Konec krize v eurozóně? Neradujme se předčasně, říká Merkelová

Berlín - Ekonomika eurozóny po rok a půl trvající recesi začala konečně růst. Podle německé kancléřky Angely Merkelové je to sice pozitivní signál, nenastala ale ještě chvíle, kdy by se mělo otvírat šampaňské. Merkelová to prohlásila v rozhovoru pro dnešní vydání německého listu Ruhr Nachrichten s tím, že brzký konec dluhové krize neočekává. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble mezitím oznámil, že mezinárodní věřitelé budou muset poskytnout Řecku další pomoc.

Světlo na konci tunelu? Zatím vidět není

„Krize se eurozóny stále drží. Nepochybně ale bylo dosaženo pokroku a mezinárodní investoři to vidí,“ prohlásila Merkelová. „Potřebujeme trpělivost a musíme důsledně dodržovat naši koncepci vlastní zodpovědnosti a solidarity. Pozitivním signálem je, že eurozóna už zase vykazuje mírný (hospodářský) růst,“ dodala. Podle ní je třeba tento pozitivní vývoj udržet. Až poté bude moci eurozóna říci, že vidí světlo na konci tunelu.

Philipp Rösler, německý ministr hospodářství:

„Musíme i nadále růst spolu a vytvořit silnou Evropskou unii, abychom mohli úspěšně soutěžit s ostatními. Jsem přesvědčen, že eurozóna bude jedním z nejsilnějších hospodářských oblastí na světě.“


Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie se ve druhém čtvrtletí konečně vymanila z recese. Jejich hrubý domácí produkt se ve srovnání s předchozími třemi měsíci zvýšil shodně o 0,3 procenta. Uvedl to v prvním rychlém odhadu evropský statistický úřad Eurostat. Od konce roku 2011 sužovaly eurozónu stále dokola mezičtvrtletní poklesy. K oživení nyní pomohl zejména růst dvou největších ekonomik - Německa a Francie.

  • Oživení Francie a Německa pomohlo i tuzemsku. Po roce a půl vzrostl hrubý domácí produkt o 0,7 procenta. „Za zlepšením vývoje HDP ve 2. čtvrtletí u nás stojí především zahraniční obchod, tedy vývoz do zemí našich obchodních partnerů. A Německo je náš nejdůležitější partner,“ poznamenal Filip Fyrbach, analytik GE Money Bank.
Angela Merkelová po příjezdu na gymnázium Heinricha Schliemanna
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Michael Sohn

Další pomoc pro Řecko ano, odpis dluhu ne

Merkelová v rozhovoru opět odmítla možnost další restrukturalizace řeckého dluhu. „Jdeme dopředu krok za krokem. V Řecku je vidět zřetelný pokrok, v mnoha oblastech to tam funguje lépe než před rokem, v této zemi je ale pořád potřeba řadu věcí změnit,“ podotkla německá kancléřka.

Německá opozice ovšem tvrdí, že kancléřka před volbami lže o skutečné situaci Řecka a Němcům zamlčuje, že budou muset Řekům opět půjčit. Že bude zadlužená jihoevropská země potřebovat další várku pomoci, si myslí i řada ekonomů. Podobně navíc hovoří už i německý ministr financí, který doposud o nutnosti nové pomoci nemluvil.

„V Řecku bude nutné ještě jednou poskytnout program,“ uvedl podle webu n-tv.de Schäuble v severním Německu, kam přijel v rámci předvolební kampaně. Zopakoval však zároveň postoj německé vlády a Merkelové, že k odpisu řeckého dluhu nedojde. Nejmenovaný činitel řeckého ministerstva financí pak agentuře Reuters sdělil, že třetí program pomoci pro Řecko se zaměří na vyplnění možného schodku ve financování, který se očekává mezi lety 2014 a 2016. Částky zahrnuté v případné nové dohodě budou prý mnohem nižší než u dřívějších záchranných programů.

Řecko již dostalo od Evropské unie a od Mezinárodního měnového fondu (MMF) dva balíky pomoci v celkové sumě 240 miliard eur (6,2 bilionu korun) a vyčerpalo z nich už asi 90 procent. Druhý program pomoci má skončit koncem roku 2014 a mezitím by měly Atény podle předpokladů dohody začít získávat peníze opět na kapitálových trzích.


  • Řecko loni uzavřelo se soukromými věřiteli dohodu o odpisu asi poloviny jejich dluhů, zemi to ale pomohlo jen krátce.
Řecko
Zdroj: ISIFA/Thinkstock
Autor: Zoonar

Mezinárodní měnový fond přitom už na jaře přiznal, že se měly Řecku odpustit dluhy hned na začátku krize. „Ty podmínky (pro Řecko) jsou nesplnitelné. Pomoc byla nastavena od začátku špatně, podmínky byly přehnané,“ prohlásil politolog Thomas Kulikadis s tím, že úspory jsou sice třeba, ale ne za cenu „udušení ekonomiky“.

„Pokud by na začátku bylo strukturální opatření, které by Řekům pomohlo, aby svou ekonomiku zvedli, pak by to fungovalo,“ podotkl Kulikadis. „Jižní evropské státy se následně dostaly do stejných problémů z podobných příčin,“ upozornil politolog v rozhovoru pro ČT24.

  • Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat o pomoc Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond.
  • Země je nyní už šestým rokem v recesi a oživení ekonomiky brání hlavně úsporná opatření, která zemi naordinovali zahraniční věřitelé.
  • Pokles řecké ekonomiky však ve druhém čtvrtletí zpomalil na 4,6 procenta.