Na Paskově se bude těžit nejméně do konce roku 2014, slibuje NWR

Praha/Ostrava – Důl Paskov na Frýdecko-Místecku, jehož uzavření se v poslední době zdálo stále pravděpodobnější, zůstane v provozu minimálně do konce roku 2014. U příležitosti zveřejnění pololetních výsledků těžební společnosti New World Resources (NWR), která důl vlastní, to oznámil finanční ředitel firmy Marek Jelínek. Nadále však platí, že varianta ukončení provozu zůstává ve hře, vedení NWR totiž považuje provoz dolu za příliš nákladný. Čistá ztráta vlastníka černouhelné firmy OKD činila v prvním pololetí téměř 400 milionů eur (zhruba 10 miliard korun).

„I když vezmete ten nejhorší možný scénář, kdy se Paskov skutečně zavírá a přestává existovat, tak k takovému kroku nedojde dřív než zhruba na konci roku 2014. Uvědomujeme si závažnost situace jak pro zaměstnance, tak pro celý moravskoslezský region, takže tuto záležitost řešíme,“ ujistil finanční ředitel Jelínek.

Zavřít důl a skončit těžbu není otázka několika dnů nebo týdnů – to znamená, že právě v období do konce roku 2014 bude provoz na Paskově postupně utlumován. Podle reportérky ČT Pavly Daňkové už nyní skončily některé ražby a těžební práce.

Předseda Sdružení hornických odborů Jaromír Pytlík i tak informaci uvítal. „Vidím to jako světlo na konci tunelu. Předpokládám, že vedení firmy chce získat čas a o osudu dolu rozhodnout až v době, kdy se snad zlepší situace na trhu,“ domnívá se šéf odborů. Každé prodloužení provozu Paskova prý považuje za dobrou zprávu pro své kolegy, kteří tam pracují. „Navíc uzavření by mi připadalo krátkozraké. Zvlášť proto, že v podzemí zůstává 23 milionů tun kvalitního uhlí,“ dodal Pytlík.

Kvůli špatné ekonomické situaci se NWR rozhodla zbavit také svých koksoven OKK. Ty ale na rozdíl od dolu Paskov našly zájemce o koupi, kteří by chtěli provoz koksoven zachovat. Se dvěma potenciálními kupci nyní firma jedná.

„Vzhledem k tomu, že prodej Paskova se nyní zdá nepravděpodobný, hodnotíme nyní další možnosti, včetně možného dočasného nebo trvalého uzavření dolu. Žádné konečné rozhodnutí zatím nepadlo,“ píše NWR v pololetní zprávě.


Na hospodářském výsledku NWR se výrazně podepsalo přecenění těžebních aktiv, jejichž účetní hodnotu firma kvůli nízké ceně uhlí snížila o 307 milionů eur. Loni ve stejném období hospodařila se ziskem 35 milionů eur. Pololetní tržby dosáhly 493 milionů eur a byly o 29 procent nižší než ve stejném období loňského roku.

„Od naší předchozí čtvrtletní zprávy začalo být zřejmé, že ceny uhlí se postupně posouvají k novému dlouhodobému normálu. Dlouhodobé prostředí nízkých cen uhlí nás vedlo k vytvoření nepeněžní opravné položky na naše těžební aktiva v hodnotě 307 milionů eur,“ podotkl předseda představenstva NWR Gareth Penny.

Uspořili jsme 60 milionů eur, tvrdí NWR

NWR dle zprávy za prvních šest měsíců roku přijala opatření k úspoře 60 milionů eur. Jejich součástí bylo snížení nákladů na zaměstnance o osm milionů eur. Ve druhém pololetí chce firma tyto náklady snížit o dalších sedm milionů eur, o podmínkách jedná s odbory. Personální opatření zahrnují i propuštění 250 administrativních pracovníků ve vedení OKD.

