Z Brna až na konec světa míří mikroskopy od Tescanu

Brno – Udělat z Česka zemi hi-tech firem je snem mnoha ministrů průmyslu. Investice tohoto charakteru mají Česku pomoci k lepšímu růstu i lepší konkurenceschopnosti. Že to je možná cesta ukazuje mimo jiné příklad společnosti Tescan, která je předním světovým výrobcem elektronových mikroskopů. Tescan každoročně zvyšuje výrobu o desítky procent, a jak s úsměvem říká ředitel firmy Jaroslav Klíma: „Ona byla nějaká krize? Nevšiml jsem si.“

Tescan dodává mikroskopy do šedesátky zemí světa. Má dceřiné společnosti v Číně a v USA a jeho tržby loni přesáhly miliardu korun. Mezi zákazníky Tescanu patří přední světové univerzity, významné průmyslové podniky, kriminalisté nebo americká armáda. Kdo by ale hledal sídlo firmy v mnohapodlažním mrakodrapu v centru české metropole, mýlil by se. Tescan sídlí uprostřed panelového sídliště v Brně Kohoutovicích. Do mrakodrapu mají jeho budovy stále hodně daleko.

Stranou zájmu

Tescan sice patří ke světové špičce, v laických kruzích se o něm ale příliš neví. V roce 1991 ji založila pětice bývalých zaměstnanců Tesly, která už za socialismu v Brně vyráběla mikroskopy. V prvních letech Tescan mikroskopy nevyráběl, živil se jejich opravami a výrobou příslušenství pro starší typy. Jenže majitelé Tescanu nechtěli být jen opraváři, a tak se ve druhé polovině 90. let v dílnách firmy začaly montovat mikroskopy zbrusu nové. A v roce 2001 se už Tescan mohl pochlubit oceněním českých akademiků za mimořádné technické dílo.

  • Tescan přímo zaměstnává na 280 zaměstnanců, drtivá většina z toho působí v Brně. Dalším nejméně třem stovkám lidí dává Tescan práci nepřímo - u svých dodavatelů.
  • Loni se v jeho dílnách smontovalo na 250 mikroskopů.
  • Nejlevnější mikroskop z dílny brněnské firmy lze pořídit za dva miliony korun. Za největší přístroj, který Tescan sestavil, zaplatil zákazník asi 23 milionů korun.
  • Průměrný mikroskop, jehož cena se pohybuje kolem 4,5 milionu korun, se skládá z 5 tisíc součástek.
Ředitel Tescanu Klíma nabízí v prostorách své firmy trvalá zaměstnanecká místa mladým mozkům, ale i dočasné příležitosti doktorandům pro jejich výzkum. Často u něj pak zůstanou.
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Nečekat na pobídky

Co brněnskému podniku, který se teprve letos přehoupl z kategorie středních firem mezi ty velké, pomohlo k úspěchu? Podle Klímy to bylo prosté: firma nečekala na žádné pobídky a příležitosti hledala sama. Šla po růstových trzích, odkud čekala silnou poptávku, a kde nebyla tak silná konkurence, proto se dodnes vyhýbá například Japonsku.

Třeba do Číny, která se dnes podílí na odbytu Tescanu zhruba 15 procenty, což z ní dělá největší odbytiště Tescanu, vyrazil Klíma bez pozvání a jen s jedním kolegou. „Na univerzitě v Pekingu jsme uspořádali seminář, kde jsme naše mikroskopy představili. Přesvědčili jsme je, aby si jeden z nich za poměrně směšné peníze na zkoušku zakoupili. Rok nato byl další seminář, kde si objednali další mikroskopy,“ popsal Klíma.

Mezi světovou špičku Tescanu pomohla také těsné napojení na tuzemské univerzity, se kterými již léta pracuje na vývoji a vybírá si z nich ty nejlepší absolventy. Třeba spolupráci s brněnským Vysokým učením technickým firma rozjela už v roce 1994, tedy v době, kdy se vazby mezi průmyslem a školstvím spíš trhaly, než by se stavěly nové. „V roce 1991, 1992 řada pracovníků z Tesly odešla do akademické sféry. Měl jsem tam kamarády a prostě jsme se domluvili,“ vzpomíná Klíma na počátky spolupráce se školami. Vzájemnou spolupráci VUT a Tescan zahájili prací na vývoji tunelového mikroskopu, který umožňuje zobrazit povrch vzorku na atomární úrovni.

Krize jsou a budou

A jak si Tescan poradil během posledních pěti let, kdy se světovou ekonomikou procházela finanční a hospodářská krize? Nad tím, že by se na globální ekonomické scéně mohlo dít něco mimořádného, co by mohlo poznamenat i byznys Tescanu, Klímu prý ani nenapadlo přemýšlet: „My jsme se na krizi nijak zásadně nepřipravovali. My pořád čekáme krizi, my pořád čekáme, že bude hůř, žijeme s tím, že nic není jisté, takže nás to nepřekvapilo.“

Krizový rok 2009 podnik připravil téměř o všechny zakázky z německého automobilového průmyslu, který byl do té doby hlavním odbytištěm Tescanu a kam z Brna postupně zamířily desítky mikroskopů. „Od roku 2009 jako když utne. A nepřišla jediná objednávka, některé zakázky domluvené dříve zákazníci stornovali,“ vzpomíná Klíma. Tescanu nakonec pomohla náhoda nebo možná ambice šéfa firmy, které mnozí z branže považovali za přehnané.

