Dorovnání slovenských penzí na obzoru

Praha – Senátoři posvětili dorovnání takzvaných slovenských důchodů. Příspěvek se má pohybovat kolem 1 100 korun měsíčně. Týká se lidí, kteří pracovali před rozpadem Československa na Slovensku nebo pro slovenské firmy. Požadavkem je, aby v dobách Československa platili minimálně 25 let sociální odvody a za Česka před rokem 1996 aspoň rok. Novelu ještě musí podepsat prezident.

Na příspěvky půjdou téměř 4 miliardy korun

Podle schválené novely má být příspěvek samostatnou dávkou, která bude vyplácena pouze spolu s českým důchodem. Na peníze dosáhnou třeba lidé, kteří před rozpadem federace bydleli v Česku a jejich zaměstnavatel měl sídlo na Slovensku.

Senioři by museli o přídavek požádat Českou správu sociálního zabezpečení. Jeho výše má být stanovena jako rozdíl mezi případným důchodem, který by žadatel dostával za českých podmínek, a součtem skutečné české a slovenské penze. Celkové náklady za celou dobu výplat se odhadují na 3,8 miliardy korun.

Peníze
Zdroj: ČTK
Autor: Martin Štěrba, Josef Horázný

Soudní tahanice o dorovnání slovenských penzí

Česko přestalo nižší slovenské penze Čechům doplácet předloni na podzim po vyjádření Soudního dvora EU. Dorovnávací příspěvek totiž Česko podmiňovalo českým občanstvím a trvalým pobytem, což prý znevýhodnilo ostatní obyvatele EU. Podle soudu by proto musel být důchod dorovnán i lidem z ostatních unijních států, kteří pracovali v Československu a mají penzi menší, jinak by šlo o diskriminaci.

Poté se však k otázce česko-slovenských důchodů vyjádřil Ústavní soud ČR, který mnoha nálezy formoval předchozí praxi. A vystoupil proti názoru Soudního dvora EU. Stanovil, že na výpočet výše starobního důchodu českých občanů, kteří získali doby důchodového zabezpečení do roku 1992 na území zaniklé ČSFR, se evropské právo nevztahuje. Proto prý může Česká republika v takových případech poskytovat ke slovenskému důchodu doplatek, aniž by tím docházelo k diskriminaci.

„Je potřebné vycházet z toho, že Ústavní soud je podle článku 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti v České republice. A na toto své poslání nemůže rezignovat ani v případě, pokud soudní orgán Evropské unie v kontrétním případě rozhodne jinak. (…) V tomto případě tedy Ústavní soud nemohl postupovat jinak, než že se nedržel linie vytyčené Soudním dvorem EU, ale ochránil práva občana České republiky podle ústavního pořádku ČR,“ uvedl v únoru 2012 mluvčí ÚS Vlastimil Göttinger.

Nejvyšší správní soud se tak na Soudní dvůr EU obrátil znovu. „Nejvyšší správní soud zachoval loajalitu jak vůči Ústavnímu soudu ČR, tak vůči Soudnímu dvoru EU jako orgánu společenství, jehož je Česká republika plnoprávnou součástí a jehož principy se zavázala respektovat,“ prohlásila v květnu soudkyně Milada Tomková. Vláda nato v létě uložila ministerstvu práce, aby navrhlo model dorovnávání penzí.

  • Bývalí obyvatelé Československa získávají podle mezistátní smlouvy důchod od toho státu, na jehož území měl sídlo jejich zaměstnavatel v době rozpadu federace. Kvůli tomu by i Češi, kteří třeba pracovali celý život na českém území pro slovenský podnik, dostávali nižší slovenský důchod.