Finsko chystá „revoluci“. Štědrý sociální systém dozná změn

Helsinky – S velkorysým sociálním systémem, kterým je Finsko proslavené, může být do budoucna konec. Tamní vláda totiž představila dlouhodobý plán počítající se značnými úsporami. Do důchodu Finové půjdou o dva roky později – v 62 letech – a osekány mají být mimo jiné i příspěvky na péči o dítě. Vláda tak reaguje na problém stárnoucí populace a zpomalování ekonomiky. Chce se zasadit o to, aby si země zachovala úvěrový rating na nejvyšším možném stupni AAA. Změny budou ale postupného charakteru. Kabinet počítá s kritikou ze strany společnosti.

Zdroj: ČTK/imago stock&people Autor: imago stock&people

„Jsme na křižovatce,“ říká o situaci v zemi finský premiér

Současná finská vláda sestávající z celkem šesti stran se snaží zachránit ekonomiku, která se propadá nejvíc v celém severském regionu, píše Bloomberg. Plán s rozpočtem devět miliard eur má pomoci do roku 2017 zvýšit produktivitu a zaměstnanost v zemi tak, aby mělo Finsko peníze pro svou stárnoucí populaci. „Finsko je na křižovatce. Buď necháme společnost chřadnout, nebo ji budeme odhodlaně bránit,“ konstatoval premiér Jyrki Katainen.

Eurozónu ve druhém čtvrtletí táhla nahoru hlavně rostoucí německá a francouzská ekonomika. Poprvé po dlouhé době se tak vymanila z recese. Finsku to ale příliš nepomohlo. Poptávka po finském zboží totiž klesala, což vedlo ve firmách k propouštění a v domácnostech ke snaze omezit spotřebu. „Nová opatření by měla Finsku zajistit cestu k dlouhodobě zdravým veřejným financím,“ podotkl ekonom Danske Bank Pasi Kuoppamaeki.

Příspěvky se sníží matkám i studentům

Finsko se snaží vymyslet plán, jak zajistit nejrychleji stárnoucí populaci v Evropě. Na změnách obecní a sociální struktury pracuje už zhruba 8 let. Vláda už avizovala, že zřídí radu hlavního města, aby koordinovala záležitosti týkající se zaměstnanosti a hospodářských politik. Hledá zároveň způsoby, jak zajistit, aby lidé začali pracovat co nejdříve, během produktivního věku měli mezi zaměstnáními co nejkratší přestávky a také aby odcházeli do důchodu později než nyní. To má zajistit vyšší produktivitu zejména ve veřejném sektoru.

O své výhody tak přijdou i studenti. Vláda jim chce snížit finanční příspěvky, aby je přiměla hledat si práci dříve. Podobné to bude s příspěvky na péči o dítě. Ty se rovněž změní, aby měly matky mnohem větší motivaci vrátit se dříve do práce. Kabinet rovněž hodlá zatlačit na obce, aby urychlily reformu zdravotní péče.

Země prý potřebuje zhruba o 200 tisíc pracujících víc

Finský kabinet také oznámil, že v roce 2025 by měl být věk odchodu do důchodu 62,4 roku, zatímco doposud byl 60,9 roku. Podle tamního ministerstva financí je totiž třeba, aby míra zaměstnanosti mezi lidmi od 15 do 74 let postupně vzrostla ze současných 61 na 66 procent. Změnu penzijního systému projednají odbory se zaměstnavateli ještě letos, konstatuje Bloomberg.

Kabinet bude návrhy, na nichž se strany nakonec shodly po více než týdenním vyjednávání, prosazovat postupně. Řada zejména víc levicově zaměřených voličů bude pravděpodobně dost razantně proti vládnímu plánu. 

  • Kabinet změny oznámil společně s návrhem rozpočtu pro rok 2014, který činí 53,9 miliardy eur (1,38 bilionu korun). Jde o menší částku než pro letošek, kdy byl rozpočet 55,1 miliardy eur (1,42 bilionu korun).

Změnu penzijního systému chystá v současné době i francouzská vláda. Jedná se už o pátou reformu tohoto typu za posledních 20 let.Podle návrhu mají od roku 2014 vzrůstat příspěvky zaměstnanců i zaměstnavatelů do systému a také se prodlouží doba, po kterou budou placeny. Prezident Francois Hollande občanům slíbil zachovat věk pro odchod do důchodu na 62 letech.

Návrh nyní zkoumá Evropská komise. Ta Francii mimo jiné doporučuje, aby lépe zajistila stabilitu veřejných financí, ale také snížení ceny práce v zemi. To by zabránilo dalšímu propadu konkurenceschopnosti francouzských firem a jejich schopnosti vytvářet pracovní místa. Bez zásahu by podle deníku The Financial Times dosáhl deficit francouzského průběžného důchodového systému v roce 2020 až 20,7 miliardy eur (asi 538 miliard korun).

Konečnou podobu reformy domlouval premiér Jean-Marc Ayrault s odbory a zaměstnavateli dva dny. Před novináři ji označil za „odpovědnou, spravedlivou, vyváženou a strukturovanou“. Vláda změny prodiskutuje v září. Francouzský parlament by se jí pak měl zabývat v říjnu.