Diesel záhadně zmizel, jeho vynález přežil století

Berlín/Praha - Rudolf Christian Karl Diesel vstoupil do dějin jako vynálezce vznětového motoru, který nese jeho jméno. Zároveň však přišel i s dnes polozapomenutou utopistickou teorií nazvanou Solidarismus. Německý vynálezce, který zmizel v moři v noci z 29. na 30. září 1913 za záhadných okolností, díky svému vynálezu velmi zbohatnul, později o majetek přišel a ocitl se v dluzích. Dodnes se spekuluje o tom, zda byla za jeho zmizením sebevražda nebo vražda.

I když se Rudolf Diesel narodil 18. března 1858 v Paříži, většinu svého života strávil v Německu. Do francouzské metropole odešel jeho otec za lepším živobytím z bavorského Augsburgu, malý závod na výrobu koženého zboží ale přežíval jen s obtížemi. Rodina byla silně nábožensky založená a Rudolf se musel vypořádat s tvrdou výchovou. Za své prohřešky dostával přísné tresty a když jej otec přistihl při lži, šel druhý den do školy s nápisem „jsem lhář“ na krku. 

V roce 1870 se do osudu Rudolfa i celé rodiny promítla prusko-francouzská válka. Jako bavorští občané, jejichž vlast podpořila Prusko, museli opustit Francii. Zatímco rodiče odjeli do Londýna, dvanáctiletý syn zamířil na opačnou stranu, ke strýci do Augsburgu. Nejprve si sice otci stěžoval, že „v Německu se musí člověk učit“, o dva roky později ale už měl jasno v tom, čím se chce stát - strojním inženýrem. Začal studovat průmyslovou školu a díky prospěchu získal stipendium na mnichovské Technické univerzitě.

Protože byl jedním z nejlepších studentů své doby, získal Diesel místo u Carla von Lindeho, průkopníka chladících zařízení. V té době už měl Diesel v hlavě myšlenku na motor účinnější než tehdy už běžný zážehový. Nápad mu vnukla ještě na škole hustilka, kterou studenti používali jako jednoduchý pneumatický zapalovač. Po stlačení se vzduch ve válci zahřál a Rudolf si představil, co by se stalo, kdyby byla uvnitř zápalná směs: „Palivo by se vznítilo a tlak ohřátých plynů by musel píst vytlačit.“

Dieselův vznětový motor
Zdroj: ČT24/ThyssenKrupp

Vzestupy a pády Diesela

Patent na svůj motor dostal Diesel v roce 1892, cesta k funkčnímu stroji ale byla ještě dlouhá. Vynálezce začal působit u Alfreda Kruppa a u augsburských strojíren (dnešní MAN) a nejdříve podnikal pokusy s benzinem, pak teprve přešel na naftu. Když se Dieselovi podařilo získat kontrakty, stal se z něj boháč. Poté se však ukázalo, že motory nefungují, a Diesel prodal všechna práva na jeho výrobu. Následně se zhroutil a skončil v psychiatrické léčebně.

Prototyp ze srpna 1893 poháněl uhelný mour, až v další fázi se palivem stal petrolej. V roce 1897 už měl Diesel připravený motor, který jako palivo mohl používat naftu či olej z burských ořechů. Tepelnou energii využíval nový motor z 26 procent, dvakrát účinněji než nejlepší parní stroj té doby. Projektované účinnosti 73 procent se ale Diesel (a ani jeho následníci) nedočkal, dnešní motory zužitkují na pohyb přinejlepším polovinu tepla vytvořeného spalováním.

Petr Korbel, redaktor, Ekonom:

„Hlavním cílem bylo uplatnit vznětový motor v lodní dopravě, tam to byla revoluce. Jinak šlo také o zemědělské stroje, kompresory a další. Diesel nevyvíjel motor pro motorová vozidla – to je iluze. V roce 1882 byla auta poháněna parním strojem, elektrickým motorem.“

V první fázi byly vznětové motory příliš velké a těžké a použití v automobilech bylo ještě daleko. Díky nízké spotřebě se ale poměrně rychle uplatnily na železnici i na moři. Už počátkem století se objevily první menší lodě, roku 1911 pak byla v Kodani spuštěna na vodu zaoceánská loď Selandia se dvěma čtyřtaktními dieselovými motory. Nová pohonná jednotka také výrazně přispěla ke vzniku rychlých ponorek. První série automobilů s dieslovými motory vyjela z německé továrny MAN teprve roku 1924. 

Rudolf Diesel
Zdroj: ČT24/ČTK

Diesel jako utopista 

Přestože měl Diesel díky svému vynálezu dost peněz, byl ale také přesvědčen, že svět čekají velké sociální změny. V díle Solidarismus přišel s teorií, jak by uspořádání společnosti mělo vypadat. Podle jeho názoru je zdražování důsledkem spekulace a kapitálu, čelit se mu dá jednomyslným chováním ostatních lidí. Diesel si představoval, že pomocí střádání drobných příspěvků by si mohli obyčejní lidé zakrátko pořídit vlastní továrny či zemědělské podniky. Bez revoluce by se tak dosáhlo hospodářského a kulturního rozkvětu.

Ovšem vynálezcova utopická myšlenka nenašla větší množství příznivců, nepomohla ani Dieslova finanční podpora. Sám otec vznětového motoru se po několika letech blahobytu ocitl na pokraji bankrotu, o většinu peněz přišel kvůli špatným investicím do nemovitostí i hráčské vášni. V září 1913 se vydal z Antverp na cestu do Anglie, kam ale nikdy nedoplul. V noci z 29. na 30. září 1913 zmizel z paluby lodi Dresden a dodnes se spekuluje, zda to byla sebevražda, vražda či nešťastná náhoda.

Dieselův vynález totiž mohl údajně škodit tehdejším ropným a uhelným magnátům. A množily se i dohady, že Diesel tehdy nezemřel, ale že pod novou identitou dál pracoval na vynálezech.

Sto let od úmrtí Rudolfa Diesela (zdroj: ČT24)
Vydáno pod