Kypr jako „daňový ráj“ opět na vzestupu

Nikósie – Reputace Kypru sice po zdanění bankovních vkladů utrpěla, země už se ale staví na nohy. Od začátku roku se na ostrově zaregistrovalo víc než 6,5 tisíce nových firem. Podle Evropské unie je teď na Kypru evidováno přes 300 tisíc podniků, mezi nimi i téměř dva tisíce českých. „Nazývat Kypr daňovým rájem je do značné míry mediálním klišé,“ prohlásil partner APOGEO Vítězslav Hruška s tím, že firemní daň na Kypru je nyní 12,5 procenta. Firmy ale prý do země láká hlavně vypočitatelnost chování kyperských politiků, což se o Česku říci nedá.

Zdroj: ČTK Autor: Eye Ubiquitous/Hutchison

Kypr si prošel peklem, pro firmy ale pořád představuje stabilní prostředí

Na Kypru musely být před pár měsíci zdaněny bankovní vklady, jinak zemi hrozil bankrot. Mezinárodní věřitelé totiž poskytnutí mezinárodního úvěru podmínili uzavřením jedné z velkých bank a zabavením části úspor nad 100 tisíc eur. V červnu pak Nikósie dostala první tranši úvěru v částce tří miliard eur. O další části půjčky se má jednat v září.

„Bankovní krize na Kypru byla do jisté míry eskalována Evropskou komisí,“ podotkl Hruška s tím, že krize se ovšem týkala skutečně pouze bankovního sektoru. Jinak podle něj zůstala kyperská republika „stabilním a predikovatelným místem pro zakládání a správu holdingových společností“.

Kypr je často označován za jeden z daňových rájů, jimž řada evropských politiků vyhlásila válku. Hruška ale upozorňuje na to, že to s nízkými daněmi na Kypru není tak horké. „Daňové zatížení podnikatelských subjektů na Kypru je v některých případech velmi podobné tomu, jaké je v Česku u fondu kvalifikovaných investorů. Nikdo by si přitom u České republiky nemyslel, že je daňovým rájem,“ konstatoval Hruška.

  • Korporátní daň je v České republice v současné době na 19 procentech. Celosvětový průměr přitom činí 24,42 procent. Vyplývá to z nového žebříčku, který sestavila celosvětová síť poradenských společností KPMG.

Důvodem, proč firmy míří na Kypr, je podle Hrušky třeba mezinárodní ochrana investic či rozvinutá infrastruktura daňového právního poradenství. „Hlavní je ale predikovatelost toho, co bude nebo nebude kyperský parlament do budoucna dělat. V tomto ohledu se obávám, že srovnání s Českou republikou pro nás vyznívá velmi špatně,“ poznamenal Hruška k současné politické krizi v Česku.

Nervozita podnikatelů vůči Kypru přesto byla v první půlce roku znát

„Když se ale kupříkladu klienti naší poradenské skupiny rozhlédli po Evropě, podívali se do Malty, Británie či Lucemburska, zjistili, že Kypr přese všechny problémy zůstává nejjednodušší a nejstabilnější alternativou,“ uvedl Hruška.

  • „Je potřeba odlišovat reputaci kyperské republiky jako prostředí pro stabilní podnikání od krize bankovního sektoru, která povede spoustu podnikatelů k tomu, že ačkoli budou peníze kyperské společnosti, nakonec budou jejich peníze ležet na bankách, které nebudou na Kypru,“ tvrdí Hruška.

Zdanění vkladů se dotklo hlavně Rusů

Podle kyperské centrální banky se většina kyperských střadatelů zabavení části vkladů vyhnula. Výsledky předčily její očekávání. Střadatelé, kterých se opatření dotklo, pocházeli hlavně ze zahraničí. Tradičně se jednalo zejména o Rusy.

„Sedmdesát procent hodnoty vkladů patřilo lidem v zahraničí, kyperské domácnosti a podniky nebyly postiženy v takové míře, jak se čekalo,“ konstatoval guvernér kyperské centrální banky Panikos Dimitriadis. „To, co se stalo, bylo určitě velmi bolestné pro mnoho střadatelů, zvláště pro ty, kteří neměli půjčky. Ale 96 procent vkladů nebylo ovlivněno,“ dodal.