„My jsme už předtím pracovali na vývoji přístrojů lepších kategorií. Když nám vyhasl odbyt v Německu, tak jsme byli schopní ve velice krátké době dokončit výzkum přístrojů ultravakuových, které umožňují přesnější zkoumání vzorku, jsou dražší, je na nich větší marže, větší zisk a jsou určené pro jiný segment trhu - většinou jde o univerzity, z průmyslu je berou jen ty nejšpičkovější firmy,“ popsal Klíma s tím, že univerzity nakupovaly novou techniku krize nekrize. A tak i když v roce 2009 prodal Tescan méně mikroskopů než o rok dříve, na výsledcích hospodaření se to neprojevilo. Tržby vzrosly téměř o 25 milionů korun a dosáhly 308 milionů Kč.

Tržby Tescanu
Zdroj: ČT24

Podobné výkyvy však v Tescanu za krizi nepovažují. Z rozličných důvodů k nim dochází pravidelně a podnik se s nimi musí umět vyrovnat. „Letos jsme utrpěly ztráty v Asii, protože v první polovině roku strašně zlevnil jen. Naše největší konkurence co do objemu prodeje pochází z Japonska a levnější jen jim umožnil prodávat levněji, a tak nám sebraly prodeje hlavně v Koreji,“ upozornil Klíma. Přesto Tescan celosvětově počítá s nárůstem prodejů. Zatímco loni prodal 250 mikroskopů, letos by to mělo být přes tři sta. 

Asijský výpadek by mohla zalepit třeba Brazílie – trh, na který se Tescan dlouho snažil proniknout. „Předloni jsme tam prodali jeden mikroskop, loni 12 a letos už jich máme za první pololetí dodaných 14,“ uvedl Klíma. Celý latinskoamerický trh podle něj nyní rychle roste, což skýtá velkou příležitost pro firmy z hi-tech branže. Více objednávek začíná přicházet také z USA, podle Klímy k tomu přispělo mimo jiné to, že Tescan koupil tamní distribuční společnost.

Plány do budoucna

Stejně jako doposud by měla být podle Klímy i do budoucna hlavním mottem Tescanu diverzifikace. Avšak zatímco doposud se firma zaměřovala hlavně na široké spektrum teritorií a snažila se oslovovat zákazníky z diametrálně odlišných odvětví, teď chce rozšířit svou produktovou nabídku. Kromě rastrovacích mikroskopů, které skládají obraz zvětšovaného vzorku po řádku, chce začít v nejbližší době vyrábět také mikroskopy prozařovací. Ty vytváří celý obraz současně. „Jinými slovy celý vzorek se osvítil elektronovým svazkem relativně širokým – to je v podmínkách mikroskopie nějaký mikrometr,“ přiblížil Klíma. Elektrony procházejí skrz vzorek a až pak jsou detekovány, dokáží tedy zobrazit jeho vnitřní strukturu.

Kromě výzkumu a vývoje bude hrát prim v aktivitách firmy také její rozšiřování. Už přitom nepůjde jen o pozvolný růst z vlastních zdrojů. Tescan chce nakupovat podniky, které se mu svým zaměřením budou hodit a pomohou mu zkvalitnit jeho dodávky. „Velké holdingy ovládají svět a budou ho ovládat stále více. Já si myslím, že do pěti, šesti let bude hi-tech branži ovládat pět šest skupin, které budou nabízet široké spektrum laboratorních produktů,“ soudí Klíma.

Hlavní roli v tom hraje chování zákazníků. Chtějí produkty na klíč, do kterých budou úhledně zabaleny mikroskopy i nejrůznější analytické a měřicí přístroje. Zatím Tescan nakupuje tato návazná zařízení od nezávislých dodavatelů. „Mikroskopy dnes zdaleka jen nezobrazují zvětšený povrch vzorku, nýbrž využívají čím dál tím více informací, které se o povrchu dají získat. Jde o to, jak povrch reaguje s elektrony, vzniká celá řada produktů interakce, které nesou informaci například o krystalické struktuře toho materiálu, o atomovém čísle, o materiálu, který se v místě dopadu nachází,“ podotkl Klíma.

Jak dlouho trvá výroba mikroskopu?

Elektronový mikroskop nelze vyrobit za den. Kompletace průměrného mikroskopu, který se skládá zhruba z 5 tisíc součástek, trvá pět měsíců. Z toho minimálně 5 týdnů zabere kalibrace a nastavování hotového produktu.

Až do letošního července byl Tescan schopen vyrobit maximálně 20 mikroskopů měsíčně. V srpnu ale byla předána do provozu nová budova, což zvedlo celkovou kapacitu výroby na dvojnásobek. 

Na startu akvizičního boomu

Počátkem srpna koupili majitelé Tescanu francouzskou společnost Orsay Physics, se kterou už pět let spolupracoval a která mu dodávala iontové tubusy pro jeho mikroskopy. A jít chce Klíma ještě dál: „Bruker, který vyrábí špičkové analytické přístroje, je jedna z firem, které by se Tescanu hodily do portfolia.“ Má to ale háček, Bruker zaměstnává 6 tisíc lidí a Tescan je se svými necelými třemi stovkami zaměstnanců proti němu trpaslíkem. Klíma nicméně věří, že se to brzy změní a i Tescan začne počítat své zaměstnance v tisících.

Vydáno pod