„Vykázaná ztráta sice vypadá hrozivě, nicméně s odpisem aktiv se dříve či později počítalo. Společnost udělala první důležité kroky ke stabilizaci firmy, díky úsporám ve výši 60 mil. eur dokázala téměř eliminovat pokles hotovosti, prodej koksovny je zřejmě na dobré cestě. Stále však není vyhráno, NWR potřebuje další opatření, dohodu s odbory, s věřiteli, úspěšný prodej OKK, ale především obrat v trendu na mezinárodních trzích s uhlím,“ hodnotí výsledky NWR za první pololetí analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Video Vstup Pavly Daňkové
video

Vstup Pavly Daňkové

Úsporné kroky, prodej některých provozů či jejich ukončení jsou součástí už dříve oznámené strategie, která má vést k ozdravění NWR. Ta je jednou z největších průmyslových skupin v Česku. Zhruba dvoutřetinový podíl drží v této těžební společnosti firma BXR, jejímž polovičním vlastníkem je český miliardář Zdeněk Bakala. Prostřednictvím společnosti OKD vlastní NWR v Česku čtyři doly. Kromě Paskova to jsou ještě Darkov, Karviná a ČSM.

UZAVŘENÍ PASKOVA BY MĚLO DOPAD NA CELÝ REGION

Důl PaskovSpolečnost OKD má zhruba 13 000 zaměstnanců (k tomu další tisíce agenturních pracovníků) a patří tak k největším zaměstnavatelům v Moravskoslezském kraji. Na její provozy jsou navíc navázány další tisíce pracovních míst v dodavatelských firmách.

V koksovnách OKK, o jejichž prodeji NWR jedná se dvěma potenciálními zájemci, pracuje zhruba 700 lidí. Noví provozovatelé mají údajně zájem provoz koksoven zachovat.

Důl Paskov má asi 2 500 zaměstnanců. Pokud se jeho prodej nezdaří, nejpravděpodobnější možností dalšího postupu je uzavření. Jak již dříve sdělil ČT mluvčí OKD Vladislav Sobol, nemuselo by to nutně znamenat propuštění lidí, kteří na dole pracují. Firma počítá s tím, že velká část pracovníků by byla převedena na jiné doly v ostravsko-karvinském revíru, podobně jako tomu bylo při uzavření dolu Dukla v roce 2007.

Jak ale připustil finanční ředitel NWR Marek Jelínek, nepodaří se převést všechny zaměstnance. To je údajně „největší téma“, na němž teď vedení pracuje. Uzavření dolu Paskov tak vyvolává obavy ze zvýšení nezaměstnanosti v celém regionu a prohloubení sociálního napětí.

Michal PobuckýPrimátor Frýdku-Místku Michal Pobucký (ČSSD) nicméně opustil myšlenku, že by město důl za symbolickou cenu odkoupilo. „Na pracovní schůzce s kolegy z vedení města jsme se dohodli, že město do dolu majetkově vstupovat nebude. Toto je úkol pro stát, aby situaci nějak řešil,“ uvedl s tím, že uzavření dolu by bylo pro region katastrofou. „Odrazilo by se to na poklesu životní úrovně obyvatel, naopak by to pravděpodobně přineslo nárůst kriminality,“ obává se primátor.

Proč se musí důl Paskov uzavřít?

Kvůli vysokým nákladům. Majitel tvrdí, že těžba na tomto dolu je drahá a technologicky náročná – mají to na svědomí jednak komplikované geologické podmínky a také skutečnost, že důl Paskov je vůbec nejhlubším dolem OKD. Vytěžená tuna uhlí tak stojí více, než za kolik se prodá na trhu, což negativně ovlivňuje hospodaření OKD.

„Problém dolu Paskov je v tom, že jeho nákladovost je zhruba dvojnásobná oproti průměru celého OKD. A při dnešních cenách je jeho provoz neudržitelný, to je prostě fakt. A zároveň náš předpoklad je, že se ceny uhlí dramatickým způsobem v dohledné době nezvýší,“ konstatoval finanční ředitel NWR Jelínek.