Omezení nebo uzavření provozu Dukovan by znamenalo významné zhoršení ekonomické výkonnosti regionu i společenského života místních,“ tvrdí hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Nejpádnějším motivem, který politiky žene do boje za zachování Dukovan, je však snaha o udržení práce v okolí. V Dukovanech totiž nyní pracuje zhruba 1 600 lidí a další firmy, které jsou na elektrárnu navázány, ať již v energetickém sektoru, nebo třeba v sektoru služeb, dávají práci další zhruba tisícovce lidí. To dělá z elektrárny největšího zaměstnavatele na Třebíčsku, kde se nezaměstnanost blíží 9 procentům.

Sociální katastrofa

„Pokud by se elektrárna uzavřela, hrozí na Třebíčsku sociální kolaps. Můžeme se dostat až na 30% nezaměstnanost,“ obává se Vítězslav Jonáš, bývalý starosta Dukovan a předseda sdružení Energetické Třebíčsko. Sdružení spolu s Karlovou univerzitou nyní zpracovává studii, která má socioekonomické dopady možného uzavření elektrárny přesně zmapovat. Za pomoci dat ze studie by pak sdružení chtělo usilovat dokonce o to, aby se výstavba alespoň jednoho bloku z Temelína přesunula do Dukovan.

To ale podle ČEZu nepřipadá v úvahu. Tendr na Temelín je už rozjetý a nelze měnit podmínky. „Prioritou je Temelín. Dukovany mohou následovat až poté. Nemáme teď na to, abychom mohli rozjet dva jaderné projekty,“ řekl mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. Jak v případě Temelína, tak Dukovan totiž ČEZ počítá s výdaji okolo 300 miliard korun.

Jaderná energetika
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24

Nízká cena elektřiny – červená pro nové reaktory

Jenže oba projekty by nakonec mohla zhatit situace na trhu. I když jádro přináší ČEZu solidní zisky, kvůli nízké ceně elektřiny na burzách se podle expertů nemusí výstavba nových reaktorů vyplatit. Aby byla výnosnost mnohasetmiliardových investic zaručena, musela by se elektřina prodávat za 70 eur za megawatthodinu. Teď se za ni ale platí jen zhruba polovina.

„V současné době je podpis kontraktu na výstavbu jaderného zařízení ztrátová záležitost,“ souhlasí Gavor a pokračuje. „Kontrakt na dostavbu Temelína bych teď nedoporučoval podepisovat, protože z toho už by plynuly ekonomické závazky. Přípravy v Dukovanech mě ale neznepokojují, protože to je dlouhodobý záměr a situace na trhu se může změnit.“

Jenže i odsunutí dostavby reaktorů v Temelíně obyvatele jižní Moravy děsí, a to proto, že v očích ČEZu má jihočeská elektrárna přednost. Vzhledem k tomu, že dostavba Temelína je plánovaná na deset let, nemusel by pak totiž už být dostatek času na rozšíření Dukovan a štěpná reakce by mohla v jeho reaktorech po roce 2035 skončit. A životnost starých reaktorů, z nichž některé fungují už od roku 1985, nelze prodlužovat donekonečna.